Tálibán loví Afghánce pomocí čteček od Američanů
Komando lovců v akci: biometrické údaje dal každý, kdo pracoval pro Američany
Tálibán podle zpráv z Kábulu vytvořil zvláštní komando, které honí bývalé afghánské spolupracovníky Američanů – a nemá zrovna těžkou práci, protože to dělá pomocí amerických dat a přenosných skenerů dodaných do Afghánistánu USA.
Jednotka se jmenuje Al Išhá a spadá pod síť Hakkání, jednu z nejmocnějších a nejnebezpečnějších povstaleckých skupin v zemi, která je velmi radikální a je napojena jak na Tálibán, tak al-Káidu.
Je to paradoxní obrat, protože techniku a moderní přístupy, které měly být využity k hledání teroristů, nyní titíž teroristé využívají k pronásledování svých včerejších protivníků.
Agentura Reuters před pár dny zveřejnila svědectví obyvatel Kábulu, podle nichž Tálibán prováděl razie dům od domu s „biometrickými přístroji“. Zpravodajský magazín Intercept s odvoláním na armádní zdroje napsal, že řada skenerů padla do rukou Tálibánu.
Rovněž zpravodajský magazín Intercept s odvoláním na armádní zdroje napsal, že řada skenerů padla do rukou Tálibánu, zatímco časopis NewScientist citoval afghánského činitele, podle něhož je nyní „biometrická infrastruktura“v rukou Tálibánu. Podobné zprávy přinesla i další média.
Pokud se to potvrdí, šlo by o neblahý závěr ambiciózního programu, jenž měl zpřehlednit Afghánistán jak pro úřady, tak pro bezpečnostní složky.
S přenosnými čtečkami nyní mohou během pár vteřin tálibánci zjistit identitu lidí, které kontrolují. Doslova každý Afghánec, který posledních dvanáct let pracoval pro USA či pro afghánskou vládu, ať to byl řidič, tlumočník, ošetřovatelka, nebo sekretářka, musel povinně odevzdat biometrická data. Teď není jasné, jak velké části databáze se tálibánci zmocnili.
V Afghánistánu bylo podle amerických médií asi sedm tisíc přenosných čteček. Úřady nesdělily, kolik z nich bylo odvezeno či zda jde databázi s údaji amerických spolupracovníků na dálku vymazat.
Ale vzhledem k tomu, že USA samy před časem předaly Tálibánu seznamy Američanů a svých místních spolupracovníků, které chtějí evakuovat, ve víře, že jim Tálibán umožní cestu na kábulské letiště, nezdá se, že by současné vymazání biometrických databází bylo v chaosu úprku považováno za naléhavou prioritu.
Americká ministerstva zahraničí a obrany se odpovědi vyhnula. Stejně jako Bílý dům.
Američané už několik let sbírali biometrická data o Afgháncích, kteří podstupovali totéž co například běžný Evropan, když chce získat nový občanský průkaz, pas či projít na cestách do cizí země. Biometrické údaje zahrnují otisky prstů, snímek duhovky či sítnice, podobiznu a podobně.
Úřady měly k dispozici přenosné čtečky, které po přiložení identifikační karty či rovnou prstu nebo oka okamžitě zjistily, zda je dotyčný skutečně tím, za koho se vydává. Tedy pokud jeho otisky a snímky byly uloženy v centrální databázi.
Program začal v roce 2009 a podle některých údajů dokonce už v roce 2002 krátce po rozprášení Tálibánu. V první vlně byla brána data především zajatců, vězňů a vojáků afghánské armády. V plánu bylo získat údaje o pětadvaceti milionech Afghánců, tedy o osmdesáti procentech všech obyvatel země.
Mělo to dvojí smysl. Ten naléhavější byl protiteroristický. Američané doufali, že tak při kontrolách budou snáze odhalovat tálibánce, kteří se snaží splynout s vesničany, odhalí muže, kteří infiltrují výcviková střediska armády, což tálibánci mimochodem často dělali, či chytí výrobce bomb.
Teprve později se to vyvinulo tak, že Američané měli v databázi každého Afghánce, kterého najali, chytili nebo „navštívili“kvůli nějakému podezření.
Úřady rovněž měly v plánu zanést do registrace všechny studenty madrás, náboženských škol, které často sloužily jako místa radikalizace a vymývání mozků pro budoucí mladé bojovníky a atentátníky.
Druhý význam byl úřednický, mělo to změnit správu země, kde mnozí lidé nikdy neměli doklady, kde neexistovaly matriky a počet obyvatel byl jen věcí odhadů.
Data měla například zabránit volebním podvodům a rovněž měla pomoci při distribuci pomoci, například potravin. Bylo běžné, že někteří lidé jdou několikrát, přičemž pokaždé nahlásí jiné jméno. Podobně to bylo i v armádě, kde velitelé vybírali od eráru platy pro celé jednotky duchů. Rekruti utíkali s puškou a výstrojí, jež prodali, aby se po nějakém čase přihlásili na jiném místě jako někdo jiný. Vojáci objížděli vesnice a odebírali data od místních lidí. Přenosná mobilní čtečka je přístroj o velikosti asi čtvrt metru krát patnáct centimetrů. Ještě rozpočet americké armády pro rok 2022 počítal s 11 miliony dolary na nákup nových skenerů pro Afghánistán.
Teď se to zřejmě obrací proti americkým spolupracovníkům. Šéf klanu Hakkání nyní v rozhovoru řekl, že zatímco jeho bojovníci už odpočívají, speciální skupina Al Išhá zahajuje „kontrarozvědný boj“, protože má pod kontrolou státní biometrickou databázi. „Ti, kteří ještě před několika dny štěkali, že mají v kapse americké dolary, nebudou ušetřeni. Loutky Američanů, afghánské tajné služby a indické špionáže nevynecháme,“řekl.
O tom, že skenery a biometrická data nejsou jen nepřítel, ale i cenný pomocník, ví Tálibán přinejmenším už pět let. V roce 2016 tálibánci použili čtečku, aby v zastaveném autobuse odhalili členy bezpečnostních složek v civilu. Na místě pak podle výsledků zastřelili dvanáct mužů.