Unijní Green Deal a střízlivé Česko bez kouře
Obrat k ekologii, který nyní Evropa zažívá v podobě zelených balíčků, si buď vynutí omezení spotřeby, nebo dojde ke zdražení zboží a služeb. Západní civilizace podle ředitele poradenské společnosti KPMG v Česku Mojmíra Hampla podlehla flagelantství.
O podobě Green Dealu se před jeho vyhlášením nediskutovalo a nyní se zdá, jako by s ním nešlo už nic dělat. „My jako západní civilizace jsme si řekli, že rosteme moc a že naše bohatnutí má příliš velké externí dopady, a rozhodli jsme se s tím něco dělat,“uvedl během konference Česko bez kouře Hampl, který deset let působil jako viceguvernér České národní banky.
Na nedostatek diskuse k problematice upozornil i rektor Českého vysokého učení technického Vojtěch Petráček. Podle něj je klimatická krize skutečným problémem, je ho ale potřeba řešit tak, aby si Česko v rámci globálního trhu zachovalo svoji ekonomickou sílu.
„Na naší univerzitě nejsme zastánci grandiózních klimatických balíčků a úprku od benzinových motorů k elektřině a podobných módních trendů. Chtěli bychom uplatnit střízlivý postoj. Ptáme se, jaký bude dopad balíčků na průmysl a sociální smír, když velcí ekonomičtí hráči, zejména v Asii, o podobné transformaci neuvažují,“dodal Petráček.
Ať výroba neuteče do Asie
Zásadní chybou by podle něj bylo, kdyby se Česko s výhledem na povinnou elektromobilitu vzdalo dosavadního know-how v oblasti výroby spalovacích motorů. Může se totiž i přes plány na zákaz prodeje aut se spalovacím motorem od roku 2035 ukázat, že to bez motorů na fosilní paliva nepůjde. A pak by se výroba přesunula jinam.
Ambice nahradit spalovací auta elektromobily Česko v nejbližších letech nesplní. „Česká republika může považovat za úspěch, když do roku 2030 bude mít 300 tisíc elektrických vozidel,“uvedl ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček.
Bateriové by tak mohlo být zhruba každé dvacáté vozidlo. V tuzemsku je aktuálně registrováno zhruba šest milionů osobních aut.
Energií se zbytečně plýtvá
Přestože největší restrikce se zaměřují na osobní dopravu, automobily nejsou tou nejdůležitější oblastí, kde lze energii spořit. Tou je podle vicepremiéra Havlíčka neefektivní vytápění.
„Největší dluh není ani čistě energetický, ani průmyslový, ani dopravní. Největší dluh je v energetické účinnosti. Chybějí nám energeticky úsporné stavby. Bez nich množství terawattů, které spotřebujeme i v souvislosti s čistou mobilitou, nebudeme schopni utáhnout,“uvedl Havlíček.
Podle něj by v této problematice měl jít příkladem stát. Fakticky se to však neděje a stovky budov ve státní správě jsou stále energeticky neefektivní.
Energetickou náročností budov se zabývá program Nová zelená úsporám. „Je využíván desítkami tisíc lidí ročně a bude určitě pokračovat. Není to jen o zateplování, financujeme i fotovoltaiku a wallboxy pro nabíjení elektromobilů,“uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Miliardové částky z nového plánu obnovy i z operačních programů směřovalo proto do veřejných budov.
Kvalitu českého ovzduší navíc dle očekávání zlepšila pandemie. „V letech 2019 až 2020 jsme dýchali nejlepší vzduch za poslední desítky let. Emise SO2 se snížily od roku 1990 o 97 procent, emise NOx klesly asi o 88 procent, emise prachových mikročástic o 89 procent. Důvodem je i to, že základna, z níž jsme vycházeli, byla velmi vysoká, ale ta změna je skutečně zásadní,“vyčíslil Brabec.