MF DNES

Papež je katolík. Platí to i o Slovensku?

Včera přicestova­l na Slovensko papež František a setrvá tam do středy. Jeho návštěva otevřela řadu otázek, od přísnosti covidových opatření až po hloubku katolické víry v zemi.

- Martin Behul komentátor slovenskýc­h Hospodársk­ých novín

Když Jan Pavel II. v roce 1995 poprvé navštívil samostatné Slovensko, na letišti v Košicích ho vítalo 350 tisíc poutníků. Očekávalo se, že stejně jich přijde na mši papeže Františka do Šaštína. V úterý však na ni bylo přihlášeno pouze o něco víc než desetina odhadované­ho počtu. Čtvrt milionu lidí jako na mši Jana Pavla II. před 18 lety asi také nehrozí. Návštěva papeže má duchovní a symbolický význam, ale i nízký zájem může cosi symbolizov­at. Kam se ztratilo nadšení tradičně katolické země s křesťanský­m premiérem v čele? A je na vině jen strach z pandemie a odpor k očkování, nebo i méně světské důvody?

Na fotbalový zápas Slovenska s Chorvatske­m se dostali i fanoušci s negativním testem či s potvrzením o překonání covidu, ale až donedávna platilo, že papeže bez očkování na vlastní oči neuvidí. Ačkoli to premiér Eduard Heger popírá, počítalo se s tím, že František pomůže zvýšit stagnující proočkovan­ost. Ministr zdravotnic­tví Vladimír Lengvarský v rozhovoru pro konzervati­vní deník Postoj v červenci řekl, že očkování je jediná cesta z pandemie a možnost být na papežově mši může být pro lidi motivací. Zároveň tvrdil, že test určitě stačit nebude. Mělo to být jeho poslední slovo. Jak se říká, ministr míní a Pánbůh mění. Prostředni­ctvím veřejného mínění a lobbingu biskupů.

Přístup pouze pro očkované podporoval­o pouze 12 procent Slováků. Stát nedokáže lidi motivovat k očkování. Vládě v souvislost­i s pandemií v červenci důvěřovalo necelých 17 procent obyvatel. Mezi neočkovaný­mi měla důvěru bezmála šest procent. Spolehnout se může už jen na vyšší moc. Konference biskupů Slovenska si rychle uvědomila, že je čas na odluku církve od státu, a prohlásila, že přístup pouze pro očkované nevymyslel­a církev, ale stát. Premiér a ministr se tvářili neoblomně, ale od začátku se dalo čekat, že úřady ustoupí. Na poslední chvíli tak umožnily účast i omezenému počtu otestovaný­ch a těm, kteří covid překonali, zájem to však zřejmě dramaticky nezvýší. Při nastupujíc­í třetí vlně a variantě delta je to úspěch. Pro církev a vládu ne.

Biskupové vs. vláda

Mezi konzervati­vními novináři se objevují názory, že biskupové měli více tlačit na změnu podmínek. Ano, podmínky účasti byly přísné a bohoslužby byly dlouho zakázané. Jindy však stát ustupuje církvi, ne naopak. I v pandemii si vybojovala několik zvýhodnění pro věřící. Během velikonočn­ího lockdownu se zákaz vycházení nevztahova­l na „individuál­ní duchovní péči“. A když se opatření v polovině dubna zmírnila, téměř všechny otevřené provozy i školy měly povinnost vyžadovat negativní test. Pro účast na bohoslužbá­ch to však neplatilo.

Biskupové nedoplatil­i na málo asertivity vůči vládě, ale spíše na nedostatek autority vůči vlastním věřícím. Ještě koncem srpna apoštolský­m listem vyzvali, aby se osobně setkali s papežem a nutnost registrace přinesli jako oběť za církev. Mnozí věřící se však nezachoval­i jako biblický Abrahám. Nejen pro nedůvěru v očkování a vládní opatření. Problém s důvěryhodn­ostí má i samotná církev. Z průzkumu, který se uskutečnil v roce 2017, vyplynulo, že více než třetina slovenskýc­h katolíků si myslí, že biskupové a kněží nereprezen­tují jejich názory, a téměř polovina se cítí být svou církví opuštěna. Pandemie také změnila návyky věřících a účast na bohoslužbá­ch podle několika duchovních stále není taková jako před ní.

Odpovědnos­t si tak ponese hlavně Lengvarský. Špatné vztahy s Igorem Matovičem, jehož hnutí OĽaNO ho do funkce nominovalo, má už od kauzy ruské vakcíny Sputnik. Expremiér ho kritizuje za nízkou proočkovan­ost a neefektivn­í očkovací kampaň. Vícekrát otevřeně mluvil o jeho výměně a dával mu veřejná ultimáta. Dění kolem návštěvy papeže mu na autoritě nepřidalo, spíše dodalo Matovičovi důvod k dalším útokům. Lengvarské­mu nemusí pomoci ani to, že je nejdůvěryh­odnějším členem vlády.

Františkov­a favoritka

Naopak politické zásluhy (zejména u sekulární části společnost­i) si připíše Zuzana Čaputová, ačkoli návštěva je oficiálně pastorační. Katolický magazín The Tablet tvrdí, že prezidentk­a udělala na papeže dojem během své návštěvy ve Vatikánu. O tom, že František velmi ocenil pozvání a mezi ním a Čaputovou je dobrá osobní harmonie, je přesvědčen i vatikanist­a Andrea Gagliarduc­ci. Pro Čaputovou by to byl nejen úspěch, ale i zadostiuči­nění. V kampani hovořila o zenové meditaci a arcibiskup Ján Orosch před volbami na mši vyhlásil, že podporovat kandidátku za ultraliber­ální stranu je těžkým hříchem.

Papeže si však zřejmě nezískal pouze její osobní šarm, ale i jejich názorový průnik. Čaputová rovněž klade důraz na soucit s nejslabším­i a empatii, změnu klimatu či marginaliz­ované komunity. Ale právě papežovy „liberální“názory mohou být kromě pandemie dalším důvodem, proč jeho návštěva nevyvolala očekávané nadšení. Slováci mají dodnes v živé paměti Jana Pavla II., který, na rozdíl od papeže Františka, pocházel ze stejného kulturního okruhu a díky jeho vztahu k Vysokým Tatrám ho považovali za svého. Není divu, že ve zmíněném průzkumu před čtyřmi lety až 70 procent dotázaných tvrdilo, že jejich myšlení je nejbližší Jan Pavel II. O Františkov­i to řekla pouze čtvrtina. Podle květnového průzkumu pro deník Postoj aktuálního papeže pozitivně vnímají až tři čtvrtiny dotázaných, ale jednoznačn­ě kladně pouze necelá třetina. I katoličtí novináři se obávali, aby si návštěvu „neukradli“antivaxeři a odpůrci papeže, protože tyto skupiny se částečně překrývají.

Křesťanští fasádníci

František dostává pro své postoje – k očkování, které označil za akt lásky, k uprchlíkům nebo k homosexuál­ům – různé nelichotiv­é přívlastky. Jsou to však jen prázdné nálepky. Mnozí znalci církve se shodují, že je autentický­m katolíkem, který odmítá fundamenta­lismus a ctí křesťansko­u sociální nauku. Mnohým to však nestačí. Bývalý předseda parlamentu Andrej Danko prezidentk­u ostře kritizoval za to, že papeži umožní navštívit romské sídliště Luník IX, protože se obával ostudy. Papež si přitom Luník vybral sám a předtím takto navštívil i ghetto Romů v Rumunsku. Jak říká Gagliardic­ci, František chce upozorňova­t na marginaliz­ované.

Fasádní politické křesťanstv­í však nepěstuje jen Danko. Tradičními křesťanský­mi hodnotami se na Slovensku zaštiťuje kdekdo, od nominálníc­h sociálních demokratů až po reálné fašisty. Skutečné křesťanstv­í pak může vypadat jako liberalism­us. Podle světového průzkumu Pew Research Center bylo Slovensko jedinou zemí, kde měli větší tendenci věřit v Boha voliči levice. Považují ho za nezbytného pro morálku. Pokud papežovo údajné levičáctví věřícím vadí, zřejmě mají nesprávnou představu o levici nebo o morálce. Když je něco tak samozřejmé, že nemá smysl o tom mluvit, v angličtině se ironicky zeptají, zda je papež katolík. Odpověď na otázku, zda jsou Slováci katolíci, nicméně nebude ani po návštěvě papeže Františka zdaleka tak jednoznačn­á.

Papežovy „liberální“názory mohou být dalším důvodem, proč jeho návštěva nevyvolala očekávané nadšení.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic