Pokuta za cizí chybu
Zákazníkům autodopravců hrozí pokuty, pokud šofér s jejich zbožím pojede bez odpočinku.
Výrobci, e-shopy a další firmy budou muset věnovat daleko větší pozornost podmínkám, za nichž jim dopravci do skladů dovážejí zboží. Meziresortním připomínkováním prošla novela zákona o silniční dopravě, podle níž mají objednatelé zboží zodpovídat za nedodržování povinných přestávek šoférů a jejich přetěžování ze strany dopravců. Pokud se prokáže, že o porušování pravidel věděl i ten, kdo si přepravu objednal, bude mu hrozit pokuta 70 tisíc korun.
„Navržená právní úprava v žádném případě neznamená, že za protiprávní jednání dopravce bude nést automaticky správněprávní odpovědnost objednatel přepravy. Tato odpovědnost vznikne pouze v případě, kdy se prokáže, že o hrozícím protiprávním jednání ve výše uvedených oblastech podnikatel věděl nebo o tom vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl,“řekl MF DNES mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Z bezpečnostních důvodů musí profesionální řidiči kamionů dodržovat povinné přestávky – 45 minut odpočinku po čtyřech a půl hodinách jízdy, po devíti hodinách musí následovat jedenáct hodin odpočinku. Celkově přitom nesmí čas za volantem týdně překročit 56 hodin.
Kromě porušování těchto podmínek budou podle návrhu, který do českého práva převádí evropské nařízení pro objednatele dopravy, možné pokutovat i nabádání k tomu, aby dopravce manipuloval se záznamy o povinných přestávkách nebo knihu jízd nevyplňoval.
„Jsou zákazníci, kteří dávají dopravcům zakázky, jež jsou hodně obtížně splnitelné. A když dopravce poukáže na to, že podle pravidel musí dát dva řidiče, a tím přepravu zdražit, tak zákazník raději přepravu objedná u někoho jiného,“tvrdí zástupce generálního tajemníka sdružení dopravců Česmad Bohemia Jan Medveď.
Přinese praxe více pokut?
Dopravci mají vůči svým zákazníkům slabší vyjednávací postavení. Zejména poté, co je tvrdě zasáhla pandemie, si nemohou dovolit odřeknout problematickou zakázku. V uvedeném příkladu by ale takový zákazník splňoval definici přestupku a mohl být pokutován, předpokládá Medveď, který v Česmadu řídí odbor legislativy a mezinárodních vztahů. Otázkou je, zda bude reálné taková pochybení prokázat objednatelům dopravy, nebo zda za ně nadále budou trestáni pouze dopravci a šoféři.
„Je zřejmé, že prokázání naplnění těchto znaků protiprávního jednání bude v praxi poměrně složité, a předkladatel nepředpokládá, že by docházelo k zahajování přestupkových řízení ve větším rozsahu,“připouští Jemelka.
Typicky by se takové šetření mohlo spustit v situaci, kdy by vyšly najevo skutečnosti svědčící o podílu objednatele na porušení příslušných pravidel. Jenže i v takovém případě by tvrdší postih nesl dopravce. Zatímco u objednatele dopravy je podle ministerského návrhu výše pokuty zastropovaná zmíněnou 70tisícovou částkou, dopravcům hrozí pokuta až 350 tisíc korun a šoférům až 15 tisíc.
Současná situace nahrává tomu, že firmy budou dále nutit šoféry zkracovat povinné přestávky a řídit neodpočatí. Kamionová doprava se totiž po odeznění karanténních opatření potýká s řadou problémů.
Prvním z nich bylo narušení toků zboží. Nedostatek surovin způsobený výpadky výroby v Asii nebo problémy s mezinárodní lodní dopravou má za následek jednak rušení objednávek a jednak nárazově velké objednávky, které je nutné dopravit okamžitě.
Dodávky jako kamiony
Prohřešků v podobě ignorování povinných přestávek odhalí policisté ročně tisíce. Vůbec nejčastějším je nedodržování 45minutové přestávky nebo její úmyslné zkracování. Tento prohřešek vychází na zhruba každý druhý případ, kdy dopravní policie šoféry kamionu pokutuje za porušování takzvaných sociálních předpisů.
Kromě zavedení odpovědnosti firem objednávajících dopravu se novela zákona zabývá i obdobnou problematikou u menších nákladních vozidel. I na ta budou podle návrhu platného od roku 2026 kladeny podobné nároky jako na kamionovou dopravu.
Podobně jako řidiči kamionů by i šoféři dodávek s hmotností od 2,5 tuny měli dodržovat povinné přestávky a vést o nich záznamy prostřednictvím tachografů. Zároveň na ně evropské nařízení klade požadavky na odbornou i finanční způsobilost a takzvané usazení v některém členském státě.