Předseda ČSÚ

Nicméně my reflektujeme v průměrné domácnosti v podstatě střední třídu. Spotřební koš hodně bohatých lidí je jiný a nereflektuje ani ty nejchudší. Inflaci za domácnosti důchodců ale třeba zveřejňujeme zvlášť.

Jak často se spotřební koš a váhy mění?

Spotřební koš se mění co dva roky a mění se i váhy. Naposledy to bylo na začátku roku 2020 a znovu jej budeme měnit na začátku roku příštího společně s revizí vah. V průběhu roku je snaha o určitou stabilitu vah, aby spotřební koš vyjadřoval čistě cenovou složku, ale mění se, aby nezačal zaostávat.

Nemuseli jste spotřební koš revidovat kvůli covidu? Umím si představit, že najednou v něm přibyly roušky, respirátory nebo dezinfekce.

Shodou okolností roušky ve spotřebním koši máme. Je však možné, že v novém schématu budou mít větší váhu. Covid byl specifický pro cenovou statistiku. My jsme postupovali podle evropské metodiky, kde bylo doporučeno neměnit váhy jen kvůli němu, i když nastal výpadek, kdy v určitém měsíci nikdo nechodil do restaurací. Některé ceny však bylo nutné nahradit. Více se nakupovalo v e-shopech, některé měsíce nebyly vůbec dostupné letenky, takže se vzal cenový index celkové dopravy. Nebo se příliš neměnily ceny u vstupného do muzeí nebo galerií, tudíž jsme vzali ceny před covidem.

Můžete vysvětlit, jak se stanovují váhy z rodinných účtů?

Od vzorku domácností máme jejich podrobné útraty, které konfrontujeme na vrcholné úrovni s národními účty. Třeba pomocí zmíněné vybrané spotřební daně nebo u energií se díváme na data z nabídkové strany, tedy od poskytovatelů. Na podrobnější úrovni máme k dispozici scanner data kombinovaná s daty z rodinných účtů, tedy deníčků, které vyplňují domácnosti.

Kolik těch rodinných účtů máte?

Řádově nízké tisíce domácností.

Jak je vybíráte?

Náhodným výběrem. Je to napojené na takzvané šetření příjmů a životních podmínek domácností. Část těchto domácností zapojujeme i do šetření výdajů. Dostávají za to peněžní odměnu, protože to musejí dělat pravidelně. A ulehčujeme jim to tím, že nám mohou dokládat i účtenky a naši lidé to pak přepisují do systému.

A chtějí rodiny spolupracovat?

Většinou se obávají, že to pro ně bude zátěž. Větší problém bývá s prvním náborem, v dalším období už nemají problém spolupracovat. Hodně pomohly účtenky a pro ně je to velmi pohodlné. Aspoň tak zjistí, za co utrácejí.

Nezačnou svou spotřebu regulovat, když mají přehled, za co utrácejí?

Vyplňují to poměrně krátce po dobu dvou měsíců a nepředpokládáme, že by to zásadně ovlivnilo jejich spotřební chování.

Velké téma představuje zdražování nemovitostí. Jak se do inflace promítá?

Inflace je obecný pojem a index spotřebitelských cen zahrnuje jen část inflace. Nemovitosti lidé vnímají hodně, ale ty nejsou součástí indexu spotřebitelských cen, protože jsou považovány za investici a investice nejsou ve spotřebním koši. Do indexu spotřebitelských cen se nemovitosti promítají jen prostřednictvím nájemného.

Jak si ověříte, že inflace skutečně s realitou koresponduje?

Ověření probíhá několikastupňově. Tazatelky zjišťují ceny, zapisují je, naše krajská správa je verifikuje a snaží se částky ověřovat, pokud vidí něco podezřelého. Kontrolní mechanismus funguje i na našem odboru cenové statistiky. Jsme pod drobnohledem uživatelské veřejnosti, například kolegové z České národní banky i další analytici inflaci bedlivě sledují a každá desetina je pod kontrolou a oponenturou.

Je to logické, vždyť se podle toho valorizují i důchody.

Přesně tak, inflace je asi nejcitlivější ukazatel, který zveřejňujeme a má řadu legislativních návazností na smlouvy.

Marek Rojíček je absolventem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. V ČSÚ působí od roku 2001, předsedou je od března 2018. Profesně se zabývá oblastí národních účtů, podílel se na implementaci evropských standardů národního účetnictví. Ve vědecké činnosti se orientuje na zkoumání role ekonomických struktur v procesu přechodu od nákladové ke kvalitativně zaměřené konkurenční výhodě a na analýzu makroekonomických a strukturálních dopadů globalizace ekonomických toků.