Bezdoplatkové zóny v Česku končí
Zkusila jsem být jiná Soud zrušil sporný zákon. Obce straší návrat nepřizpůsobivých
Byla to pro nás jediná možnost, jak se bránit přistěhování nepřizpůsobivých do města. Měli jsme s nimi dříve velké problémy. Když jsme přijali bezdoplatkovou zónu, nastal útlum kriminality,“říká primátor Kladna Milan Volf. Připouští, že nešlo o bezchybný nástroj, ale alespoň prý fungoval. Ústavní soud však včera bezdoplatkovým zónám vystavil konečnou.
Na návrh skupiny 17 senátorů totiž zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která obcím vyhlášení zmíněných zón umožňovala. V nich neměli nově příchozí nájemníci nárok na doplatek na bydlení. Desítky měst včetně Ústí nad Labem, Kladna, Karviné či Sokolova se tím snažily bránit přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často přebývají v nájemním bydlení, kde výše nájemného neodpovídá kvalitě bytu. Peníze z doplatků v těchto případech často končily u majitelů ubytoven, kteří z obchodu s chudobou dlouhodobě profitovali.
„Kriminalita bude stoupat“
Část zákona, o kterou se obce při vyhlašování bezdoplatkové zóny opíraly, shledal soud jako protiústavní. Podle něj totiž nerozlišovala mezi skutečnými viníky situace a oběťmi, které pouze doplácely na to, že žijí v blízkosti problémových lokalit. „Napadená ustanovení upírala nárok na doplatek na bydlení některým osobám, jež jinak zákonná kritéria pro jeho poskytování splňují, a to jen proto, že tyto osoby chtějí bydlet v lokalitě, která byla obcí vyhlášena za oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů,“stojí v odůvodnění Ústavního soudu.
Podle ústavního soudce Jiřího Zemánka
Sídliště Janov
musí obce bezdoplatkové zóny neprodleně zrušit. Nárok na zpětné získání nepřiznaného doplatku však lidé nemají.
Ústavní soud se návrhem na zrušení bezdoplatkových zón zabýval rekordní čtyři roky. Zemánek průtahy vysvětlil tím, že soudci chtěli „zmapovat terén“a počkat, jak budou obce tuto možnost využívat. Rozhodnutí podle něj nakonec bylo jednomyslné.
Konec bezdoplatkových zón včera ocenila senátorka Renata Chmelová (za KDU-ČSL), jež patřila do skupiny zákonodárců, kteří návrh na jejich zrušení podali v roce 2017. „Zóny dosud radikální zlepšení situace nepřinesly, úbytek sociálně vyloučených lokalit se neprokázal,“poznamenala.
Naopak města, která bezdoplatkové zóny zavedla, neskrývají zklamání. „Důsledkem rozhodnutí soudu bude ve městech se zrušenou bezdoplatkovou zónou stoupat drobná kriminalita. Ztratili jsme možnost v tomto směru nějak zasahovat,“zdůraznil primátor Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno).
„Ubytovny vyvlastnit!“
Podle starosty Bohumína Petra Víchy (ČSSD) na rozhodnutí soudu nejvíce doplatí lidé žijící v okolí ubytoven. „Nebudou slavit ani lidé žijící v ubytovnách, jim přiznané dávky totiž skončí u majitelů soukromých objektů. Ti budou nepochybně rozhodnutí Ústavního soudu vítat nejvíce,“řekl Vícha.
Most, kde bezdoplatková zóna platí v 80 procentech bytových domů, si zase stěžuje, že mu soudy v boji s nepřizpůsobivými neustále hází klacky pod nohy. „Vedle vysedávací vyhlášky, kterou nám Ústavní soud také zrušil, to byl další nástroj, byť ne zcela efektivní, kterým jsme mohli alespoň částečně regulovat nepřizpůsobivé ve městech. Je smutné, že nám legislativa v tomto ohledu nejde vůbec naproti,“uvedl mostecký primátor Jan Paparega (ProMOST).
Zklamání zavládlo po vynesení verdiktu také ve Znojmě, které se bezdoplatkovou zónu teprve chystalo vyhlásit. „Mrzí mě to, protože jsem navštívil pět měst napříč Českem a všude říkali to samé – není to všespásné řešení, ale je to velice efektivní a je to jedna z mála pravomocí, kterou nám legislativa dává,“uvedl starosta Znojma Jakub Malačka (ČSSD).
S rychlým návrhem řešení včera přispěchala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Chce, aby stát ubytovny v problémových oblastech vyvlastnil. V Česku podle ní existuje 100 bezdoplatkových zón, ve kterých je 81 ubytoven. Nejvíce, 34, jich je v Moravskoslezském kraji. S přispěním regionálních redakcí