Vilém Čok se zapomněl na vesnické tancovačce
V kontextu tuzemské rockové scény byl Vilém Čok brán jako milý výstředník, hýkající enfant terrible, kterému to vždy slušelo víc v rámci kapely než na sólové dráze. Jak v Pražském výběru, tak v Nové růži účinkoval coby vítaný energický živel, jenž dával celku nenapodobitelný a jedinečný pel lehce hysterické ztřeštěnosti.
Sám za sebe, nekryjí-li mu záda skvělí instrumentalisté a skladatelé, působí však trochu jako nahý v trní. Jen na potrhlostech se stavět nedá, chce to mít i odpovídající repertoár, jaký bohužel na Čokově novince 4 kruhy, zrealizované s doprovodným tělesem Bypass, chybí.
V osidlech trapnosti
Největší problém alba zosobňuje archaičnost. Těžkopádný heavy rock, notně načichlý venkovským tanečním parketem, kterým se Vilém Čok prezentuje, je prostě v roce 2021 passé. Nikdo po něm samozřejmě nechce, aby lapal trendy a pokoušel se o něco, co mu hudebně není vlastní, ale přijít s mnohokrát slyšenými kytarovými riffy bez jakéhokoli momentu překvapení nebo spontánnosti je prostě málo. Týká se to i textů, třeba písně Já Terminátor, která by byla relevantní snad v 90. letech. Čokovým trademarkem kromě zmíněného vřeštivého zpěvu, z něhož na albu zůstalo už jen torzo, byl vždy nadhled a humor. Nijak sofistikovaný, víceméně jdoucí po první signální. Někdy se trefil, jindy vzbuzoval spíš rozpaky.
Jenom nostalgie
Na 4 kruzích platí bohužel druhá možnost. „Jakože“legrační blbinka Vajíčko je záležitost na jeden dva poslechy, ale naprosté faux pas představuje poslední položka Kterak Vilém, jdouce pacifikovati kytaráka svého Míšu, do tajemna prostor nezemských zabloudil. Nejde o písničku, ale o Čokův mluvený výstup s „aktuální“pointou. Zdlouhavý, nevtipný, trapný. Těžko jej odposlouchat napoprvé, opakované přehrávání je vyloučené. Krom natahování stopáže neexistuje jediný důvod, proč se ocitl na desce. A abychom lament dovedli do hořkého konce, v názvu je chybně použitý přechodník, správně má být Kterak Vilém, jda pacifikovati...
Roky jdou, zpívá se v refrénu stejnojmenné písně, v níž Vilém Čok vypočítává strasti spojené se stárnutím. Co včera působilo jako osvěžující a pikantní koření, je dnes bohužel už strnulá šarže a nostalgická vzpomínka na lepší časy. Čtyři kruhy Vilém Čok & Bypass 30 %