Firmy zavádějí novinky. Často však jen na papíře

Podnikatelé vnímají jako hlavní bariéry inovací náklady a nedostatek kreativních zaměstnanců.

Přes dvě třetiny firem prohlašují, že se neobejdou bez inovací, byť mnohdy jde pouze o drobná vylepšení. Zároveň však velká část menších a středních podnikatelů tvrdí, že je ve větším rozletu brzdí dvě zásadní věci – nedostatek peněz a kreativních zaměstnanců. Zákazníci by přitom uvítali vylepšení v řadě oblastí, ukazuje Index inovací, který nově spustila ČSOB.

„Kvalifikovaní lidé ve firmách nikdy nechyběli více než teď. Pro další posun Česka směrem k vyspělejším zemím je proto zásadní změna systému vzdělávání. Nedostatečný je jak celkový počet, tak struktura zaměstnanců. Více lidí jen tak neseženeme, ale je potřeba začít dělat věci jinak, tedy změnit strukturu,“říká Ján Lučan, člen představenstva ČSOB zodpovědný za firemní bankovnictví.

Například v Česku se třikrát méně využívají roboti než v Německu. Podle Lučana přitom existuje řada odvětví, kde to jde změnit.

Samotné firmy připouštějí, že při zavádění novinek mají rezervy. Průměrná míra skutečně provedených inovací ve firmách činí jen 47 procent, i když jako důležité je označilo 56 procent oslovených podniků.

Naopak tři z deseti firem se inovacím věnují jen málo či vůbec. Jsou to obvykle velmi malé firmy nebo živnostníci. Platí totiž, že s velikostí firmy důležitost inovací roste.

Nejvíce se inovace týkají výrobků a služeb, protože na to tlačí zákazníci. Může jít například o inovace v nemocnicích či na úřadech, včetně elektronického vyřizování žádostí. Ale také o aplikace, které s využitím umělé inteligence třeba najdou volné parkovací místo.

Nemusí jít vysloveně o digitalizaci či automatizaci, byť právě tyhle oblasti lidé s inovacemi spojují nejčastěji. „Jsme na trhu jedenáct let, patříme spíše k těm prvním minipivovarům a to nás nutí dělat stále nová zlepšení. Zajímají nás novinky v oblasti marketingu. Z hlediska výroby se ale držíme tradičních postupů. Nechceme automatizovat, aby se všechno dělalo samo,“říká například majitel Šumavského pivovaru Ivan Hojdar.

„Kdo stojí, couvá“

Většina firem se zaměřuje hlavně na drobné inovace. Vedle zákazníků motivuje firmy k inovacím také konkurence. „Kdo stojí, ten couvá,“říká jednatel společnosti Hydraulics Libor Kráčalík.

„Motivuje nás to, že nás někdo pochválí, že se to lidem líbí,“vysvětluje Tereza Puschová, manažerka společnosti TwinArt, která se zabývá designem interiérů a malováním.

Většina debat o inovacích se však nakonec stočí k nedostatku lidí. „Je těžké shánět kvalitní lidi. Naše velké investice jsou nyní také do strojů, abychom lidi nahradili. A usnadnili jim práci,“říká majitelka výrobce magnézia pro sportovní účely Chalk Dana Hrabáková.

„Je to nejzásadnější problém. Pro společnosti v naší skupině SkyLimit jsou inovace nezbytnou součástí fungování, protože se zaměřujeme na vývoj a výrobu jednorázových anebo malosériových řešení. K tomu potřebujeme kvalitní zaměstnance, ty je nutné dobře zaplatit a s tím v našich plánech počítáme. Pomáháme si tím, že vyhledáváme mladé talenty, které si sami vychováváme,“říká Ľubomír Červeňák, spolumajitel skupiny SkyLimit, která má v portfoliu pět českých strojírenských společností.

Náklady na inovace jsou vysoké

Za problém považují podnikatelé i vysoké náklady na inovace. Z čeho banky vycházejí, pokud si na ně firmy chtějí půjčit?

„Při posuzování je pro banky klíčová kvalita firmy, která inovaci zvažuje – její historie, platební morálka, postavení na trhu a také management, případně vlastníci a jejich důvěryhodnost. Velmi často lze inovaci podpořit rovněž různými typy dotací z veřejných prostředků, například ze zdrojů EU,“upozorňuje Lučan.

Pokud se firma kvalifikuje pro získání dotace, je to pro banky silný signál. Přihlížejí k tomu při svém rozhodování. „Velké banky zároveň mají díky široké základně svých klientů dobrý přehled o obdobných inovacích v jiných firmách ze stejného oboru a mohou tak porovnávat kvalitu podnikatelských záměrů, včetně inovací,“doplňuje Lučan.

Zástupci podnikatelů si nicméně často stěžují, že vláda nepodporuje inovace dostatečně. Viceprezident Svazu průmyslu ČR Radek Špicar například upozorňuje, že finanční správa se zdráhala uznat daňové odpočty na vědu a výzkum, což podniky od inovací odrazuje.

Hospodářská komora zase varuje, že nedostatečné investice firem do strojů a technologií ohrožují oživení a trvalejší udržitelný růst české ekonomiky. Jak ukázala komorová prognóza, nepodařilo se oproti původním plánům vlády výrazněji podpořit investiční aktivitu českých firem pomocí mimořádných odpisů výrazněji. Podle prognózy investice firem letos v porovnání s krizovým rokem 2020 porostou jen o pouhá 2,3 procenta.

Průměrná míra provedených inovací ve firmách činí jen 47 procent. Za důležité je označuje 56 procent.