Školy už plošně nezavřeme
Myslím, že nový školní rok bude velmi náročný, protože covid tu ještě je a zároveň potřebujeme, aby se rozběhlo doučování a zotavovací plán, který pro české školství máme,“říká v rozhovoru pro MF DNES ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Epidemiologové zcela otevřeně hovoří o tom, že pandemická situace se v září nejspíš zhorší. Počítáte s tím?
Co se týká jakéhokoliv vývoje v celé společnosti, tak není možné, a v oblasti školství dvakrát není možné, přistupovat k plošným opatřením. Já jsem několikrát řekl, že ta nejtěžší rozhodnutí minulého podzimu se týkala právě škol a uzavření třeba prvních stupňů. To už si teď nemůžeme dovolit.
V rozhovoru pro iDNES.cz jste vyloučil, že by hrozilo plošné uzavření škol. To už opravdu nehrozí?
Ze všech debat, které vedeme s ministerstvem zdravotnictví a jeho odborníky, tak v žádné z těch strategií a variant ministerstvo zdravotnictví o plošném uzavření škol neuvažuje. A já jsem za to jednoznačně rád.
S jakým scénářem se tedy v novém školním roce počítá?
Ministerstvo zdravotnictví chce využít data ze screeningového testování pro případné prodloužení testování v místech, kde bude výskyt covidu-19 významný, tedy nad hranicí 25 pozitivních případů na sto tisíc testů. Jinak scénář počítá jednoznačně ze strany krajských hygienických stanic a ministerstva zdravotnictví s tím, že zásahy budou lokální. To znamená, pokud se nákaza vyskytne v nějaké škole, tak proběhne epidemické šetření a bude do případné karantény uvrženo co nejméně lidí, maximálně celá třída. Pevně věřím, že to nebudou celé školy.
Pokud by se ale přece jen začala situace v celé společnosti horšit tak, že by se začaly opět plnit jednotky intenzivní péče, tak co první zavedete ve školách jako krizové opatření? Bude to třeba nošení roušek a respirátorů i ve třídách?
Jsem připraven, že může přijít požadavek ministerstva zdravotnictví na to, aby roušky byly nošeny i ve vnitřních prostorách. Ostatně pokud se podívám třeba na manuál Rakouska, tak provoz škol je tam vázán na to, že od určité incidence, tedy výskytu pozitivních případů na 100 tisíc testů, by roušky byly nutné i ve výuce. Já bych byl ale velmi nerad, aby to tak bylo, protože to má spoustu komplikací. Ale vnímám to tak, že pokud by se situace zhoršila, tak to může být jeden z kroků, který umožní udržet školy v prezenčním způsobu výuky. Samozřejmě je potřeba počítat s tím, že bude docházet k nějakým lokálním zásahům. Proto ale máme v zákoně popsánu distanční výuku, kterou si už učitelé myslím velmi dobře osvojili.
Školy čeká dnes, respektive zítra, a 6. a 9. září testování. Co si od toho slibujete?
Testování, které ministerstvo zdravotnictví koncipuje jako screeningové, má ukázat, jaká je situace nejen ve školách u mladých lidí, ale vlastně v celé společnosti po návratu dětí z prázdnin do školního režimu a po přechodu rodičů z dovolenkového do režimu pracovního.
Kdy budete mít kompletní výsledky za všechna tři kola testování?
Očekávám, že nejpozději 10. září nám ministerstvo zdravotnictví předá nejen výsledky, ale také řekne, jaký bude další postup.
Předpokládáte, že se testování v podobném režimu ještě někdy v budoucnu zopakuje? Například po podzimních nebo vánočních prázdninách?
Nemám žádnou informaci ze strany ministerstva zdravotnictví, že by plánovalo nějakou další vlnu plošného testování, tak jako je tady toto.
Jak to bude s rouškami po konci plošného testování u dětí, u kterých jejich rodiče testy odmítnou? Budou je stále muset nosit ve třídách?
V tuto chvíli je platné opatření ministerstva zdravotnictví do 10. září a ta opatření pro netestované děti platí do tohoto data. Samozřejmě pokud hlavní hygienička rozhodne o prodloužení testování v některých školách, tak se dá očekávat, že povinnost nošení roušek ve výuce pro netestované děti zůstane zachována. Ale v tuto chvíli platí režim pouze do 10. září.
Pokud na některé škole dojde k prodloužení testování, bude platit i to, že nenaočkované a neotestované děti nebudou moci cvičit uvnitř tělocvičen nebo zpívat? A nemůže se v krajním případě, kdy by se současný režim prodlužoval, stát, že tyto děti nebudou z uvedených předmětů klasifikovány?
Zatím se bavíme o screeningovém testování, které má přispět k tomu, že se podaří zkrotit podzimní nárůst, který je z pohledu epidemiologů logický. Ale nečekám, že by to mělo být testování, které bude probíhat celou dobu. Samozřejmě že pokud by ministerstvo rozhodlo o jeho prodloužení, tak je potřeba se bavit také o tom, jestli neupraví i podmínky ve školách.
Máte aktuální informace o tom, kolik procent učitelů se už nechalo očkovat?
V jarním termínu, kdy měli učitelé přednost, se nechalo očkovat 170 tisíc pedagogických a nepedagogických pracovníků z téměř 300 tisíc, což je cirka 60 procent. Další z těch mladších věkových kategorií se pak nechávali očkovat poté, jak se otevíraly další věkové kategorie. Předpokládám, že proočkovanost je na třech čtvrtinách, ale liší se to kraj od kraje.
Kolik procent žáků z těch, co se mohli očkovat, tedy od 12 let, se očkovat zatím nechalo?
Hovoří se o tom, že u první dávky jsme někde nad 20 procenty, a myslím, že plná proočkovanost v kategorii 12 až 15 je někde těsně pod 10 procenty.
Odborníky i rodiče teď hodně zajímá to, jak budou děti, které zažily více než rok covidových opatření, lockdown, uzavření škol, připraveny do života. Co s nimi podle vás tahle zkušenost udělala? Máte vůbec nějaké kvalifikace a kvantifikace těch největších vědomostních ztrát, v jakých předmětech, kde všude?
Častokrát se vyčítá, a ministerstvu školství nevyjímaje, že se nerozhoduje na základě dat. Já bych chtěl říct, že tady byla opakovaná šetření České školní inspekce. Ostatně na to jsme reagovali minulé léto intervencí 1,3 miliardy korun do počítačového a softwarového vybavení škol. To šetření ale samozřejmě pokračovalo dál a zjistili jsme, že počet dětí, které měly na začátku problémy a kterých bylo tuším 250 000, se podařil redukovat na 50 000. Což je ale stále velké číslo, to si přiznejme.
V létě jste na to reagovali letními doučovací kempy. Jak dopadly? Měly vůbec smysl?
Už teď vám mohu říct, že podle informací z terénu, od organizátorů nebo i od dětí, to smysl mělo. U mnoha žáků kempy přispěly k větší socializaci a získávání zase nějakých návyků, ať už to bylo v oblasti vzdělávání, nebo sportu.
Minulý týden nicméně Česká školní inspekce vydala zprávu, že tisíce studentů základních i středních škol má po dlouhé distanční výuce mezery ve znalostech. Ministerstvo plánuje finanční podporu doučovaní od září. Má to pomoci i ve vyrovnání rozdílů ve vědomostech, na které upozornila inspekce?
Po dobu celé pandemie k tomu přistupujeme tak, že chceme znát data, proto ta šetření ruku v ruce s Českou školní inspekcí probíhají. Od dnešního dne dáváme školám 250 milionů korun na cílené doučování, ať už individuální, nebo skupinové. A v dané podpoře budeme pokračovat i v následujících letech i s využitím Národního plánu obnovy, tedy s využitím evropských prostředků, které také budeme investovat do toho, aby školy měly ještě více prostředků na cílené doučování u žáků, kde hrozí vzdělávací neúspěch.
Jak bude toto doučování vypadat? Bude to nad rámec výuky, nebo její součástí?
Bavíme se o cíleném doučování a ten, kdo rozhoduje o tom, jestli je potřeba na individuální bázi, nebo skupinové, jsou školy a učitelé. A bavíme se o doučování, které probíhá mimo standardní výuku. Zároveň jsem rád, že jsme doučování neomezili na to, že by ho měli dělat pouze učitelé, ale chceme, aby se zapojili i studenti pedagogických fakult a neziskový sektor, protože mix věcí, které jsou potřeba doučit, je různý a různé jsou i i lidské zdroje a kapacity na jednotlivých školách.
Nebude to pro žáky, kteří doučování budou potřebovat, znamenat, že aby vše dohnali, budou muset být ve škole déle? Třeba i osm deset hodin?
Vzdělávání není rozhodně koncipováno tak, aby na pětihodinovou výuku navazovalo další pětihodinové doučování. Bavíme se o tom, že ten, kdo určí správný rozsah, je pedagog, který situaci na škole posoudí a samozřejmě nebude přetěžovat žáky tak, aby doučování padlo vniveč. Tedy to správné nastavení je na učitelích, kteří vědí, co dělají, a samozřejmě mix doučování musí být nastaven tak, aby byl ku prospěchu žáka, a ne aby ho zatížil.
Nehrozí, že vedle doučování budou chtít učitelé dohánět učivo z loňska a dávat jeden test za druhým? Co k tomu ministerstvo doporučuje?
Jsem velmi rád, že spousta škol k tomu už v minulém roce přistoupila velice rozumně. Ale mohou se vyskytnout školy nebo učitelé, kteří k tomu přistoupí tak, že by se snažili dohnat vše do puntíku, co mají napsáno ve školním vzdělávacím programu, a co nejrychleji to dohnat a oznámkovat. To není ten správný přístup. Já jsem nejenom apeloval na rodiče, ale zároveň kolegové připravili metodický materiál i ve spolupráci s Českou školní inspekcí, který školám říká, jakým způsobem mohou redukovat obsah tak, aby se zaměřily na to důležité a nebyly pod tlakem, že si musí odškrtat úplně všechno. Znovu zdůrazňuji, že to není ten správný přístup a školy dostaly návod, jak postupovat.
Předpokládám, že proočkovanost je na třech čtvrtinách, ale liší se to kraj od kraje.