Elektřina je rekordně drahá, lidé si připlatí

Tohle zdražení už trochu děsí. Ceny elektřiny na pražské energetické burze vyšplhaly včera na rekordní úroveň. Jedna megawatthodina s dodávkou na příští rok stojí přes 94 eur, tedy zhruba 2 400 korun. Ještě před rokem se obchodovala za polovic. Tempo zvyšování cen přitom v posledních týdnech zrychluje.

Prudký nárůst velkoobchodních cen se už začíná promítat i do ceníků pro koncové uživatele.

Lidé a firmy se musejí připravit na skokové zdražení, a to zhruba o deset procent. Někdy i více. Někteří dodavatelé už ceníky změnili.

Nárůst burzovních cen se však nepromítne do koncových cen v plné výši. Většina prodejců si již zajistila podstatnou část dodávek na příští rok za výhodnější ceny. A navíc, samotná elektřina tvoří zhruba polovinu celkové sumy, poplatky za distribuci podle všeho porostou pomaleji.

Ceny elektřiny stoupají vzhůru hlavně kvůli rekordním cenám emisních povolenek, které platí špinavé provozy za vypouštění oxidu uhličitého. A povolenky raketově zdražují, protože EU postupně zpřísňuje emisní cíle a také rostou ceny zemního plynu.

Většina analytiků předpokládá, že zdražování elektřiny ještě není u konce, byť elektřina s dodávkou na rok 2023 je zatím levnější. Stojí 78 eur za MWh. Vývoj urychlují obavy, že v regionu nebude dostatek energie. Německo do konce příštího roku vypne všechny jaderné elektrárny, středoevropské země také odcházejí od uhlí a dosud není jisté, jak rychle se podaří vybudovat nové výrobny. Ať už fotovoltaické či solární elektrárny, či plynové elektrárny.

„U zemního plynu je aspoň naděje, že po zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 vrhne Gazprom na trh zvýšené objemy dodávek, které stlačí cenu plynu trochu dolů,“říká analytik společnosti ENA Jiří Gavor.