Výročí 11. září je v Německu ve stínu debaklu v Afghánistánu

Ve stínu debaklu afghánského tažení a také možného ochlazování vztahů mezi Berlínem a Washingtonem si Německo připomíná 20. výročí teroristických útoků na Spojené státy. To, že 20 let po 11. září a po snaze Západu přeměnit Afghánistán v demokracii má moc pevně v rukou opět radikální islamistické hnutí Tálibán, je podle německé kancléřky Angely Merkelové hořká realita. „Vývoj posledních dní je hrozivý, je to hořké,“řekla Merkelová o bleskovém dobytí provincií a následně také samotné metropole Kábulu hnutím Tálibán.

Německo bylo stejně jako ostatní země zaskočeno, jak rychle se zřízení podporované 20 let Západem zhroutilo. Válka v Afghánistánu, které se Německo takřka 20 let účastnilo, stála životy 59 německých vojáků. Pro Německo to byla nejdelší a největší zahraniční vojenská mise. Způsob jejího ukončení, které americký prezident Joe Biden ohlásil 14. dubna, vidí kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet jako ránu pro transatlantické vztahy. Laschet prohlásil, že ho zklamalo Bidenovo rozhodnutí opustit Afghánistán podle plánu jeho předchůdce Donalda Trumpa a bez podrobných konzultací se spojenci.

Pro Německo a Evropu z toho podle Lascheta plyne, že spolupráce s USA je sice stále tou nejlepší volbou, zároveň ale musí být Evropa schopná jednat sama bez Američanů. „Musíme být schopni sami zajistit bezpečnost takového letiště, jako je to v Kábulu. V zahraniční politice potřebujeme více Evropy,“řekl o překotné evakuaci z afghánské metropole, při které byla německá armáda odkázána na americkou armádu.

Válku v Afghánistánu zahájily USA pod vedením tehdejšího prezidenta George Bushe mladšího jako součást protiteroristické operace. Tálibán, který tehdy Afghánistán ovládal, odmítl Američanům vydat vůdce teroristické organizace Al-Káida Usámu bin Ládina, který útoky 11. září 2001 zosnoval. Americké válečné úsilí tehdy podpořili i spojenci USA v NATO včetně Německa. Nasazení bundeswehru, jak se německé ozbrojené síly nazývají, tehdy jednotnou podporu německých politických stran nemělo, proti se vyslovovali především zástupci krajní levice. „Bezpečnost Německa se hájí i v Hindúkuši,“prohlásil v roce 2002 tehdejší německý ministr obrany Peter Struck. K tomuto mottu se následně německá vláda opakovaně hlásila. (ČTK)