Nacisté se mu vzdali, komunisté jej zničili
Velel Pražskému povstání, to však generálu Karlu Kutlvašrovi a jeho kolegům ze štábu moc štěstí nepřineslo. Během 11 roků prošel řadou věznic. Zemřel před 60 lety v ordinaci svého lékaře.
Jízdárna Pražského hradu a Nuselský pivovar – tady si v roce 1961 k bědnému důchodu přivydělával Karel Kutlvašr. Šestašedesátiletý voják, na jehož zdraví se podepsaly roky perzekuce, zemřel náhle 2. října 1961. Místo posledního odpočinku nalezl na Olšanských hřbitovech.
„Myslel jsem, že jste Pražské povstání vyhráli vy,“pravil v 50. letech ve věznici na Mírově německý generál Rudolf Toussaint svému protihráči z doby květnového povstání Josefu Smrkovskému. Někdejší zástupce komunistů v povstalecké České národní radě (ČNR) si v pevnosti na Olomoucku odpykával 15letý trest. Na své cestě československými věznicemi generál Toussaint, jenž dostal u soudu doživotí, prožíval svéráznou exkurzi našimi dějinami. V obávaném Leopoldově na západním Slovensku se potkal i s Karlem Kutlvašrem. „Je to skutečně voják hodný respektu,“pravil uznale německý důstojník. Společný osud oba válečníky z rozdílných stran fronty za mřížemi sblížil. „Generálové spolu debatovali, hráli šachy s improvizovanými figurkami, a dokonce společně vynášeli nádoby s fekáliemi, což brali s nadřazeným humorem,“uvedl historik Jindřich Marek.
V žalářích mohl Toussaint během represí 50. let potkat také další povstalecké veličiny. Trest si v té době odbýval šéf Kutlvašrova štábu František Bürger-Bartoš. Do pankrácké vazby Státní bezpečnost (StB) eskortovala filozofa Václava Černého, člena ČNR. Z Kutlvašrových spolupracovníků nejhůře dopadl major Jaromír Nechanský, jenž skončil na šibenici. V tomto ohledu si na počátku
VRŠOVICE
Zavržený generál
50. let „nejlépe“vedl předseda ČNR, univerzitní profesor Albert Pražák. „Znechucen a zlomen odešel v roce 1951 do důchodu a po pěti letech zemřel,“uvedl publicista Aleš Fetters.
To bude mít dohru
Pražské povstání svým představitelům svobodnou budoucnost nepřineslo. Generál Karel Kutlvašr to cítil již během hektického května 1945. „Kdybych měl tušení, co z toho vzejde, nešel bych do toho,“povzdechl si důstojník v jednom z vypjatých okamžiků bojů před 76 lety.
Z toho, co ČNR vykonala, se po osvobození nelíbilo leccos. Například kapitulace, kterou generál Rudolf Toussaint složil do rukou odbojářů odpoledne 8. května 1945. Dokument se jmenoval „Protokol o provedení formy kapitulace německých branných sil v Praze“. Ten také umožnil stažení německých jednotek na západ Čech do amerického zajetí.
„Toto bude mít ještě dohru,“řekl po podepsání dokumentu generál Kutlvašr podplukovníku Bürgeru-Bartošovi.
Komunistům a Sovětům se nezamlouvala kapitulace ani zapojení vlasovců z Ruské osvobozenecké armády (ROA) na straně bojující metropole. Záhy se řešily i další problémy, třeba odchod zaměstnanců gestapa z Prahy a podobně.
Již československá vláda, která 10. května 1945 přijela z Košic, se ke Kutlvašrovi chovala chladně, důvěru neměl ani u sovětského vyslance Valeriana Zorina. Generála čekala dovolená protahovaná do počátku roku 1946. Teprve tehdy se dočkal jmenování velitelem III. sboru v Plzni. V říjnu následujícího roku se stal zástupcem velitele 3. vojenské oblasti v Brně.
Dobře zpracovaný proces
Už v druhé polovině zlomového roku 1948 se Kutlvašr dočkal vyhazovu z armády a zatčení. Stal se součástí vykonstruované protistátní skupiny Pravda zvítězí.
Generál si roku 1949 vyslechl doživotní trest za zločin velezrady, v procesu padl i trest smrti a řada dalších tvrdých rozsudků. „Spolčili se vzájemně i s jinými osobami a vešli v přímý styk s cizí mocí a cizími činiteli za tím účelem, aby zničili samostatnost a ústavní jednotnost republiky, odtrhli od republiky část jejího území, zničili lidově demokratické zřízení a společenskou a hospodářskou soustavu republiky,“shrnuje verdikt z února 1949 generálovo provinění.
Podle ortelu Kutlvašr slíbil spiklencům, že převezme vrchní velení chystané protistátní akce. „Obžalovaný Kutlvašr všech těchto rozhovorů se zúčastnil podnětně a sám upozorňoval na mnohé eventuality, porovnávaje tyto s vlastními zkušenostmi s ohledem na události, jichž se sám zúčastnil v revoluční době 1945,“tvrdil rozsudek.
Organizátoři monstrprocesu si jeho průběh pochvalovali. „Orgány Státní bezpečnosti v Praze, jimiž byl případ zpracován, byl zpracován velmi dobře,“pochvaluje si jedna ze zpráv ministru vnitra z roku 1949, uložená ve fondech Archivu bezpečnostních složek (ABS).
Karel Kutlvašr strávil za mřížemi jedenáct let, čtyři měsíce a dvaadvacet dní. Cestu na svobodu do jeho bytu ve Vršovicích mu otevřela amnestie z roku 1960. K bídné penzi 230 korun si musel přivydělávat jako noční hlídač. Při návštěvě svého lékaře před 60 lety zemřel.
Městský soud v Praze jej zbavil viny roku 1968. Po roce 1989 byl generál Karel Kutlvašr plně rehabilitován.
Po dvouleté přestávce Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) opět připravil Den otevřených dveří. V sobotu byla zpřístupněna vozovna Vokovice, v neděli depo Kačerov. Ve Vokovicích byl k vidění nový vyprošťovací jeřáb značky Volvo. V areálu se pak fanoušci mohli detailně seznámit se slavnou Mazačkou nebo s historickou tramvají 240 a vlečným vozem 682, což je nejstarší komerční souprava DPP. Depo Kačerov nabídlo pohled do práce hasičů a seznámení s jejich technikou. Pro ty, kteří se o víkendu nestihli akce zúčastnit, je připravená ještě třetí část v sobotu 25. září v garážích Klíčov. (kbr)