„Letadlo“je zpět. Podvodů přibývá

Snaha lidí investovat peníze nahrává podvodům známým především z 90. let

Osmadvacetiletý Ondřej Janata se prezentoval jako investiční génius, který umí pohádkově zhodnotit peníze o třicet procent ročně. Od čtyř tisíc lidí vybral přes 1,6 miliardy korun, se kterými měl obchodovat přes investiční fond na burzách.

Místo toho podle policie část peněz utrácel za drahé věci a auta a část rozesílal lidem zpátky. Jednoduchý

způsob takzvaného Ponziho schématu, hry letadlo, kdy z vkladů nových lidí jsou vypláceni ti, kdož do hry vstoupili dříve.

„Chci být bohatší než Kellner. Chci vybudovat velkou skupinu pokrývající segment financí,“vyprávěl Janata letos v dubnu v rozhovoru pro magazín Forbes, který následně poté, co se objevily pochybnosti o obchodování Janaty, článek stáhl.

Jako v „devadesátkách“

Podvody na principu takzvaného letadla byly populární v devadesátých letech. Nyní však podle expertů na finanční kriminalitu zažívají renesanci. „Je to podle nás současný trend,“potvrzuje šéf Finančního analytického úřadu Libor Kazda.

Investičních podvodů, tedy i těch založených na Ponziho schématu, řeší jeho lidé desítky ročně. Dříve to přitom byly ojedinělé kauzy.

„Obecně jsou investiční podvody na vzestupu. Je pravdou, že je složité toto podvodné jednání rozpoznat hned v zárodku,“dodává Kazda.

Počty investičních podvodů výrazně stouply v posledních třech letech. Podle Kazdy za tím stojí především rozšíření investičních možností na internetu.

Klíčové pro prokázání „letadlového“podvodu je propojit peníze od nových investorů s vyplácením „zisků“(ve skutečnosti vstupních investic) těm stávajícím.

Podvodníkům nahrává vysoká inflace a chuť lidí investovat. „Lidé nechtějí nechat peníze ležet na bankovním účtu. Zároveň však například nemají dostatek prostředků na nákup nemovitosti, a tak hledají alternativy, což podvodníkům pochopitelně nahrává,“řekl MF DNES zdroj, který se zabývá finanční kriminalitou.

Ondřej Janata se prezentoval jako člověk, kterého už od střední školy baví obchodování na burzách. Vyprávěl, jak začínal se svými úsporami, které si vydělal za práci v lese, a tvrdil, že dnes točí na burzách 1,2 miliardy korun, z čehož stamiliony jsou jeho vlastní. Podle policie nic z toho nebyla pravda a Janata peníze místo obchodování přes svou firmu Growing Way jen utrácel.

„Prostřednictvím nabídky investic vylákal finanční prostředky od více než čtyř tisíc lidí v souhrnné výši zhruba 1,5 miliardy korun,“popsal mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.

Janata do hry zapojil podle vyšetřovatelů stovky dalších lidí, kteří pro něj pracovali jako prostředníci a sháněli nové klienty. Za každého uloveného „zákazníka“získali deset procent z výše jeho vkladu. Někteří lidé Janatovi svěřili do deseti tisíc korun, jiní i přes deset milionů korun.

Hlavně rychle vydělat

Janata tedy vedle velkých investorů dokázal nalákat i drobné střadatele. Podle detektivů NCOZ stojí za nárůstem investičních podvodů mimo jiné nízká úroková míra spořicích účtů, které byly dříve tradičním místem, kam velká část tuzemských střadatelů ukládala své peníze. V době po koronavirové epidemii jsou lidé zároveň ochotni přijmout větší míru rizika výměnou za slib rychlého a vysokého zhodnocení vkladu.

Naprosto klíčovou roli v podvodu však hraje osobnost jeho hlavního protagonisty. „Byznysmena s vizí“, který dokáže přesvědčit investory, že zná recept, jak rychle zbohatnout.