MF DNES

Kdo může za silnice plné mladých šílenců?

-

Vposlední době stále častěji potkávám lidi, kteří mají řidičák, ale vlastně nikdy pořádně neřídili. Buď k tomu neměli příležitos­t, nebo se bojí. Bojí se jezdit v současném provozu. Po otázce, jak tedy ty papíry mohli udělat, obvykle následuje odpověď „s odřenýma ušima“. V tu chvíli mě přepadá kacířská myšlenka, kolik vlastně takových odřených „ušistů“nemá takovou sebereflex­i a vrhne se do víru silničního provozu?

Tak se mrkněme na chvilku do statistik. Mladí řidiči do 24 let každoročně způsobí kolem 10 tisíc nehod, přičemž patří mezi nejvíce bodované skupiny. Aspoň třeba podle údajů z roku 2019 (loňský rok bych kvůli jeho covidové specifično­sti nebral na váhu).

Evidentně největší průšvih je právě mezi těmi začínající­mi „ušisty“, protože podle BESIP, cituji: „Nejvíce usmrcených a těžce zraněných zapříčiní mladí řidiči s délkou praxe 1 rok, a to především muži. Tito řidiči tíhnou k tomu, na silnici riskovat, nemají ale odhad na limity vozidla a na to, jak řešit krizovou situaci. V roce 2019 mladí řidiči s 1letou praxí usmrtili 24 a těžce zranili 83 osob.“

Oficiálně je nejčastějš­í příčinou nepřizpůso­bení rychlosti, vjetí do protisměru a nevěnování se řízení. Podle mého názoru jsou ale tou prapůvodní příčinou autoškoly a stát. V prvním případě, že autoškoly nedokážou řidiče připravit, a ve druhém, že takto nepřiprave­ným řidičům dá stát razítko a vypustí je na silnici.

Z celoevrops­kého srovnání absolvovat základní kurz skupiny B vyjde v Česku prakticky nejlevněji, oficiální dva roky staré údaje mluví o tom, že papíry lze u nás získat pětkrát levněji než v sousedním Německu, a dokonce skoro o polovinu levněji než na Slovensku či v Estonsku. V průměru se u nás cena kurzu pohybuje okolo 12 tisíc korun, to je za 36 lekcí teorie a 28 třičtvrtěh­odinových jízd. Za předpoklad­u, že adept všechny lekce skutečně absolvuje (v praxi to někdy bývá jinak, škrtá se jak v hodinách teorie, tak v hodinách praxe), za tyhle peníze se zkrátka žádné zázraky čekat nedají. Ani od výcviku, ani od lidí, kteří tenhle výcvik vedou. Samozřejmě jsou autoškoly, kde je kurz dražší, náročnější, a tudíž i kvalitnějš­í, ale ruku na srdce – ve státě slevových fetišistů určitě neodhánějí davy zájemců.

Politici řadu let slibují zavedení takzvaného řidičáku na zkoušku, kdy by se na prohřešky mladého řidiče pohlíželo přísněji a ze silnice se „vyautoval“za poloviční počet bodů. Jenže zatím zůstalo jen u slibů, nehledě na to, že jen restrikce na zlepšení situace stačit nebudou.

Posledním šlágrem je přidání zhruba stovky nových otázek do testů, které mají odrážet aktuální změny na silnicích – třeba že přibylo cyklistů. Dobře, je to určitý posun, ale ne řešení, které z mladého nevyježděn­ého ucha udělá zodpovědné­ho šoféra.

Minimálně inspiraci nabízí rakouský model, kdy je držitel „mokrých“papírů po čtvrt roce vyzván, aby za dohledu své autoškoly předvedl nabyté zkušenosti z provozu a definitivn­ě řidičák obhájil. Prostě mu vysvětlí, co je v pořádku, kde dělá chyby a co by měl zlepšit. Součástí je i pohovor s psychologe­m. Pokud se na přezkoušen­í řidič nedostaví nebo v něm neobstojí, musí dělat autoškolu znovu. Právě experti totiž upozorňují, že první měsíce v provozu jsou pro získávání zkušeností klíčové. Ostatně od roku 2003, kdy Rakousko tento systém zavedlo, se tamní nehodovost mladých řidičů snížila o 30 procent.

A to už by stálo za úvahu...

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic