MF DNES

Kdo brzdí boj proti změně klimatu

Oba giganti stále sázejí zejména na spalování uhlí. Jsou rekordmany v produkci škodlivých emisí

- Ladislav Kryzánek redaktor MF DNES

Odborníci se vzácně shodují: Bez zásadního snížení škodlivých emisí především v Číně, ale také v Indii nemůže svět vyhrát boj proti klimatické změně.

Ta je realitou, jak minulý měsíc ve své zprávě varoval Mezivládní panel pro změny klimatu, a svými důsledky může na planetě rozpoutat pravé peklo.

Podle mnoha vědců se nyní nacházíme v situaci za minutu dvanáct. Šance zvrátit nepříznivý vývoj tu podle nich stále je, je však třeba konat neodkladně.

Největším „nepřítelem“klimatu se nyní jeví uhlí. Podle Mezinárodn­í energetick­é agentury je zodpovědné za třicet procent veškerých emisí oxidu uhličitého. V jeho využívání jsou největšími přeborníky právě Čína a Indie, země se stále narůstajíc­ím apetitem po energii, který z velké části uspokojují právě spalováním uhlí.

To, jak se obě nejlidnatě­jší země planety k úsilí o omezování skleníkový­ch plynů postaví, ovlivní budoucí život nás všech.

Zejména čínské emise uhlíku jsou obrovské a stále rostou. Představuj­í přes třicet procent globálních emisí (USA 14 procent, Indie zhruba 11 procent a Evropská unie 9 procent). Byť čínské emise v přepočtu na člověka jsou zhruba poloviční v porovnání s USA, v absolutníc­h číslech předstihuj­í všechny ostatní země o celé kilometry.

Čína a Indie jsou si v mnoha ohledech podobné, v jejich přístupech k řešení klimatické změny a z ní plynoucího globálního oteplování však také existují zásadní rozdíly.

Obě mají obrovskou populaci přesahujíc­í 1,4 miliardy, jsou energetick­y hladové a významně sázejí na fosilní paliva. Jejich vedoucí představit­elé dávají najevo, že se při snižování emisí nechtějí nechat šikanovat bohatými západními státy. V jednom se však výrazně liší: zatímco Indie se definuje jako rozvojová země s delší časovou osou pro snižování emisí a jako potenciáln­í příjemce pomoci v podobě peněz i technologi­í, Čína by chtěla být celosvětov­ým vůdcem v oblasti boje s klimaticko­u změnou a poskytovat­elem technologi­cké a finanční pomoci.

Čínský prezident Si Ťin-pching letos prohlásil, že po roce 2025 začne jeho země snižovat spotřebu uhlí. Zároveň zopakoval svůj slib z loňského září, že v roce 2030 Čína vyprodukuj­e maximální hladinu emisí a ty se následně budou razantně snižovat tak, aby do roku 2060 dosáhla uhlíkové neutrality.

Nezbývá než věřit tomu, že to druhá největší ekonomika světa myslí vážně. Čínský vůdce totiž nespecifik­oval, jak tohoto ambiciózní­ho cíle hodlá jeho země dosáhnout. Ta ovšem mezitím stále buduje nové uhelné elektrárny.

Problém draka a slona

Na druhé straně Čína má na snižování emisí i svůj vlastní vnitrostát­ní zájem. Jak ukázaly třeba nedávné dramatické záplavy, její přelidněná města stojí před skličující novou výzvou přizpůsobi­t se extrémnímu počasí způsobeném­u změnou klimatu, což je záležitost, o které málokdo přemýšlel, když země zahájila svou mimořádnou ekonomicko­u transforma­ci. Čínská pobřežní megaměsta ohrožuje stoupající hladina moří a celkově zhoršující se dopad klimatické změny už nyní představuj­e velkou výzvu pro vládnoucí komunistic­kou stranu.

Toto všechno Čínu posunuje k silnější potřebě na negativní změny reagovat.

Ani Indie, jež vyrábí z uhlí přibližně padesát procent elektřiny, v zásadě neodmítá potřebu podílet se na snižování emisí. Nijak však nespěchá, neboť soudí, že rychlý přechod k bezuhlíkov­é ekonomice by se jí neúměrně prodražil.

Premiér Naréndra Módí na letošní klimatické konferenci pořádané americkým prezidente­m Joem Bidenem stávající indické klimatické cíle nijak nevylepšil. „My v Indii děláme své,“uvedl lakonicky.

Indii, která je třetím největším producente­m skleníkový­ch plynů, jde o to, získat od bohatých států co největší finanční podporu. „Všichni musíme jednat, ale ti, kteří znečišťova­li dlouho a víc, musí konat víc,“prohlásil Prakáš Džavadekár, indický ministr životního prostředí.

Potíž je v tom, že Indie zatím zjevně nedělá dost. Pokud by zachovala svůj současný přístup, podle projekce Mezinárodn­í energetick­é agentury vzrostou indické emise uhlíku do roku 2040 o padesát procent. To je víc než v kterékoli jiné zemi a stačí to vyrušit kompletní prognózova­ný pokles emisí z celé Evropy.

Čínský drak i indický slon nyní zjevně představuj­í pro boj s klimaticko­u změnou opravdový problém. Pokud však změní své uvažování, mohou se stát naopak i řešením.

 ??  ??
 ?? Foto: Getty Images ?? Emise až na posledním místě Chladicí věže uhelné elektrárny v Tonglingu, jedné z tisíců podobných v Číně.
Foto: Getty Images Emise až na posledním místě Chladicí věže uhelné elektrárny v Tonglingu, jedné z tisíců podobných v Číně.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic