Covid přivedl do lázní mladší lidi. Chtějí relaxovat
Dříve byl náš resort z 95 procent obsazen turisty z německých zemí, po covidu je to 20 procent, ale nahradili je Češi, říká jeho ředitel Miroslav Kubec.
Pandemie koronaviru ovlivnila mnoho odvětví. Jedním z nich je i lázeňství. Řada hotelů má potíže se vzpamatovat, některé v letošní sezoně vůbec neotevřely. To však neplatí pro resort Reitenberger Spa Medical v Mariánských Lázních, kde nucenou pauzu využili k úpravám a rekonstrukcím. Rovněž si v té době vytyčili cestu, jakou se dají, až opatření pominou. „Nic není jako dřív. Koronavirus svět změnil, změnit se musí i české lázně,“tvrdí ředitel resortu Miroslav Kubec.
Jak na dobu, kdy prakticky ze dne na den přišel covidový generální stop, vzpomínáte?
Bylo to hodně náročné, obzvlášť pro hotely a lázeňská zařízení. My jsme měli štěstí na majitele, který je rozhodnutý do budoucna náš dům dál rozvíjet. A udělal v té době poměrně neobvyklý krok. Navzdory situaci udržel všechny zaměstnance, takže se nepropouštělo. Zpětně vidím, jak prozíravé rozhodnutí to bylo. Vědí to i zaměstnanci. Chápou, že to tehdy nebylo běžné, a váží si toho.
Jak jste to řešili v praxi?
Neříkám, že všichni, kteří byli doma, dostávali sto procent platu. Ale zůstali v trvalém pracovním poměru a mohli jít třeba na brigádu. Zato management pracoval naplno z domova. Plánovali jsme strategii, jak dál, kam se po koronaviru posunout. Museli jsme se připravit na to, až začnou jezdit noví klienti. Už tehdy jsme tušili, že budou jiní než ti stávající. Na řadu přišly úpravy interiérů, měnily se koberce, došlo na opravy výtahů. V rámci možností jsme pokračovali v rekonstrukcích apartmánů, pracovali jsme a neustále pracujeme na změnách v jednotlivých pokojích, architekti začali kreslit plánované změny v restauracích. Bylo toho dost. Rozhodně jsme neseděli s rukama v klíně a nečekali, až koronavirus pomine.
Mluvil jste o tom, že noví klienti budou jiní. Potvrdilo se to?
Plně. Realita je dnes úplně jiná než v době, kdy jsme zavírali. Mám na mysli hosty ze zahraničí, to je ten největší rozdíl. Dříve bylo naše centrum z 95 procent obsazeno turisty z německých zemí, kteří sem jezdili na léčebné a rehabilitační pobyty. Zbytek tvořili samoplátci z tuzemska. Jenže na jaře, kdy jsme se připravovali na otevření, Němci nejezdili a my jsme nevěděli, zda bude mít smysl hotel otevírat. Zda Češi budou mít jako samoplátci o pobyty zájem. Ale připravili jsme se pečlivě, přinesli spoustu novinek, začali nově s marketingem, udělali jiné internetové stránky. Začali jsme cílit na českou klientelu, abychom dům naplnili.
A povedlo se?
Povedlo. Dnes máme tak 20 procent německých hostů, zbytek tvoří Češi. Zájem dosahuje takové míry, že je někdy problém všechny ubytovat. Září už je obsazené, ukázkově se plní říjen a dokonce i listopad. Čísla v tuto chvíli vypadají velice dobře.
Překvapilo vás po otevření ještě něco?
Změnila se věková kategorie návštěvníků. Dřív k nám jezdili především lidé ve věku 70 až 80 let, dnešní věkový průměr hostů je 60 let. V poslední době k nám ale míří hodně mladých, což je velice příjemné. Už i oni přišli na to, že si potřebují odpočinout, zrelaxovat, nadýchat se zdravého vzduchu a užít si procedury.
Čím to podle vás je?
Myslím, že velký vliv má to, že lidé nemohou zcela volně vycestovat do ciziny nebo se toho jednoduše bojí. Roli hrají nejasné podmínky, překotné změny pravidel a zmatky. Češi už toho mají dost a raději cestují po naší zemi. Máme hodně návštěvníků z Moravy, ze vzdálenějších oblastí republiky. Jako by si řekli, že nejbližší okolí domova už znají a teď se chtějí podívat i dál než jen za humna. Svou roli hraje i zápis do UNESCO. To rozhodně.
Takže se dá říct, že nedávný zápis Mariánských Lázní do světového dědictví UNESCO je pro vás výhodou?
Rozhodně je to skvělá pobídka. Lidé změnu vnímají, mluví o ní, vědí, že jedou do výjimečného prostředí. V Mariánských Lázních se navíc od letošního roku měří škodliviny v ovzduší, a pokud to dobře dopadne, a já jsem přesvědčen, že ano, mělo by město získat certifikát takzvaných klimatických lázní. Ten bude zárukou, že kromě zdravé vody tu je i zdravé ovzduší. Pro nás to bude další signál, jak resort nabízet a kam jej rozvíjet.
Jak se díváte na vládní vouchery ve výši 4 000 korun, které může získat člověk, jenž jede do lázní na šest a více nocí?
Musím říct, že pro nás jsou určitě přínosem. Jako nestátní dům jsme měli na začátku letošního roku přibližně 2,5 tisíce voucherů, nyní jsme na nějakých šesti stovkách. Pro lidi je příjemné, když mohou zaplatit o 4 tisíce na osobu méně. V kurzu jsou i pobídky pro zdravotníky, kdy nemocnice proplácejí svým zaměstnancům 8 tisíc korun na pobyt v lázeňských a rehabilitačních zařízeních.
Reagujete na to nějak?
Napojili jsme se na nemocnice. Cíleně vytváříme jejich personálu, který pandemii odnesl nejvíc, jedinečnou skladbu procedur tak, aby se zdravotníci dostali opět do kondice. A musím konstatovat, že naší nabídky využívají.
Co krátkodobé pobyty, na které není možné voucher uplatnit. Je o ně zájem?
To je další změna, kterou jsme v průběhu koronavirové pauzy připravili. Dřív k nám hosté jezdili na jeden, dva nebo tři týdny. V novém marketingu jsme začali nabízet i krátkodobé relaxační pobyty, aby lidé mohli dorazit třeba na tři čtyři noci. Aby si to tu mohli osahat, seznámit se s procedurami, s prostředím v Mariánských Lázních. A už to nese ovoce. Hosté přijedou z lázní domů a není výjimkou, že hned udělají rezervaci na další dva týdny. Prostě se vracejí.
Proč?
V první řadě je okouzlilo město Mariánské Lázně, které spolu s ostatními městy lázeňského trojúhelníku (Karlovy Vary a Františkovy Lázně – pozn. red.) přesvědčilo hodnotitele a získalo zápis do UNESCO. To velmi dobře působí. Ale vracejí se i kvůli hotelu. Víme to díky zpětné vazbě. Vedle prostředí a jídla si chválí i vstřícný personál. Když se někde necítíte jako vítaný host, tak tam už podruhé nepřijedete. Změnili jsme přístup i k lidem z ulice. Chceme jim nabídnout naše wellness služby nebo čerstvou kuchyni. Pro naše hosty nově nabízíme odlehčenou variantu poledního jídla, kdy se oběd skládá z polévky a salátového baru. Kvitují to, protože nejdou na masáž nebo jinou terapii s těžkým žaludkem, ale přesto jsou sytí.
Udělali jste v průběhu nucené pauzy ještě nějaké změny?
V apartmánech, které jsou vlajkovými loděmi našeho domu, jsou nově zrekonstruované koupelny. Rovněž jsme se rozhodli, že apartmány pojmenujeme po významných mužích, kteří se zasloužili o rozvoj města. Budova samotná byla kdysi sídlem původního zakladatele Mariánských Lázní, opata Kašpara Prokopa Reitenbergera. Jeden z nejkrásnějších apartmánů tak nese jeho jméno. Další patří Johannu Josefu Nehrovi, který se jako český klášterní lékař zasloužil o to, že Mariánské Lázně jsou městem lázeňským, a svůj apartmán tu má rovněž umělecký zahradník Václav Skalník, který se významnou měrou na úpravách mladého města podílel.
Covid ukázal, že byznys, aby přežil, se musí umět rychle přizpůsobit, chystáte tedy něco i do budoucna?
Rádi bychom kompletně proměnili podobu našich restaurací. Cíl je jasný. Pozdvihnout je na úroveň jedenadvacátého století. Moderně, ale přesto tradičně vybavit historické prostory tohoto domu. Rekonstrukcím bude patřit konec letošního a začátek příštího roku.
Mluví se o podzimní vlně koronaviru. Jak tu hrozbu vnímají vaši hosté?
Je to různé. Někteří lidé volají, že by chtěli přijet co nejdříve, nejlépe pozítří. Ale jsou i ti, kteří se ptají na ceny v příštím roce, na novinky, které připravujeme.
Nemáte přece jen z příští sezony obavy?
Už se na ni chystáme. Z mého pohledu bude příští rok daleko těžší než letošní, kdy jsme mohli využívat podporu státu v podobě voucherů. Připravujeme se na to, abychom byli stále pro hosty atraktivní, abychom je měli čím oslovit. Chtěli bychom těžit z letošní sezony, z toho, že se tu lidem líbilo. To je cíl, který před sebou máme.