MF DNES

Nacisté se mu vzdali, komunisté jej zničili

Velel Pražskému povstání, to však generálu Karlu Kutlvašrov­i a jeho kolegům ze štábu moc štěstí nepřineslo. Během 11 roků prošel řadou věznic. Zemřel před 60 lety v ordinaci svého lékaře.

- Jan Bohata redaktor MF DNES

Jízdárna Pražského hradu a Nuselský pivovar – tady si v roce 1961 k bědnému důchodu přivyděláv­al Karel Kutlvašr. Šestašedes­átiletý voják, na jehož zdraví se podepsaly roky perzekuce, zemřel náhle 2. října 1961. Místo posledního odpočinku nalezl na Olšanských hřbitovech.

„Myslel jsem, že jste Pražské povstání vyhráli vy,“pravil v 50. letech ve věznici na Mírově německý generál Rudolf Toussaint svému protihráči z doby květnového povstání Josefu Smrkovském­u. Někdejší zástupce komunistů v povstaleck­é České národní radě (ČNR) si v pevnosti na Olomoucku odpykával 15letý trest. Na své cestě českoslove­nskými věznicemi generál Toussaint, jenž dostal u soudu doživotí, prožíval svéráznou exkurzi našimi dějinami. V obávaném Leopoldově na západním Slovensku se potkal i s Karlem Kutlvašrem. „Je to skutečně voják hodný respektu,“pravil uznale německý důstojník. Společný osud oba válečníky z rozdílných stran fronty za mřížemi sblížil. „Generálové spolu debatovali, hráli šachy s improvizov­anými figurkami, a dokonce společně vynášeli nádoby s fekáliemi, což brali s nadřazeným humorem,“uvedl historik Jindřich Marek.

V žalářích mohl Toussaint během represí 50. let potkat také další povstaleck­é veličiny. Trest si v té době odbýval šéf Kutlvašrov­a štábu František Bürger-Bartoš. Do pankrácké vazby Státní bezpečnost (StB) eskortoval­a filozofa Václava Černého, člena ČNR. Z Kutlvašrov­ých spolupraco­vníků nejhůře dopadl major Jaromír Nechanský, jenž skončil na šibenici. V tomto ohledu si na počátku

VRŠOVICE

Zavržený generál

50. let „nejlépe“vedl předseda ČNR, univerzitn­í profesor Albert Pražák. „Znechucen a zlomen odešel v roce 1951 do důchodu a po pěti letech zemřel,“uvedl publicista Aleš Fetters.

To bude mít dohru

Pražské povstání svým představit­elům svobodnou budoucnost nepřineslo. Generál Karel Kutlvašr to cítil již během hektického května 1945. „Kdybych měl tušení, co z toho vzejde, nešel bych do toho,“povzdechl si důstojník v jednom z vypjatých okamžiků bojů před 76 lety.

Z toho, co ČNR vykonala, se po osvobození nelíbilo leccos. Například kapitulace, kterou generál Rudolf Toussaint složil do rukou odbojářů odpoledne 8. května 1945. Dokument se jmenoval „Protokol o provedení formy kapitulace německých branných sil v Praze“. Ten také umožnil stažení německých jednotek na západ Čech do amerického zajetí.

„Toto bude mít ještě dohru,“řekl po podepsání dokumentu generál Kutlvašr podplukovn­íku Bürgeru-Bartošovi.

Komunistům a Sovětům se nezamlouva­la kapitulace ani zapojení vlasovců z Ruské osvobozene­cké armády (ROA) na straně bojující metropole. Záhy se řešily i další problémy, třeba odchod zaměstnanc­ů gestapa z Prahy a podobně.

Již českoslove­nská vláda, která 10. května 1945 přijela z Košic, se ke Kutlvašrov­i chovala chladně, důvěru neměl ani u sovětského vyslance Valeriana Zorina. Generála čekala dovolená protahovan­á do počátku roku 1946. Teprve tehdy se dočkal jmenování velitelem III. sboru v Plzni. V říjnu následujíc­ího roku se stal zástupcem velitele 3. vojenské oblasti v Brně.

Dobře zpracovaný proces

Už v druhé polovině zlomového roku 1948 se Kutlvašr dočkal vyhazovu z armády a zatčení. Stal se součástí vykonstruo­vané protistátn­í skupiny Pravda zvítězí.

Generál si roku 1949 vyslechl doživotní trest za zločin velezrady, v procesu padl i trest smrti a řada dalších tvrdých rozsudků. „Spolčili se vzájemně i s jinými osobami a vešli v přímý styk s cizí mocí a cizími činiteli za tím účelem, aby zničili samostatno­st a ústavní jednotnost republiky, odtrhli od republiky část jejího území, zničili lidově demokratic­ké zřízení a společensk­ou a hospodářsk­ou soustavu republiky,“shrnuje verdikt z února 1949 generálovo provinění.

Podle ortelu Kutlvašr slíbil spiklencům, že převezme vrchní velení chystané protistátn­í akce. „Obžalovaný Kutlvašr všech těchto rozhovorů se zúčastnil podnětně a sám upozorňova­l na mnohé eventualit­y, porovnávaj­e tyto s vlastními zkušenostm­i s ohledem na události, jichž se sám zúčastnil v revoluční době 1945,“tvrdil rozsudek.

Organizáto­ři monstrproc­esu si jeho průběh pochvalova­li. „Orgány Státní bezpečnost­i v Praze, jimiž byl případ zpracován, byl zpracován velmi dobře,“pochvaluje si jedna ze zpráv ministru vnitra z roku 1949, uložená ve fondech Archivu bezpečnost­ních složek (ABS).

Karel Kutlvašr strávil za mřížemi jedenáct let, čtyři měsíce a dvaadvacet dní. Cestu na svobodu do jeho bytu ve Vršovicích mu otevřela amnestie z roku 1960. K bídné penzi 230 korun si musel přivyděláv­at jako noční hlídač. Při návštěvě svého lékaře před 60 lety zemřel.

Městský soud v Praze jej zbavil viny roku 1968. Po roce 1989 byl generál Karel Kutlvašr plně rehabilito­ván.

Po dvouleté přestávce Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) opět připravil Den otevřených dveří. V sobotu byla zpřístupně­na vozovna Vokovice, v neděli depo Kačerov. Ve Vokovicích byl k vidění nový vyprošťova­cí jeřáb značky Volvo. V areálu se pak fanoušci mohli detailně seznámit se slavnou Mazačkou nebo s historicko­u tramvají 240 a vlečným vozem 682, což je nejstarší komerční souprava DPP. Depo Kačerov nabídlo pohled do práce hasičů a seznámení s jejich technikou. Pro ty, kteří se o víkendu nestihli akce zúčastnit, je připravená ještě třetí část v sobotu 25. září v garážích Klíčov. (kbr)

 ??  ?? Účast v čele povstání před 76 lety Karlu Kutlvašrov­i moc štěstí nepřinesla. Již na konci roku 1948 se ocitnul vě věznici, za velezradu padl doživotní trest.
Účast v čele povstání před 76 lety Karlu Kutlvašrov­i moc štěstí nepřinesla. Již na konci roku 1948 se ocitnul vě věznici, za velezradu padl doživotní trest.
 ?? Foto: ČTK Foto: VHÚ ?? Praha barikád V květnu 1945 vyrostly v Praze barikády. Povstaleck­ým jednotkám velel Karel Kutlvašr.
Foto: ČTK Foto: VHÚ Praha barikád V květnu 1945 vyrostly v Praze barikády. Povstaleck­ým jednotkám velel Karel Kutlvašr.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic