Postaví se zlodějům a roky čekají na očištění
Soudy pečlivě posuzují, jestli se napadený bránil, či zda už třeba nestřílel na prchajícího.
Byla noc, tři hodiny ráno. Boční okno do bývalého nádražního domku v obci Vochov na Plzeňsku rozbil lupič a skočil dovnitř. Se sekerou v ruce prošel dům až do ložnice, kde spal majitel Jan B. Ten se vzbudil, sáhl po legálně držené pistoli a na lupiče vystřelil. Jednou ranou do hrudi jej zabil. Lupičem byl čerstvě propuštěný vrah a narkoman Jaroslav V. Majiteli domku, dosud nikdy netrestanému, teď hrozí soud. Pětapadesátiletý muž se přitom jen snažil chránit svůj život. Po střelbě navíc ještě postřelenému lupičovi poskytoval až do příjezdu záchranářů první pomoc.
Strach z budoucnosti
„Za noc se nám úplně změnil život, je to teď pro nás hrozný stres a nervozita z toho, co bude,“vyprávěl těsně po incidentu MF DNES Jan B., který je držitelem zbrojního průkazu od roku 1995. Doufá, že jeho zákrok posoudí policisté jako nutnou sebeobranu.
Jan B. pracuje na železnici. Dvacet let sloužil jako výpravčí na nádraží v Křimicích u Plzně a byl vůbec poslední, kdo tu v březnu 2008 vypravil poslední vlak, než trať začaly řídit místo lidí počítače. Teď pracuje v budově, která stojí uvnitř velkého vlakového uzlu v Plzni. Lidé u spousty obrazovek, počítačů a různých ovladačů odsud řídí vlaky na stovkách kilometrů kolejí, stejně tak výhybky, kamery a další zabezpečení tratí. Musí tedy být vyrovnaní a umět se rychle rozhodnout.
Sousedé Jana B. popisují jako klidného a bezproblémového muže. Zároveň se diví, proč si lupič vybral malý žlutý nádražní domek, který na první pohled ničím nelákal. Policie zatím vyšetřování případu neukončila. Jan B. se už nechce s novináři o celé věci bavit. „Klient potřebuje především klid a co nejméně připomínek toho, co se stalo v jeho domě,“zdůvodnil MF DNES právník Jana B. Miloslav Jančík.
Roky života v nejistotě
Obecně prověřování podobných činů trvá devět měsíců, což uplyne na konci roku. Pokud by policisté střelce hnali před soud, dá se předpokládat, že proces pak potrvá roky. V minulosti soudy řešily podobné případy až šest let.
Například muž, který v jižních Čechách v roce 2011 vystřelil z legálně držené pistole proti dvěma útočícím recidivistům, se dočkal zprošťujícího rozsudku až v roce 2017. Soudy jej předtím opakovaně odsuzovaly za ublížení na zdraví k několikaletým podmínkám. Až poté rozhodly, že šlo o nutnou sebeobranu. U soudů se právě detailně rozebírá průběh celého incidentu. Klíčové je, jestli se člověk bránil bezprostřednímu útoku, nebo už šlo o odplatu.
Například v případu Jaromíra Šebesty z Karvinska, který v dubnu 2012 na svém pozemku přistihl zloděje, neuznal soud obhajobu, že šlo o nutnou obranu.
Muž po pachatelích vystřelil z kuše a šíp trefil jednoho z lupičů do hlavy. Ten zemřel. Šebestu soud odsoudil na deset let proto, že střílel ve chvíli, kdy zloději utíkali.
Šest let za pokus o vraždu dostal i Karel Bašta, který ve své sběrně surovin v Ivančicích na Brněnsku vystřelil na auto zlodějů z brokovnice. Ve vozidle seděla mladá žena, která přišla o zrak. Střelce nakonec po několika měsících ve vězení omilostnil tehdejší prezident Václav Klaus. Naopak za zabití agresora v jihočeských Volarech v roce 2015 soud Tomáše Ilijeva osvobodil. Zabil nožem bratra své přítelkyně, který jej napadl na chodbě domu.