Pivo podraží. A není samo. Inflace zrychluje

Ceny rostou, kam se člověk podívá. Často skokově.

Plzeňský Prazdroj včera oznámil, že od října zvedne cenu piva v průměru o tři procenta. Na půllitr to dělá téměř padesátník, poprvé po třech letech se růst cen dotkne také čepovaných piv. Ke zdražení se podle všeho přidají i další pivovary, některé si účtují více už od prázdnin.

Rostoucí ceny piva jsou v Česku považovány za symbol drahoty. Aktuální tříprocentní zdražení, byť v případně Prazdroje letos na rozdíl od předchozích let plošné, patří mezi mírnější. S ústupem pandemie koronaviru totiž rostou ceny na mnoha místech i skokově. Od potravin, přes účty v restauracích a platby v kadeřnickém salonu, až po nákupy elektroniky.

Výrobci i poskytovatelé služeb doufají, že lidé nebudou mít hluboko do kapsy a že si jejich dražší produkty pořídí. Vědí, že si domácnosti během pandemie na účtech nasyslily slušný balík. Jenže zatím to vypadá, že Češi jsou spíše opatrnější a do utrácení se příliš nehrnou.

Jak upozornil centrální bankéř Aleš Michl, zadržené úspory lidí kvůli covidu jsou nyní 405 miliard korun, což je ve srovnání s březnem dvojnásobek.

Prodejci však mnohdy ani nemají jinou možnost než zdražit. Potýkají se totiž s rostoucími cenami vstupů – nakupují dražší suroviny, pohonné hmoty, výrazně stoupla cena elektřiny i plynu. V řadě odvětví navíc firmy těžko shánějí zaměstnance, což tlačí k růstu mezd, byť ještě před pár měsíci panovaly mezi experty obavy z nárůstu nezaměstnanosti kvůli pandemické krizi.

Se zdražováním navíc podle všeho není konec a nejde pouze o dočasný jev.

„Rozhodně se zvyšují šance, že růst cen nebude jen krátkodobý, jak se zdálo ještě několik měsíců zpátky,“říká hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

K růstu cen navíc přispívají i očekávání lidí a firem, že tempo inflace dál zrychlí. Růst cen navíc není jen českou specialitou, inflace udeřila globálně. Například ceny potravin stouply celosvětově za poslední rok a půl o více než pětinu.

Lidé si v několika uplynulých letech zvykli, že se cenová úroveň příliš nemění. Sice přicházely výkyvy, například u potravin, a prudce se zdražovalo bydlení, ale celková inflace se držela při zemi. Ústup koronaviru však otevřel dveře prudkému – a částečně překvapivému – zdražování. Nejen v Česku, ale po celém světě. MF DNES připravila odpovědi na nejčastější otázky kolem růstu cen.

1 Jak dlouho bude ještě inflace zrychlovat?

Celosvětový růst cen zapříčinila souhra řady faktorů. Státy a centrální banky nahrnuly do ekonomiky obrovské množství peněz. Poptávka, která by jinak během krize poklesla, zůstala vysoká. Proti tomu stojí výroba, která se snaží dohnat ztracený čas z doby pandemie.

Jenže dílů a surovin není k mání tolik, aby to pokrylo poptávku. Světový obchod se nevrátil do stavu před pandemií, ceny za přepravu vzrostly násobně, navíc obří zaoceánské lodě nemají moc alternativ.

Výhled inflace pro zbytek roku je proto nepříznivý. „Inflace je už nad třemi procenty a stále ještě nekulminuje. Na podzim nás ještě čeká zdražování elektřiny, plynu a dalších energií, ale to rozhodně nebude vše. Vzhledem k vysokým cenám komodit začne nejspíš zdražovat i zboží, u kterého jsme na něco takového vůbec nebyli zvyklí. Ať už jde o domácí spotřebiče, elektroniku nebo nábytek,“říká analytik ČSOB Petr Dufek.

„Rozhodně se zvyšují šance, že růst cen nebude jen krátkodobý, jak se zdálo ještě několik měsíců zpátky. Problémy v subdodavatelských řetězcích stále přetrvávají, pandemická situace navzdory očkování dále narušuje výrobu a transport – nyní opět nejvýznamněji v Asii,“říká hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Právě růst cen energií, zejména elektřiny, se odrazí ve zdražování nejvíce. Poslední prognóza z dílny ministerstva financí předpokládá, že inflace v příštím roce ještě dále zrychlí na 3,5 procenta (z letošních 3,2 procenta).

2 Co by mohlo inflaci alespoň trochu zbrzdit?

Krocení inflace je úkolem pro Českou národní banku. Bankéři již začali zvedat úrokové sazby a v tom budou pokračovat. Platí, že vyšší úroky by měly ekonomiku zchladit a tím zbrzdit také růst cen. Ekonomové Jan Švejnar a Tomáš Sedláček se však v České televizi shodli, že centrální banka reaguje přehnaně.

Jiní ekonomové si to nemyslí. „Měnová politika není nastavena špatně. ČNB plní mandát, snaží se dostat inflaci pod kontrolu a používá k tomu tržní nástroj – růst úrokových sazeb. Špatně je nastavena politika veřejných rozpočtů, strukturou a výší,“říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Zvyšování sazeb při takto vysoké inflaci podle ní nemá tak zhoubný vliv na domácí firmy, jak by jinak mohl mít. „Inflace je výrazně vyšší než úroky, reálné úroky jsou hluboce záporné a vyplácí se investovat i do projektu s nízkou mírou návratnosti. A koruna nereaguje prudkým posilováním, takže netrápí exportéry zdražováním jejich produkce v zahraničí,“vysvětluje Horská.

Zmírnit inflační tlaky může i vláda. „Třeba tím, že nebude tlačit na další růst platů ve veřejné sféře a na další zvyšování minimální mzdy,“říká hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.

3 Kdo inflaci odnese nejvíc a komu může pomoci?

„Vyšší inflace přinese vyšší výdaje domácnostem, ty se sice mohou snažit požadovat růst mezd a přenést inflaci dále na firmy, ale to se nemusí podařit všem. Růst mzdových nákladů firem ovšem bude opět tlačit na růst cen,“říká Seidler. Může se tedy stát, že se vyšší inflace v ekonomice zabydlí na delší období.

Obecně inflace nejvíce trápí domácnosti s nízkými příjmy. „Současná inflace, která se po otevření ekonomiky silně projevuje ve službách a v cenách nemovitostí, ale silně zatěžuje i střední třídu. Dostupnost některých služeb, jako rodinné večeře či dovolené v zahraničí, a nemovitostí se výrazně zhoršuje,“upozorňuje Horská.

Na druhou stranu, inflace ukrajuje z reálné hodnoty dluhu. „Nahrává dlužníkům, věřitele ochuzuje. Velkým dlužníkem je nyní i stát. Vyšší inflace snáze plní státní pokladnu a pomáhá umořit dluh. Jenže současná trajektorie růstu dluhu je tak strmá, že ani inflace přes tři procenta růstu míry zadlužení nezabrání, jen ho přibrzdí. Šťastlivci jsou i ti, kteří stihli nakoupit nemovitosti aspoň před jejich loňským růstem,“říká Horská.

4 Porostou mzdy dost rychle, aby vliv inflace „vyrušily“?

„Pandemická situace navzdory očkování dále narušuje výrobu a transport.“

Jakub Seidler hlavní ekonom České bankovní asociace

To není jisté. Hospodářská komora čeká, že průměrná mzda letos vzroste o 3,4 procenta a napřesrok o 4,8 procenta. Přinejmenším letos si tak zaměstnanci vzhledem k inflaci nepolepší. „Je však třeba vzít v úvahu, že v letošním roce vzrostly čisté příjmy obyvatel díky zrušení superhrubé mzdy a zvýšení základní daňové slevy,“připomíná Kubelková. To výplatní pásky vylepšilo.

„Postupně by růst mezd mohl zrychlit na čtyři a více procent, ale až když zaměstnavatelé zaregistrují, že jim utíkají kvalifikovaní lidé jinam. Na druhou stranu by to firmy mohlo podnítit k větším investicím do automatizace a robotizace, protože se jim to spíše pod tlakem mzdových nákladů a nedostatku ochotných levných pracovníků vyplatí,“myslí si Dufek. Příští rok by podle něj mohly stoupnout reálné mzdy (po odečtení inflace), ale jen drobně.