Kde budou jezdit Češi
V pelotonu vrcholí boj o místa na novou sezonu.
Vdresu Quick-Stepu pomáhá na Vueltě vítězit sprinterovi Jakobsenovi. Ale že bude Zdeněk Štybar stejné modré barvy oblékat i v následujícím roce, to zatím jisté není. Zůstane? Půjde jinam? Kdo ví. „Ještě nikdy se mi nestalo, abych tak pozdě v sezoně neměl smlouvu na tu příští,“říká. V belgické stáji mu dobíhá kontrakt a se šéfem týmu Patrickem Lefeverem vyjednává o jeho prodloužení.
„Je to klasická ohraná písnička, kdy Patrick všem tvrdí, že má malý rozpočet. Věřím, že se nakonec domluvíme. Ale můj manažer samozřejmě hovoří i s jinými týmy.“
Kromě lavírování nad výší platu naráží Štybar též na Lefeverovu letitou zásadu: jezdcům po 35. narozeninách prodlužuje smlouvy vždy maximálně jen o rok. S tím se musí smířit dokonce i Mark Cavendish.
„Chápu, že mi nechce dát dva roky,“povídá Štybar, kterému bylo pětatřicet loni v prosinci. „Letos jsem měl zdravotní komplikace, včetně operace srdce, a nějaký čas jsem nezávodil. Patrick nestojí o to, aby se mnou podepsal delší smlouvu a já potom ten druhý rok třeba jen stál. Je to byznys. Nejen náš, ale i týmový. Nikdo vám nedá ze sympatie ani o euro navíc.“
Po Vueltě se má o jeho dalším osudu rozhodnout.
Štybarův týmový kolega Josef Černý už starosti nemá. „Ještě to sice oficiálně nevyhlásili, ale mám v Quick-Stepu smlouvu na další dva roky,“prozradil na Vueltě.
Loni po krachu své stáje CCC získal pro sezonu 2021 poslední volné místo na soupisce Quick-Stepu – a pouze na rok. Přestože se pyšnil vítězstvím v etapě na Giru, byl údajně levný. Tehdy vyprávěl: „Řekl jsem Lefeverovi, že budu rád, když mi dá příležitost za takové peníze, které si může dovolit, a teprve až mu ukážu, že odvádím dobrou práci, tak ať mi třeba v průběhu sezony oznámí: Tady máš smlouvu na dva roky a za dvojnásobek.“
Smlouvu odrážející i velkou Černého loajalitu vůči týmu nyní český dříč skutečně dostal. Jaká je výše platu, si tým Quick-Step jako obvykle nechává pro sebe.
Rovněž Jan Hirt má ve stáji Intermarché-Wanty-Gobert
kontrakt na příští sezonu. Naopak Petru Vakočovi, jenž v dresu Alpecinu předváděl při Tour usilovnou práci na špici pelotonu, letos dobíhá. „Další ještě řeším, s Alpecinem i jinde.“
Nejistota panuje také okolo působení dvacetiletého Karla Vacka v prvodivizní Qhubece, kde letos závodil bez výraznějších výsledků. Tým sužují trable se sponzorem ze sféry kryptoměn, jezdci v srpnu nedostali plat a stáj nemá jistotu pokrytí rozpočtu na rok 2022.
Naopak mladší bratr Mathias Vacek má v 19 letech budoucnost naplánovanou dokonce na tři roky dopředu. Loni, kdy získal titul juniorského mistra Evropy, podepsal nejen dvouletý kontrakt s druhodivizním ruským Gazpromem, ale zároveň si jeho služby na léta 2023 a 2024 pojistil worldtourový Trek. „V Gazpromu se hlavně učím jezdit v elitním pelotonu,“vysvětlil.
Jeho týmovým parťákem je Roman Kreuziger, ten však dostal ve 35 letech smlouvu jen pro tento rok a o další budoucnosti se rozhoduje. Od červnového mistrovství republiky nezávodí, léčil svalové zranění a vrátit se má až v závěru sezony. Ve hře je i možné ukončení kariéry.
S velkými otazníky se pojí rovněž možný posun mladé české krve ze třetí divize výš, včetně loňského republikového šampiona Adama Ťoupalíka.
„Od řady předních týmů slyšíte, že letos mají zájem hlavně o velké ryby,“vysvětluje exprofesionál František Raboň, jenž se nadějným Čechům snaží pomáhat do lepších stájí. „Loni týmy tvrdily, že kvůli covidu nevědí, co bude dál, a vyčkávaly, zda někteří sponzoři odstoupí od smluv. Ale teď se zjistilo, že všechny cyklistické výrobky, ať už kola, brýle, přilby nebo tachometry, jdou momentálně na dračku. Takže mnozí sponzoři z oboru mají ještě vyšší příjmy, než očekávali. Tím pádem i v zájmu své propagace raději stájím zafinancují nákupy zvučných jmen než mladíků.“
Mnohé talenty, nejen české, se ocitají v začarovaném kruhu.