MF DNES

Drsná sedma

Extrémní Beskydská sedmička na vlastní kůži

-

u pravidelné­ho běhání kolem Vltavy, přidal jsem pár výběhů na Milešovku a závěrečný test během dovolené v Alpách, kde jsem se vydrápal a seběhl jednu dvoutisíco­vku. Což mě ale stálo rýmičku – a jak víte, ta je pro muže téměř smrtelná – tudíž tři dny před pátečním „výstřelem“netuším, zda se do Třince vydat.

Ale co... A tak odbíjí šestá podvečer a já se vrhám do prvních metrů.

Čas startu si můžete vybrat sami – ve tři odpoledne se otevřela brána, zavře se v deset. Jen nesmíte zapomenout, že do Frenštátu musíte dorazit nejpozději v sobotu o půlnoci. Za 33 hodin, když startujete hned ve tři. Statistika je nekompromi­sní – třetina startující­ch cíl neuvidí. Přepálí start, dojdou jim síly, zničí si kolena, zastaví je puchýře. Mohu být – zvlášť po mé přípravě – mezi nimi i já. A tak zpočátku hraji „uklidňujíc­í“hru, že při předbíhání jednotlivc­ů i dvojic (startuje se ve dvou kategoriíc­h) v duchu tipuji ty, kteří by mohli být mezi tou třetinou. Třeba po prvním výstupu slyším už lehce rozhádanou partnersko­u dvojici a říkám si, jak na tom budou za 20 hodin...

Ano, tvrdí se, že u ultraběhů je důležitá hlava. A tak nemyslím na cíl, vzdálenost, ale na jednotlivé kopce. Ač je v názvu sedmička (sedm vrcholů přes 1 000 metrů), tak ve skutečnost­i jich je devět. Na Javorovém si odškrtávám: B1, za řekou B2…

Na hodinkách nehledím na počet uběhnutých kilometrů, ale klíčová je nadmořská výška, protože díky tomu v noci tušíte, co vás ještě při aktuálním výstupu čeká. Musíte se těšit na odměny: že si pod Lysou dáte polévku, kterou mi tu nabere sám Libor Uher, na Pustevnách chleba se škvarky a o kus dál kávičku. Že ze Smrku napíšete manželce.

A především sami v hlavě tušíte, jak na tom fyzicky i psychicky jste. Měl jsem štěstí, že nohy drží, a tak zvládám seběhy. Zatímco do kopců většina lidí jde chůzí a poměrně stejnou rychlostí, tak z kopců je viditelný rozdíl – někdo drží chůzi, jiní opatrně běží a profíci to pouští střemhlav.

Já běžím. Sem tam to je o hubu. Zvlášť v noci z Lysé na nestabilní­m kamení či z Travného, protože se dostávám do zácpy jak na D1. Dobíhám hlavní skupinu, která odstartova­la hned po třetí a na úzké cestičce sestupujem­e krokem. Předbíhat nejde. Však i letošní vítěz Matěj Beneš (čas 11:20) přiznal, že kličkovat mezi hobíky při drsném traverzu na Lysou bylo tuze těžké.

Ale zácpy jsou i jinde. V údolích jsou občerstvov­ací stanice, ale řada závodníků včetně mě využívá svého servisu. Tátovi jsem naložil auto oblečením, gely a on mě dole vyhlíží. Jenže takových jsou stovky, a tak třeba v Krásné policisté místo uzavřeli, protože tu zavládl chaos.

Až za Smrkem a s rozedněním se dostávám mezi „své“. Máme stejné tempo a tušíme, že vysněný cíl spatříme. Já o Vánocích mluvil o 20 hodinách, nevím, jakou rovnicí jsem na to přišel, ale asi na 75. kilometru počítám, že to mohu stihnout. Mohu, ale bude to těsné. Z Radhoště dolů běžím, na poslední občerstvov­ačce se snažím nezdržovat, jenže v závěrečném sešupu do Frenštátu mi dojde. A tak cílem, kde mi lidé tleskají a já si připadám jako hrdina, projdu v čase 20:04.

Sakra! Jedničkou by to začínalo lépe. A já hned najdu sedm míst, kde jsem ty čtyři minuty svým lelkováním prošustrov­al.

Ale dost rouhání.

V jednotlivc­ích jsem 345. z 1 451. A říkám si: Ježíšku, co letos?

 ??  ??
 ?? Foto: Facebook B7 ?? Extrémní závod Beskydská sedmička důkladně prověří každého závodníka.
Foto: Facebook B7 Extrémní závod Beskydská sedmička důkladně prověří každého závodníka.
 ??  ?? V cíli Autor textu po doběhu do Frenštátu.
V cíli Autor textu po doběhu do Frenštátu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic