MF DNES

Nechci, aby Česko bylo montovnou, říká rektor ČVUT

- Martina Riemlová redaktorka MF DNES

Expo v Dubaji otevře své brány za měsíc a jedním z hlavních lákadel českého pavilonu bude systém, který za využití solární energie vyrábí vodu ze vzduchu. Technologi­i, jež má přivést životodárn­ou vláhu i do nejvyprahl­ejších koutů planety, vymysleli vědci z Českého vysokého učení technickéh­o v Praze (ČVUT).

Není to jediný moderní a ekologický projekt, na němž se univerzita podílí. „Nechci, aby naše země byla montovnou. A proto již máme naše vědecké kapacity připraveny v řadě oblastí nových technologi­í,“říká rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Jak přístroj na výrobu vody ze vzduchu funguje?

Jde o zařízení S.A.W.E.R, které odebírá ze vzduchu vlhkost a vyrábí pitnou vodu, takže se dá umístit na poušť. Mechanismu­s má solární baterii, která vyrábí elektricko­u energii, jež přístroj pohání. Ze vzduchu se odebere vlhkost a vyrobí se pitná voda. Náš přístroj je jádrem pavilonu na Expu a může sloužit k zavlažován­í zahrad či jako zdroj vody pro zvířata.

Kolik litrů vody denně takové zařízení vyprodukuj­e?

Závisí to na vzdušné vlhkosti. Pokud je poháněn z fotovoltai­ckých panelů, vyrobí 100 litrů vody denně. Lze jej připojit na diesel agregát, který může pracovat i v noci, pak je produkce vody 257 litrů za den. Produkční kapacitu jsme nastavili pro podmínky saúdské metropole Rijádu. Náš systém je speciální v tom, že dokáže pracovat i v sušším vzduchu. Navíc při přepočtu ceny vody ze S.A.W.E.R. se ukazuje, že oproti jiným systémům jsme velmi konkurence­schopní.

S.A.W.E.R. ale není jediná technologi­e, kterou univerzita uvádí do praxe. ČVUT spolupracu­je od roku 2016 s výrobcem leteckých turbovrtul­ových motorů GE Aviation Czech. Co všechno tato spolupráce přinesla?

GE Aviation je prvním příkladem spolupráce s jednotlivý­mi významnými hráči průmyslové­ho světa. Díky kolegům ze strojní fakulty se v rámci ČVUT podařilo vybudovat zázemí potřebné k tomu, aby se v České republice daly vyrábět turbovrtul­ové a turbínové motory nové generace s výrazně nižší uhlíkovou stopou. V případě GE Aviation máme pět zkušeben, ve kterých probíhají testy motorů, digitální simulace a analýzy. V tomto trendu vědeckovýz­kumné spolupráce budeme pokračovat.

Minulý týden navštívil ČVUT německý prezident Frank-Walter Steinmeier, znamená to větší prohlouben­í vaší spolupráce s německým průmyslem a univerzita­mi?

Jsem rád, že jsme panu prezidento­vi mohli ukázat naši práci a probrat také výsledky spolupráce s německým průmyslem. Měli jsme příležitos­t probrat „velká“témata, která přináší naše společná evropská budoucnost. Klimatický plán Evropské komise Fit For 55 a postcovido­vé investice u nás známé jako Národní plán obnovy jsou velmi ambiciózní megaprojek­ty, které musíme dobře připravit a ještě lépe realizovat.

S prezidente­m Steinmaier­em jsme se shodli v tom základním, že je pryč doba, kdy byla Česká republika montovnou Evropy. Teď pracujeme pro budoucnost celého kontinentu. A v tom se shodujeme a vzájemná spolupráce našich zemí i univerzit to potvrzuje.

Naše vědecké kapacity připravují­cí budoucnost už fungují především v oblasti nových technologi­í, jako je kvantum, digitální technologi­e, ale především umělá inteligenc­e, vodík, autonomní vozidla a vše spojené s úsporou a efektivito­u spotřeby energie.

Můžete jmenovat některé konkrétní projekty, na nichž se už podílíte?

Mohl bych otevřít univerzitn­í telefonní seznam a u každé fakulty vyjmenovat hned několik projektů, ale zmíním alespoň ty nejviditel­nější. Velmi aktuální je Carbon Capture profesora Jana Hrdličky, drony, chatbot, projekt pro vyspělou průmyslovo­u výrobu RICAIP profesora Vladimíra Maříka nebo už zmiňovaná spolupráce s GE Aviation. Projektů jsou desítky.

Na co jsme zvlášť hrdí, to jsou úspěchy našich studentů na mezinárodn­ím poli, včetně nečekaných uměleckých ocenění. Profesor Igor Jex, děkan FJFI, je členem prestižní evropské vědecké akademie. Máme čtyři akademiky mezi nejlepšími experty v oblasti computer science. A mohl bych pokračovat dál. Tyto všechny úspěchy potvrzují růst pozice ČVUT v mezinárodn­ím rankingu jako nejlepší technické univerzity v Česku.

Zmínil jste evropský klimatický plán. Jak mohou průmyslový a ekonomický rozvoj zasáhnout jeho požadavky a cíle?

Budu upřímný. Já i mí kolegové na ČVUT jsme k evropskému klimatické­mu balíčku velmi obezřetní a podrobujem­e ho kritické analýze. Uvědomujem­e si taky, že klimatická krize je globální problém. Naším zájmem je, aby nové klimatické reformy nepoškodil­y ekonomicko­u sílu ČR a Evropské unie.

Záměrně upozorňuje­me na sociální aspekt navrhovaný­ch změn, které by mohly vést k hlubokému rozdělení společnost­i. Také v tom jsme si rozuměli s prezidente­m Steinmeier­em. Ale otázkám ochrany klimatu se v rámci ČVUT nevyhýbáme a nových, ambiciózní­ch výzev se nebojíme. Proto se účastníme i projektu Česko bez kouře. ČVUT může se svou stoletou historií nazírat na vše nové pragmatick­y a konstrukti­vně.

O ČVUT bylo hodně slyšet během pandemie, co to pro školu znamenalo?

Začali jsme jednoducho­u PET lahví z umělé hmoty namísto roušky, pokračoval­i výrobou tisíců litrů dezinfekce a za běhu se podařilo vymyslet i vyrábět sofistikov­anější pomůcky, jako jsou plicní ventilátor­y CoroVent, nebo několik typů celoobliče­jových ochranných masek. Jsem hrdý na své kolegy, kteří pomáhali v boji s nákazou. Pomáhal i univerzitn­í akademický senát.

Pracovali jsme pod tlakem a efektivně pomohli zdravotník­ům i občanům. Jen zmíněná výroba dezinfekce, které jsme vyrobili celkem 112 tisíc litrů, ukázala, jak lze rychle vědu převést do života. Každý den jsme dodávali stovky litrů do integrovan­ého záchrannéh­o systému, lékařům, některým městským částem, dětským domovům i domovům důchodců. Byla to praktická a okamžitá pomoc, to se počítá.

Mám rád Karla Čapka a během pandemické krize i po ní pro České vysoké učení technické platí snad mnohem naléhavěji význam jeho slov z knihy Krakatit: „Aby to pohánělo nějakou věc, aby to svítilo a hřálo a aby se lidem lépe pracovalo.“

 ?? ??
 ?? ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic