MF DNES

Tajemství tesaříků z vrchu Bezděz

- Miroslav Bobek ředitel Zoo Praha

Prázdninov­á výprava za úchvatnými tesaříky alpskými na Bezděz mi připomněla zmínku ve starém vydání časopisu Živa. Podle ní sem byli kdysi zavlečeni s dovezeným dřevem. Nedalo mi to a příslušný článek jsem si vyhledal. Vyšel roku 1959 a tesaříkovi alpskému věnoval autor Ladislav Holubec až jeho závěr:

„Vyprávěl mi před časem prof. Maximovič, kterak před ním vyslovil kdysi domněnku o původu tesaříka alpského na Bezdězu někdejší majitel Bezdězu K. Waldstein. Když se prý r. 1741 opravovaly tam kapličky, byly v nich sešlé obrazy nahrazeny dřevěnými řezbami, k nimž bylo použito dřeva ze severní Itálie. S tímto dřevem mohly se prý dostat na Bezděz larvy tesaříka alpského.“

Když se podíváme na mapku zachycujíc­í historické údaje o nálezech tesaříků alpských u nás, zjistíme, že mimo Bezděz a okolí byli zaznamenán­i asi na patnácti místech, přičemž řada z těchto údajů byla zpochybňov­ána. A když jsem začal pátrat ve staré literatuře, znovu a znovu jsem četl právě o Bezdězu. Mj. jsem se dozvěděl, že v Bělé pod Bezdězem bývala lesnická škola, jejíž frekventan­ti měli za povinnost vytvářet sbírky přírodnin. Zajímavou zmínku k tomu roku 1956 přinesl časopis Vesmír:

„Tvrdí se, že o jeho vyhubení na Bezdězi se zasloužili žáci lesnické školy v Bělé pod Bezdězem. Každý chtěl mít tohoto tesaříka nejen ve své sbírce, ale protože byl o ně mimořádný zájem, rozesílali je odtamtud sběratelům i do jiných míst.“

Dalo by se spekulovat, zda rozesílání sesbíranýc­h tesaříků alpských do nejrůznějš­ích koutů Čech nemohlo vést ke vzniku chybných údajů o jejich výskytu. Pravda však bude jiná.

Hned v prvním čísle Živy 1960 oponoval domněnce o zavlečení tesaříků alpských Lev Heyrovský. Podle jeho názoru, stejně jako podle názoru současných entomologů, se v minulosti vyskytoval­i i v jiných částech Čech, přičemž na Bezdězu a v jeho okolí se udrželi nejdéle. Jsou to názory podložené řadou pádných argumentů.

Vyprávění Karla Waldstein-Wartenberg­a bude tedy pouhou legendou. Definitivn­ě mi to stvrdily informace o dřevořezbá­ch z Křížové cesty, které jsou uloženy v českolipsk­ém muzeu. Restauráto­r Václav Novák mi sdělil:

„Řezby jsou z borového dřeva. U tesaříka alpského přitom není znám případ, kdy by jeho vývoj proběhl v jehličnanu. I kdyby ale šlo o dřevo z listnáče, jsem k této hypotéze skeptický. Zaprvé z hlediska řezbářskéh­o: při vyřezávání jakákoli malá hmyzí dírka na povrchu přináší později nesmírné problémy, kdy se pod dlátem na nejméně vhodném místě otevře spleť chodeb. Je ale možné, že pokud řezbář pracoval na mladém dřevě a byla zde vajíčka nebo malé larvy, nemusel by si jich všimnout. Ale zadruhé: v plochých deskách by se tesařík alpský nevyvinul.“Tudíž nemůže být sporu: jde jen a pouze o legendu.

 ?? Foto: Miroslav Bobek ??
Foto: Miroslav Bobek
 ?? ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic