Heliport na Vltavě má pomoci pražským nemocnicím
Nedostatek místa v centru Prahy vyhnal zdravotnické vrtulníky na řeku. Měly by obsluhovat tři zdravotnická zařízení.
Resort zdravotnictví připravuje ve spolupráci s Prahou a Státní plavební správou český unikát. Na řece pod vyšehradskou skálou by měl podle plánů zmíněných úřadů vzniknout plovoucí heliport, který by při urgentních případech vozil pacienty do Všeobecné fakultní nemocnice na pražském Karlově náměstí, do podolského Ústavu péče o matku a dítě nebo do podobného zařízení u pražského Apolináře. Žádné z těchto zařízení totiž nemá vhodnou přistávací plochu, takže v případě nutnosti musejí záchranáři improvizovat.
Vrtulníkové přistávací plochy na vodě jsou běžné třeba v Austrálii, příkladem Praze může být ale i Londýn – na Temži podobný heliport pro potřeby záchranné služby funguje. V Česku nicméně zatím s ničím podobným zkušenosti nejsou.
Problém s leteckou přepravou pacientů naráží na největší problémy právě v centru Prahy. Nemocnice umístěné v historických budovách nemají prostor pro výstavbu bezpečných přistávacích ploch, vybudování heliportu není možné ani na střeše, kterou využívá pro přistávání vrtulníků nemocnice v Motole.
Vrtulníky zatím v parku
Nyní v urgentních případech přistávají vrtulníky v Zítkových sadech před Emauzským klášterem. Není to ale jednoduché. „Je potřeba požádat o spolupráci Policii České republiky, protože se tam samozřejmě pohybují lidé a je potřeba místo zajistit, aby přistání bylo bezpečné. Vždy je tam přistaven náš sanitní vůz, který pacienta přiveze do cílového zařízení,“uvedla mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy Jana Poštová. Takových případů jsou ročně desítky, celkový počet vzletů pražská letecká záchranka absolvuje zhruba pět stovek.
Je proto pochopitelné, proč náhradní místo přestává stačit. Všeobecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí navíc byla zapojena do sítě urgentních příjmů, takže musí mít povinně certifikovaný heliport.
Z bezpečnostních důvodů je přitom vyloučené, aby oficiální přistávací místo vzniklo ve veřejně přístupném parku. Kvůli nedostatku jiného prostoru se tak jeví jako nejschůdnější postavit přistávací plochu na Vltavě. „Z magistrátu hlavního města Prahy nám nabízeli různé plochy, třeba fotbalová hřiště, ale pokud by taková plocha měla splnit legislativní podmínky a dostat povolení Úřadu pro civilní letectví, tak je stavba pontonu na řece jediná racionální možnost,“uvedla Eva Smržová z odboru zdravotní péče na ministerstvu zdravotnictví.
Heliport má mít podobu plovoucího mola o rozměrech zhruba patnáct krát patnáct metrů, které bude vyrobeno z betonem zpevněného polystyrenu. V zahraniční jsou rovněž běžná zařízení, která sice leží na úrovni vodní hladiny, jsou to ale betonové konstrukce usazené na dně.
Molo za deset milionů
„Přistaneme na to podobně jako na jakoukoliv jinou loď nebo heliport. K tomu nějaký specializovaný výcvik nebo nařízení o přibližovacích procesech potřeba nejsou,“uvedl pro MF DNES náměstek ředitele policejní letecké služby Pavel Forst. Posádky letecké záchranné služby jsou smíšené – zdravotnický personál, který má na starosti převáženého pacienta, doplňuje policejní pilot. Podle Forsta, který je pilotem vrtulníku, mají posádky zkušenosti s přistáváním na různých místech hlavního města, například na tělese Barrandovského mostu v případě vážných autohavárií.
Na rozdíl od Zítkových sadů se u plovoucího pontonu minimalizuje nebezpečí, že by se během přistání vrtulníku v okolí heliportu někdo vyskytoval. „Dokážeme k tomu využít systém říčních informací AIS. Jsme schopni osobním lodím na řece vyslat zprávu a před přistáním vrtulníku je varovat, uvedla ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová.
Heliport by měl být umístěn na konci náplavky v okolí železničního mostu. „Na náplavce za železničním mostem jsme v zóně, která už není tak využívaná. Nestavějí se tu stánky ani bary a zároveň je odtud dojezd do Všeobecné fakultní nemocnice velice krátký,“dodala Smržová.
V současnosti se plán na výstavbu heliportu na Vltavě nachází na začátku. Byla zpracována studie proveditelnosti, která ověřila, že projekt za řádově deset milionů korun by na tomto místě skutečně mohl vzniknout.