SPD hledá spojence. Šlo by to i s radikální levicí?
Němci jdou k volbám za 17 dnů. Vyrovnaný souboj nabízí mnoho povolebních scénářů.
Čas do německých voleb se krátí a s tím i šance bloku křesťanských stran CDU/CSU zvrátit uvadající preference. Za vedoucími sociálními demokraty (SPD) zaostávají o pět procentních bodů.
Patrně proto využila kancléřka Angela Merkelová celkem nezvykle půdu Spolkového sněmu, aby hledala podporu pro svého nástupce. Středopravý kandidát Armin Laschet je podle ní nejlepší variantou a dokáže provést Německo těžkými časy.
Pro SPD, nyní koaliční partnery ve spolkové vládě, a také lídry předvolebních průzkumů, nenašla pochvalná slova. Varovala před jejich možným spojením s postkomunistickou stranou Die Linke (Levice), tedy před obratem země doleva.
Nenadálá snaha Merkelové apelovat na voliče působila nepřesvědčivě. Až dosud stála v kampani spíše bokem. Němci přesto diskutují, zda zmíněný nástup postkomunistů do příští vlády opravdu nehrozí.
Jde o hodně. Nástup vyhraněně levicové koalice 2RG, tedy rudo-rudo-zelené, by patrně zemi silně polarizoval do dvou nesmiřitelných táborů, jak to v uplynulých letech poznali ve Spojených státech či ve Velké Británii.
Má se snad Německo připravovat na něco podobného?
Ještě před pár týdny němečtí komentátoři vznik výhradně levicové koalice vylučovali. Panovalo přesvědčení, že některé radikální názory Die Linke, třeba nápad na vystoupení z NATO, ji rovnou diskvalifikují z povolebních jednání.
Nyní, po výrazném vzestupu SPD, jsou opatrnější. Odhadují, jaké možnosti by měla SPD v případě, že by opravdu zvítězila.
Měla by jasný mandát. Vzhledem k tomu, že vyloučila další opakování velké koalice s CDU/CSU, a méně pravděpodobná je i tato koalice rozředěná Zelenými či FDP, nabízejí se zejména dvě možnosti.
Buď koalice SPD se Zelenými a Svobodnými demokraty (FDP), to by znamenalo vládu spíše nakloněnou podnikatelům i úsporným rozpočtům, nebo koalici se Zelenými a Levicí, což by však znamenalo obrat doleva. Ten by neprosazovali jen postkomunisté z Levice, ale i mnozí straníci z SPD. Němečtí komentátoři v této souvislosti upozorňují, že kandidát Olaf Scholz, současný ministr financí, je centristickým pragmatikem, který by mohl držet radikální levici na uzdě. To samé ale nejde prohlásit o stranické základně sociálních demokratů. Jejich 400 tisíc členů, kteří budou jakoukoli koaliční smlouvu schvalovat, se poslední dobou otáčí hodně doleva.
O rozpoložení členské základny SPD hodně vypovídá necelé dva roky stará volba současného předsednického dua. Zvítězili poslankyně Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans. Oba byli velmi kritičtí k současné spolkové vládě. Poraženým soupeřem v hlasování byl tehdy právě Olaf Scholz, který kabinet v Berlíně straníkům symbolizuje.
Nejlepší cestou pro naši zemi je spolková vláda vedená CDU/CSU. Angela Merkelová, kancléřka
Evropa ve střehu
Je jisté, že mnozí členové SPD by nebyli srozuměni s některými plány FDP, od reformy trhu práce až po evropskou integraci. V ekonomice si více rozumějí se Zelenými, jejíchž kandidáta Annalena Baerbocková odmítá kapitalistické „trhy, které se nezajímají o lidi“.
Zelení jsou tedy pro SPD docela jistým partnerem, zůstala by otázka, co dál, kývnout Levici?
Rozhodování je to obtížné. Varianta s Levicí by každopádně přinesla Německu změny v ekonomice i v přístupu k sociálnímu státu, hrozila b ztráta konkurenceschopnosti, to by se dotklo i evropských sousedů. „Krajně levicová aliance by měla pro zemi vážné důsledky,“varoval Jacques Schuster, komentátor listu Die Welt. Pokud nakonec CDU volby prohraje, vina podle něj leží na kancléřce Merkelové, která zanechala svou stranu ve strnulém stavu, bez velkých idejí. A to umetlo cestu k růstu preferencí SPD.