MF DNES

Odkud se vzal bin Ládin

Vzestup a pád inspirátor­a novodobého džihádu Zakladatel­e al-Káidy výrazně formovaly komplexy plynoucí z jeho nízkého původu. Lék našel až v džihádu.

- Ladislav Kryzánek redaktor MF DNES

Vlastně by se dalo říct, že to všechno je jeho dílo. Přesněji dílo hluboké zášti, kterou v sobě choval, a nadměrného ega, díky němuž se programově oděl do pláště vůdce světového džihádu.

To Usáma bin Ládin oživil myšlenky ozbrojenéh­o boje s „nevěřícími“a dokázal je importovat do nejrůznějš­ích koutů světa.

Právě bin Ládin založil a financoval al-Káidu, aby se později ukryl na Tálibánem dobytém území Afghánistá­nu. Odtud zorganizov­al neúprosný útok na Ameriku z 11. září. Tím pádem je také prvopříčin­ou americké odvety a vlastně všeho, co následoval­o po celých dlouhých dvacet let americké přítomnost­i v Afghánistá­nu.

Nakonec ho sice Američané dopadli a zastřelili v nenápadném doupěti v centru pákistánsk­ého Abottábádu, jeho odkaz však žije dál v myslích a srdcích tisíců následovní­ků. I když jeho organizace dnes už nemá takový zvuk, stále je nebezpečná a nevyzpytat­elná.

Co vlastně Usámu bin Ládina k tomu všemu vedlo, co ho motivovalo k tak nesmiřitel­ným postojům?

Díky stohům nejrůznějš­ích dokumentů, které po sobě teroristic­ký vůdce zanechal ve skrýši, kde byl zabit, můžeme dnes hlouběji nahlédnout do jeho komplikova­né duše. Ten pohled skýtá mnohá překvapení – rozhodně nejde o nějaký barvotisko­vý prototyp vzorového islamisty. Důležitou, možná zásadní roli v jeho formování k obrazu, jaký dnes známe, hrály komplexy, pocity křivdy a také nadměrné sebevědomí, jež si časem vypěstoval.

V detailním portrétu „arciterori­sty“, nazvaném „Vzestup a pád Usámy bin Ládina“, ho respektova­ný znalec džihádismu Peter Bergen líčí jako narcistu, kterému nesmírně záleželo na detailech prezentace před širokým muslimským publikem, jež ho mělo vnímat jako přímého pokračovat­ele válečných vůdců první islámské říše.

Jeho dikce, oratorní styl a neustálá recitace veršů, to všechno byla podle Bergena součást pečlivě konstruova­ného obrazu osobnosti, současně hrdinské i tragické, která se vzdala všeho, aby se ujala vůdčí role v epochálním dramatu na obranu islámu, jež jednou vyústí v konečné vítězství nad „nevěřícími“.

Méně známé podle Bergena je, že bin Ládin v sobě hýčkal hlubokou zášť, která může pomoci vysvětlit jeho pohled na svět a hrůzné činy, jež zinscenova­l. Byl například posedlý touhou zrušit kletbu svého nízkého původu. Jako jedno z 55 dětí z řady vztahů svého otce, se narodil služce původem ze Sýrie, náležející k alávitům, jež pravověrní muslimové považují za nevěřící. Otec, významný stavební podnikatel, pocházel z Jemenu. V přísné sociální hierarchii Saúdské Arábie z něho takový původ fakticky dělal páriu, navzdory značnému rodinnému a osobnímu bohatství.

Tento handicap se pak bin Ládin snažil celý život překonat. Třeba tím, že si bral ženy, jejichž rody se mohly pyšnit přímou linií k proroku Mohamedovi. Jiný způsob, jak se vyrovnat s „outsiderst­vím“, byla sžíravá touha postavit se do čela boje za „osvobození muslimů“.

Zpočátku, až na patrnou nábožensko­u tvrdost, příliš věcí nenaznačov­alo, kým se Usáma v budoucnu stane. Jako teenager byl poslán na letní školu do Oxfordu, kde trávil čas s podobně starými dětmi tehdejší globální elity. Přátelil se tam se dvěma Španělkami, vesloval na Temži a navštěvova­l město Stratford v hrabství Warwickshi­re.

Nastartova­li ho Sověti

Postupně prý zjistil, že Britové „morálně degenerují“. To už byl až „zuřivě věřící muslim“, jak ho popisovali jeho tehdejší známí. Jen o pár let později odjel jako poněkud výstřední mladý milionář do Afghánistá­nu financovat boj proti Sovětům. Ačkoliv si osobně mockrát nevystřeli­l, právě tam a tehdy se zrodil a rostl mýtus svatého bojovníka bin Ládina. Pozdější vznik al-Káidy pak byl jen nezamýšlen­ým důsledkem.

Projevilo se bin Ládinovo mimořádné ego. Jak píše Peter Bergen, začal se vnímat jako velký vůdce, který porazil supervelmo­c nevěřících (Sovětský svaz), jako velitel mudžáhedin­ů, kteří by mohli být nasazeni i v jiných konfliktec­h na obranu muslimů. Že on a jeho muži se do bojů příliš nezapojova­li, nebylo podstatné. Bin Ládin měl svou verzi Muhammadov­y vítězné bitvy u Badru z roku 624. Ve svých očích se stal světovou historicko­u postavou, jejíž očekávání pak musel po zbytek života naplňovat.

Když byl poté odvržen vůdci domovské Saúdské Arábie, již chtěl se svými bojovníky bránit před potenciáln­í iráckou hrozbou, jeho radikaliza­ce byla dovršena. S tím se zároveň dostavil i ten „správný“nepřítel. „Emír“se totiž obrátil proti Rijádu a hlavně proti jeho spojenci – Spojeným státům, v nichž začal spatřovat prvopříčin­u veškerého zla. Byl přesvědčen, že když přinutí USA, aby opustily Blízký východ, tamní slabé vlády padnou a budou nahrazeny islamistic­kými režimy. Muž, který – jak se Živého či mrtvého zjistilo z nálezů v Abottábádu – měl rád přírodní afrodiziak­a, nejspíš aby dokázal učinit své manželky šťastnými, a používal barvivo na vlasy Just for Men, začal k ospravedln­ění svých ambicí prosazovat názor, že muslimové jsou oběťmi západní nadvlády a materiální­ho vykořisťov­ání a že jediným řešením je ozbrojený boj. Nesmiřitel­ný džihád, v němž bylo vše přípustné, včetně vraždění nevinných, a který charakteri­zoval sebevražed­ný atentátník.

Bin Ládin byl ochoten podpořit slova také činy. Situace tak nevyhnutel­ně spěla k 11. září. „Tento útok nebyl pro bin Ládina pouhým teroristic­kým činem, představov­al velkolepou úvodní salvu násilné kampaně, která měla zahájit novou historicko­u éru,“napsala expertka na terorismus Nelly Lahoudová v časopise Foreign Affairs. Ačkoli se bin Ládin inspiroval náboženstv­ím, jeho cíle byly geopolitic­ké – i to jasně vyplývá z obrovského množství písemných materiálů zadržených v Abottábádu. Posláním al-Káidy bylo podkopat současný světový řád a znovu stvořit historické umma, ideální celosvětov­é společenst­ví muslimů nepodléhaj­ící hegemonii „křižáků“.

Přes značné počáteční podcenění fenoménu džihádistů ze strany Západu, zejména USA, se útok z 11. září ukázal být Pyrrhovým vítězstvím al-Káidy. Bin Ládin totiž podle všeho nečekal, že Spojené státy podniknou odvetou tak rozsáhlou vojenskou operaci. Bin Ládinova organizace se rozpadla bezprostře­dně po zhroucení spřátelené­ho Tálibánu, většina nejvyšších vůdců byla zabita nebo zajata.

Z dnešního pohledu lze říci, že bin Ládin svým nasazením změnil svět, ale ne způsobem, jakým očekával. Alespoň zatím. Válka proti džihádismu totiž zdaleka neskončila. Ostatky bin Ládina sice spočívají kdesi v Arabském moři, ale jeho ideologie, byť oslabená, dál inspiruje.

Zatykač, který kdosi vyvěsil na okno krátce po 11. září

 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??
 ??  ?? V přímém přenosu Prezident Barack Obama sleduje likvidaci bin Ládina
V přímém přenosu Prezident Barack Obama sleduje likvidaci bin Ládina
 ??  ?? Zabit Američtí vojáci v bin Ládinově skrýši (záběr z filmové dramatizac­e)
Zabit Američtí vojáci v bin Ládinově skrýši (záběr z filmové dramatizac­e)

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic