Německé volby: Laschet sráží CDU
Kandidát křesťanských demokratů zatím německé voliče nepřesvědčil
bERLÍN Vypadalo to jako zoufalý pokus, jak zastavit prudký propad preferencí. Dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová navštívila o víkendu s Arminem Laschetem, kancléřským kandidátem svých křesťanských demokratů (CDU), západoněmecké oblasti zasažené červencovými povodněmi.
Slibovali pomoc lidem, kteří přišli nejen o své domovy či živobytí, ale i třeba někoho blízkého.
Ve chvíli, kdy obliba bloku křesťanských stran CDU/CSU padá ke dnu a mizivá je i obliba samotného Lascheta, jej sedmašedesátiletá kancléřka podpořila. „Každý, kdo může vést tuto spolkovou zemi, může vést i spolkovou republiku,“ujišťovala s odkazem na Laschetovo působení v čele vlády Severního Porýní – Vestfálska, nejlidnatější ze 16 německých zemí.
Ta podpora byla potřeba. Kandidát Laschet, považovaný za spíše nevýrazného politika bez valného charizmatu, totiž dosud německé voliče příliš nepřesvědčil.
Situace je necelé tři týdny před parlamentními volbami pro pravici kritická. Ještě zkraje letošního roku si blok CDU/CSU užíval pohodlné vedení nad sociálními demokraty (SPD), o nějakých 15 až 20 procentních bodů. Teď se jim dívá pravice na záda. Podle nedělního průzkumu pro nejčtenější německý deník Bild vede SPD o nečekaných pět procentních bodů. Křesťanským stranám tak reálně hrozí, že po dlouhých 16 letech neusednou v příští spolkové vládě. Mnozí straníci z CDU tak dokonce chtěli Lascheta z čela kampaně stáhnout.
Jak se to mohlo stát? Právě zmíněné povodně mohou být jedním z vysvětlení takového nenadálého zvratu. Němce popudily záběry Lascheta, který se dopustil nevídaného přešlapu. Ve chvíli, kdy německý prezident Frank-Walter Steinmeier přednášel emotivní projev o obětech povodní, stál v pozadí rozesmátý Laschet, který žertoval se svými kolegy.
Loajální následovník
Rázem se vyrojila ostrá kritika na Laschetovu adresu, občas s dvojsmyslným odkazem na jeho jméno („lasch“znamená v překladu „mdlý, ochablý“). Občas se navíc píše, že je pouhým klonem Merkelové, bez vlastního názoru.
Není to tak docela spravedlivé, třeba v otázkách koronavirových opatření byl Laschet méně úzkostlivý než kancléřka, prosazoval rychlejší otevření. Cejch poslušného žáka
Merkelové už ale nemůže setřít. Svou pozici získal na úkor soupeře Friedricha Merze, který vedení CDU vytrvale vyčítal, že se odklonilo od svých tradičních konzervativních hodnot. Loajální Laschet se tak dočkal charakteristiky Merkelová 2.0. Počítalo se s tím, že Němci nechtějí změny, takže Laschet s Merkelovou v zádech přivedou CDU snadno k volebnímu vítězství. To teď vypadá jako málo pravděpodobné.
Příslibem kontinuity s érou Merkelové je ale i třiašedesátiletý Olaf Scholz, pragmatický ministr financí a kancléřský kandidát SPD, nová hvězda průzkumů. Jeho SPD je na tom nejlépe za posledních 20 let.
V některých fázích kampaně dokonce kopíruje některá kancléřčina gesta. Jenže na rozdíl od Lascheta se Scholz žádné závažné chyby v předvolebních týdnech nedopustil. Pomáhají mu i problémy Zelených, kteří se musí bránit útokům na svou šéfku Annalenu Baerbockovou, viněnou třeba z plagiátorství.
Takže pro SPD se nabízí celá škála povolebních koalicí, označovaných podle stranických barev. Scholz by mohl vytvořit třeba „semaforovou“koalici se Zelenými a FDP, či ještě levicovější koalicí za účasti Levice.
Naopak pro Lascheta podle dosavadních preferencí připadá jen spolupráce na „jamajské“koalici se Zelenými a liberální FDP.