Čtvrt milionu Afghánců. Zvládá Německo integraci?

BERLÍN Po Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátech má Německo čtvrtou největší diasporu Afghánců na světě: podle oficiálních údajů jich tu žije přes čtvrt milionu.

Naprostá většina z nich přišla v důsledku migrační krize před šesti lety a nyní, v souvislosti s dalším předpokládaným exodem po stažení vojsk NATO z Afghánistánu, Německo bilancuje: Daří se jejich integrace do většinové společnosti?

„Pro řadu vědců a politiků se znalost jazyka plus pracovní místo minus kriminalita rovná integraci. To je příliš málo. Co nám je platný člověk, který tu úspěšně založí firmu, dobře se domluví a nemá policejní záznam, když zároveň svou šestiletou dceru nutí nosit šátek, špatně se chová ke své ženě a většinovou společnost neuznává jako nevěřící?“ptal se v rozhovoru pro Die Welt Ahmad Mansour, izraelský Arab žijící v Německu, který se jako psycholog věnuje islámskému extremismu.

Kriminální statistiky ovšem ukazují, že i v těchto základních aspektech integrace Afghánci zaostávají. Ačkoli většina z nich problémy se zákonem nemá, pachatelů kriminálních činů včetně těch nejtěžších je mezi nimi ve srovnání s většinovou populací proporčně více.

Loni bylo evidováno 21 773 trestných činů, z toho 94 vražd a zabití, s podezřením na pachatele z Afghánistánu. Ve stejném roce bylo trestných činů, z nichž je podezřelý německý občan, zaznamenáno přes 1,3 milionu, z toho téměř 1 600 zabití a vražd. Na zhruba 72 milionů německých občanů tak připadá míra kriminality 1,8 procenta, v případě těžkých činů 0,002 procenta. V případě Afghánců je to v tomto pořadí 7,8 procenta a 0,03 procenta.

Jedním z posledních případů byl útok ze sobotního odpoledne, kdy 29letý Afghánec v parku v západní části Berlína napadl 58letou zahradnici. Nejdřív s ní chvíli mluvil, poté náhle vytáhl nůž a několikrát ji bodl do krku. Údajně se mu nelíbilo, že jako žena může pracovat. Zahradnici přispěchal na pomoc kolemjdoucí důchodce, který stejně jako ona skončil s vážnými zraněními. Útočník je obviněn z pokusu o vraždu a těžkého ublížení na zdraví, vyšetřovatelé nevylučují islamistický motiv.

V kriminalitě německých občanů jsou již započítáni i migranti, kteří mezitím získali německé občanství. Podle berlínského senátora pro vnitro Andrease Geisela (SPD) má německý pas například již čtvrtina členů nechvalně známých arabských kriminálních klanů.

Podle statistik spolkového úřadu práce, které zveřejnil deník Die Welt, to není příliš horké ani s integrací na pracovním trhu. Ze zhruba 280 tisíc německých Afghánců jich má práci 69 tisíc. Ve srovnání s ostatními hlavními skupinami migrantů včetně Syřanů jsou na tom ovšem v průměru lépe.

Průměr, podobný jako v případě Syřanů a Iráčanů, lze vidět i v jazykovém vzdělávání: jen třetina Afghánců zapsaných do integračních jazykových kurzů dosáhne znalosti němčiny na úrovni B1, tedy úrovně pro jednoduchou každodenní komunikaci a porozumění. Největší problémy s jazykem mají pro zajímavost Somálci a Eritrejci, naopak mezi 70 a 80 procenty se úspěšnost pohybuje v případě migrantů z Ukrajiny, Bosny a Indie.

Do Evropy a především Německa přicházeli Afghánci ve vyšší míře teprve v průběhu posledního desetiletí. Zatímco v roce 2010 jich v Německu žilo padesát tisíc, nyní jich je tu registrováno přes 272 tisíc. Naprostá většina z nich přišla v letech 2015 a 2016, v nadproporčním počtu to byli mladí muži bez povolení k pobytu a nároku na mezinárodní ochranu. V posledních letech již počty nových příchozích nebyly tak vysoké, přesto jen za loňský rok úřady evidují příchod dalších deseti tisíc Afghánců. Letos byl tento počet naplněn již v červenci. Jde často o lidi, kteří byli odmítnuti v jiné evropské zemi, nebo o uznané azylanty, kteří se stěhují za lepším.

Od čtyř tisíc Afghánců, které vláda po obsazení Kábulu převezla do

Německa, se vzhledem k dřívější spolupráci očekává snadnější a úspěšnější začlenění do společnosti. S některými to přesto snadné nebude: už nyní vláda ví, že nejméně dvacet z nich je známo policii kvůli násilným trestným činům a vazbám na terorismus.