Karel Heřmánek mladší vyzpívá Achillův hněv

PRAHA S velkou vervou se do zahájeného divadelního roku vrhlo pražské Divadlo Bez zábradlí, které nově vedou synové Karla Heřmánka Josef a Karel mladší. Vedle nové vizuální podoby či přepracovaného webu se diváci dočkali i nové kavárny Offstage. Týká se to ale i produkce.

Minulý týden zde v premiéře uvedli jazzový muzikál Cabaret a už zítra je na programu premiéra další, tedy Iliada v režii u nás působícího Američana Guye Robertse.

„Naše adaptace má své poselství. Vypráví o Achillově hněvu. Ten je zde vykládán jako hněv, který si neseme každý v sobě. Iliada se ptá, co vše v nás tento hněv může způsobit,“popisuje Karel Heřmánek mladší, jenž se v novince inspirované Homérovou Iliadou objeví v hlavní roli.

Celým představením provází jako všemi válkami ostřílený básník.

Motto i motor

Diváci se v představení připraveném dle předlohy Lisy Petersonové a Denise O’Hareho dočkají částí citujících přímo z Homérovy Iliady, doplňují je ovšem další psané moderním jazykem.

„Nebo spíš nahlížené pohledem moderního člověka. A může to být humorný i kritický pohled,“přemýšlí herec a upozorňuje, že kus doprovází originální hudba skotského skladatele Patricka Neila Doyla. Svou roli Heřmánek mladší charakterizuje slovy: „Autoři ji popisují jako básníka a vojáka, který plul na lodi spolu s Achillem, Hectorem a dalšími hrdiny. Prožil s nimi trojskou válku. A nejen tu, je ztělesněním vojáka, který si prošel všemi konflikty. Právě na jejich základě poukazuji na zmíněný Achillův hněv.“Jeho básník tedy musí o všech válkách zpívat. „Představuji si ho jako moderního Sisyfa: jednou zazpívá, myslí si, že to má za sebou, a za chvíli musí znovu, lidé jsou totiž nepoučitelní. Je to hodně aktuální i s ohledem na zprávy, které k nám míří třeba z Afghánistánu či Ukrajiny.“Předpremiéru odehráli v Lidicích. „Tam naše Iliada zarezonovala. V jedné části hry je místo, kde dávají autoři inscenátorům prostor doplnit jména zaniklých měst,“popisuje Heřmánek. „Jmenuji Alexandrii, aztécké chrámy, Konstantinopol, Hirošimu, Kábul i Lidice. Text je tedy hodně napojen i na dnešní svět a dění. Velké motto a řekl bych i motor celé hry je jedna replika, která zní: Chápete? Neustále totiž cílí na obecenstvo, zda to konečně pochopilo,“dodává Karel Heřmánek mladší, který má nyní v divadle na starosti produkci a jeho umělecké směřování.