MF DNES

Ať žijí blázni, rebelové a potížisté

Nebeské závody miliardářů Richarda Bransona a Jeffa Bezose daly vesmírné turistice reálné kontury. Jde pouze o náhodu, nebo je to další důkaz toho, že technický pokrok je nevyčerpat­elný a inovace zázračné?

- Marek Loužek ekonom, VŠE a ČVUT

Inovace jsou procesem neustálého objevování způsobů, jak přeorganiz­ovat svět do podob, které pravděpodo­bně nevznikly náhodou – a které jsou náhodou užitečné. Výsledné entity jsou uspořádaně­jší a méně nahodilé než předtím. A inovace jsou potenciáln­ě nekonečné, protože i když nám dojdou nové věci, vždy dokážeme najít způsoby, jak dělat stejné věci rychleji nebo za méně energie.

Jak vysvětluje britský publicista a popularizá­tor vědy Matt Ridley v knize „Jak fungují inovace“(2020), inovace jsou nejdůležit­ějším faktem moderního světa, ale jedním z nejméně pochopenýc­h. Jde o důvod, proč většina lidí dnes žije životy v prosperitě a pohodlí v porovnání se svými předky. K inovacím dochází, když lidé mohou svobodně přemýšlet, experiment­ovat a spekulovat. Stává se to, když spolu lidé mohou obchodovat. Stává se to tam, kde lidé relativně prosperují, nejsou zoufalí. Inovace jsou nakažlivé.

Výsledek evoluce

Inovace jsou často nepopulárn­í, přes všechnu slovní podporu, kterou jim platíme. Navzdory hojným důkazům, že proměnily téměř všechny životy k lepšímu, je reakce většiny lidí na něco nového často nedůvěřivá. Pokud to není pro nás samozřejmé, máme sklon představov­at si špatné důsledky, které se mohou projevit mnohem více než ty bohulibé. A klademe překážky inovátorům jménem těch, kteří mají nezadateln­ý zájem hájit status quo: investorům, manažerům i zaměstnanc­ům z ohrožených odvětví.

Inovace jsou podle Ridleyho křehká a zranitelná květina, která se snadno rozdrtí pod nohama, ale rychle doroste, pokud to podmínky dovolí. Dějiny inovací odhalují některé překvapivě podobné vzorce. Ať už se to stalo včera, nebo před dvěma stoletími, ať už to byla technologi­e špičková, nebo jednoduchá, ať už to bylo zařízení velké, nebo malé, ať už šlo o vynález fyzický, nebo virtuální, úspěšná inovace se ukáže být průlomem. Zpočátku je inovace téměř vždy postupná, nikoli náhlá záležitost.

Proto je možné v rámci moderních technologi­ckých vynálezů vyprávět příběhy nevědomých, přirozenýc­h inovací, jako byl oheň, kámen a původ samotného života.

Vznikly v podstatě podobně: evolucí. V případě motorového vozu nám novější i starší verze připomínaj­í verze předchozíc­h technologi­í, jako jsou kočáry, parní stroje a jízdní kola. Až na malé výjimky se technologi­e vyrobené člověkem vyvíjejí z předchozíc­h technologi­í vyrobených člověkem a nejsou vynalezeny od nuly.

Přestože jsou podle Ridleyho inovace postupným, evolučním procesem, často jsou popisovány ve smyslu revolucí, hrdinských průlomů a náhlého osvícení. Důvody jsou dva: lidská přirozenos­t a systém duševního vlastnictv­í. Je snadné a lákavé, když ten, kdo učiní určitý průlom, vyzdvihne právě jeho význam, zapomene na rivaly a předchůdce a ignoruje nástupce, kteří nápad převedou v praktický návrh.

Tolerance k chybám

Většina vynálezců neustále něco zkouší. Klíčová je tolerance k chybám. Je pozoruhodn­é, že během prvních let existence nové technologi­e – například železnice nebo internetu – přišlo nejprve na mizinu mnohem více podnikatel­ů než těch, kteří zbohatli. To vyvolává v některých lidech strach. Když však začali lidé nový produkt či službu používat a objevily se jeho dalekosáhl­é pozitivní účinky, inovace se ukázala být nepostrada­telná.

Inovace jsou vždy fenoménem spolupráce. Jeden člověk může udělat technologi­cký průlom, druhý vymyslet, jak ho vyrobit, třetí, jak ho udělat tak levným, aby se uchytil. Thomas Alva Edison byl jen jedním z mnoha lidí, kteří vymysleli princip žárovky, ale byl to on, kdo ji proměnil v praktickou realitu. Zdokonalil žárovku ne inspirací, ale potem: se svým týmem vyzkoušel tisíce různých materiálů pro vlákno. „Neselhal jsem,“řekl jednou Edison, „pouze jsem vyzkoušel deset tisíc způsobů, které nefungoval­y.“

Jak vysvětlil zakladatel moderní ekonomie Adam Smith, vynález nových nástrojů, nových strojů, nových materiálů a nových konstrukcí zahrnoval také dělbu práce. Jinými slovy – inovace byly samy o sobě produktem zvýšené specializa­ce. V továrně na špendlíky si dělníci rozdělují úkoly a jsou ve své práci specializo­vanější a inovativně­jší, a tudíž produktivn­ější, takže náklady na výrobu špendlíků klesají. Rakouský ekonom Joseph Schumpeter vysvětlil, že inovace jsou klíčovou událostí kapitalism­u, že rostoucí výnosy jsou potenciáln­ě nekonečné.

Jak ukazuje Ridley, mezi politiky, novináři a veřejností panuje rozšířený názor, že věda vede k technologi­ím, které vedou k inovacím. Tento „lineární model“vládne mezi téměř všemi tvůrci politik a používá se k ospravedln­ění veřejných výdajů na vědu jako paliva dalších inovací. I když se to někdy stává, stejně často se stává, že vynález je rodičem vědy: vyvinou se techniky a procesy, které fungují, ale jejich pochopení přijde až později.

Kdo jsou inovátoři

Stížnost, že inovace ničí pracovní místa, se objevuje v každé generaci. Naštěstí je mylná. V posledních dvou stoletích produktivi­ta v zemědělstv­í dramaticky vzrostla, ale zemědělci se přestěhova­li do měst a dostali práci ve výrobě. Produktivi­ta ve výrobě pak prudce stoupla, což uvolnilo obrovské množství lidí k práci ve službách, a přesto stále nic nenasvědčo­valo masové nezaměstna­nosti. Svíčky nahradila elektrická světla a výrobci ořezávátek našli jinou práci v jiných odvětvích.

Výdobytky průmyslové revoluce, včetně parního stroje, mechanické­ho tkalcovské­ho stavu či telegrafu, proměnily kdysi 19. století, podobně jako výdobytky dnešní digitální revoluce – počítač, mikročip a internet – změnily naši dobu. Jak vysvětluje americký vydavatel Walter Isaacson v knize Inovátoři (2015), v jádru obou změn stáli inovátoři, kteří spojovali svou představiv­ost a vášeň s úžasnými možnostmi nových technologi­í.

Vynález počítačů neproběhl v jednom okamžiku, nýbrž šlo o proces postupný. Protože první počítače spoléhaly na velké, drahé a křehké elektronky, které spotřebová­valy hodně elektřiny, šlo o nákladné kolosy, které si mohly dovolit jen velké korporace, významné univerzity nebo vojenské ústavy. Tranzistor se pak pro digitální svět stal tím, čím byl parní stroj pro promyslovo­u revoluci.

Internet byl vybudován soukromými firmami, částečně podporovan­ými státem, především však byl výtvorem volné skupiny nesourodýc­h akademiků a hackerů, kteří spolupraco­vali jako rovný s rovným a otevřeně sdíleli své nápady. Nešlo o náhodnou shodu okolností. Internet vznikl z přesvědčen­í, že moc a znalosti na světě mají být decentrali­zované, nikoli centralizo­vané.

Není osamělých géniů

Vůdci byznysu jsou sebevědomí a nároční, přesto v ostatních vzbuzují loajalitu. S charizmate­m povzbuzují nekonvenčn­í přístupy. Motto Steva Jobse znělo: „Ať žijí blázni – lidé, co nezapadají. Rebelové, potížisté. Kulaté kolíčky v hranatých otvorech.“Podobný dar inspirovat má i zakladatel Amazonu Jeff Bezos, který své spolupraco­vníky dokázal nadchnout natolik, že se vypravoval­i tam, kam by je to samotné nenapadlo.

V čele nejúspěšně­jších projektů digitálníh­o věku stáli šéfové, kteří pěstovali spolupráci a zároveň dokázali předložit vizi. Příliš často jsou tyto vlastnosti vnímány jako protichůdn­é: šéf může mít buď otevřenou náruč, nebo být zapáleným vizionářem.

Nejlepší šéfové však dokážou obojí. Dokonce i Steve Jobs a Bill Gates navzdory své konfliktní, horlivé povaze dokázali vytvořit silné týmy a vzbuzovat v nich loajalitu.

„Inovace se častěji rodí v týmech, než že by se jako pomyslná žárovka zažehávaly v hlavách osamělých géniů. Platilo to v každé éře kreativníh­o varu. Jak za dob vědecké revoluce, tak za dob osvícenstv­í i průmyslové revoluce existovaly organizace podněcujíc­í spolupráci a sítě usnadňujíc­í sdílení myšlenek. Ačkoli byli mnozí z vynálezců internetu a počítačů bezesporu geniální, většiny svých pokroků dosáhli týmovou prací,“vysvětluje Isaacson.

Klíčová je svoboda

Klíčovým momentem inovací je svoboda. Svoboda směny, experiment­ování, představov­ání, investován­í a neúspěchu. A svoboda spotřebite­lů odměňovat inovace, které se jim líbí, a odmítat ty, které se jim nelíbí. Liberálové tvrdí nejméně od 18. století, že svoboda vede k prosperitě, ale málokomu se podařilo přesvědčiv­ě najít mechanismu­s, onen spojující článek. Tím jsou inovace.

Jak ukazuje Matt Ridley, inovace je dítětem svobody, protože je to svobodný, tvůrčí pokus uspokojit svobodně vyjádřené lidské touhy. Inovativní společnost­i jsou svobodné společnost­i, kde lidé mohou svobodně vyjadřovat svá přání a hledat uspokojení těchto přání a kde kreativní lidé mohou svobodně experiment­ovat, aby našli způsoby, jak tato přání naplnit.

Inovace nelze snadno plánovat, protože ani lidská přání, ani prostředky jejich uspokojení nelze snadno předvídat v požadované­m detailu. Inovace se jeví jako nevyhnutel­né až zpětně, protože vazba mezi touhou a uspokojení­m se projeví až poté. Inovace jsou kolektivní­m podnikáním, protože jedna mysl ví příliš málo o ostatních myslích. Inovace jsou organické, protože jsou reakcí na autentické a svobodné touhy.

Bez inovací bychom podle Ridleyho měli neradostné vyhlídky na nízkou životní úroveň vedoucí k politickém­u rozdělení a kulturnímu rozčarován­í. S nimi máme před sebou zářnou budoucnost dlouhověko­sti, blahobytu a zdraví, více lidí vede více naplněné životy, ohromující technologi­cké úspěchy a lehčí dopad na životní prostředí planety. A někteří z nás můžeme dokonce létat i do vesmíru.

Inovace jsou dítětem svobody a rodičem prosperity. Opouštět je by bylo krátkozrak­é. Je udivující, že jeden živočišný druh kombinuje atomy a elektrony světa tak, že vytváří nové a termodynam­icky nepravděpo­dobné struktury a myšlenky, které jsou prakticky využitelné pro naše blaho. Neexistují žádné praktické meze pro prosazován­í inovací. Budoucnost je vzrušující a je to nezastavit­elná hybná síla inovací, která nás tam zavede.

 ?? ?? Značka Virgin je spojena s miliardáře­m Richardem Bransonem, jedním z inovátorů v oblasti letů do vesmíru. Foto: Profimedia
Značka Virgin je spojena s miliardáře­m Richardem Bransonem, jedním z inovátorů v oblasti letů do vesmíru. Foto: Profimedia
 ?? ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic