Trpaslík Katar velkým hráčem
Agilní monarchie je teď nepostradatelným prostředníkem mezi Tálibánem a Západem
Vlastně díky Tálibánu zažívá nyní drobný, ale bohatý Katar svoji hvězdnou chvíli. Stal se totiž – pro někoho možná překvapivě – jedním z klíčových hráčů v postamerickém Afghánistánu.
Přinejmenším nepostradatelným prostředníkem mezi novou vládou Tálibánu a Západem.
Zdálo by se, že tak významná role přerůstá význam trpasličího státečku v Perském zálivu, jeho představitelé však do ní investovali spoustu času i energie. Důsledkem je, že nyní má Katar, jako jedna z mála světových zemí, dobré vztahy se Spojenými státy i s afghánským islamistickým hnutím, jehož klíčové postavy roky na své půdě hostil.
V rámci tohoto postavení se teď emirát snaží Tálibán přimět, aby zůstal v kontaktu se světem a nevracel se ke své temné minulosti. Včera například Katařané vyjednávali co nejrychlejší znovuotevření kábulského mezinárodního letiště. Za své iniciativy sklízejí chválu ze všech stran.
Katar se ukázal být skvělým pomocníkem při nedávno skončené evakuaci z Kábulu. Odhaduje se, že 40 procent ze zhruba 120 000 evakuovaných prošlo katarskou leteckou základnou al-Udejd, než odletěli do třetích zemí. Katarský velvyslanec přímo v Kábulu osobně zajistil bezpečný průchod na letiště okolo 3 000 lidí včetně třeba aktivistek ženských práv, respekt získala země také za vybudování nouzové nemocnice pro prchající z Afghánistánu. Po tom všem bylo celkem hotovou věcí, že když byly Spojené státy v pondělí nuceny přemístit svou diplomatickou misi z Kábulu, vybraly si právě jeho metropoli Dauhá.
Katarská monarchie je svojí rozlohou až 157. na světě, má pouhých 300 000 občanů ( a dva miliony zahraničních zaměstnanců), přesto se na globální scéně netají velkými ambicemi. Její vliv zejména v arabském světě už dnes značně přesahuje míru, která by odpovídala jeho velikosti. Roli v tom hraje jeho bohatství, ale třeba také vlivná zpravodajská televizní síť Al-Džazíra.
Blízký vztah katarských vládců s Tálibánem se táhne už roky. Politická kancelář afghánského hnutí byla v Dauhá zřízena v roce 2013. Nyní z toho Katar těží. Zprostředkoval už rozhovory mezi USA a Tálibánem za prezidenta Trumpa, jež nakonec vedly loni v únoru k podepsání dohody ukončující konflikt. A ti, kdož mají zájem s Tálibánem navázat nějaké vztahy, se dnes obracejí právě na Dauhá.
Vedle současných dividend však Kataru jeho vztah s islamisty přinesl i kritiku. Před čtyřmi roky ho čtyři země regionu, Egypt, Saúdská Arábie, Emiráty a Bahrajn, účelově obvinily, že sponzoruje islamistické teroristické skupiny včetně al-Káidy a Islámského státu a vyhlásily blokádu jeho hranic a vzdušného prostoru.
To už je dnes – zdá se – zapomenuto. Katar je nyní klíčovým hráčem v jedné z největších výzev, jakým mezinárodní společenství v současnosti čelí. I když... Podle některých analytiků Katar riskuje nové pošpinění svého jména tím, že až příliš tlačí na uznání Tálibánu, který svět ani Afghánce samotné zatím ničím nepřesvědčil, že se změnil či zmoudřel.
„Prominentní role Kataru jako prostředníka v Afghánistánu s sebou nese také značná rizika, přinejmenším vzhledem k obavám, jak bude Tálibán doma vládnout,“uvedla například Cinzia Bianco z Evropské rady pro zahraniční vztahy. Pokud by se totiž ukázalo, že islamistické hnutí hodlá v Afghánistánu zopakovat svoji hrůzovládu, pak by obraz blízkého spojení s Tálibánem byl pro Katar škodlivý.
„Zatím to vypadá, že Katar slouží jako účinný most mezi Tálibánem a mezinárodním společenstvím. Hodně však bude záviset na tom, jak bude Tálibán ve skutečnosti provádět svou politiku. Pouze čas ukáže, zda se stane přijatelným – tím, že ukáže skutky. Zatím slyšíme jen hezké sliby,“tvrdí David Roberts z londýnské školy bezpečnostních studií King’s College.
Pokud by se to povedlo, může Katar začít spřádat plány na další obrovský úkol, který jeho představitelé občas zmiňují: usmířit zdánlivě nesmiřitelné, USA s Íránem. Přinejmenším už by to nevypadalo jako čirá utopie.