Hon na tygry v českých lesích
VČesku se v minulosti odehrávala velmi nebezpečná zábava: gang pytláků vypustil do volné přírody v Česku tygry, které pak šli lovci za peníze zastřelit. Zmapovali to celníci, kteří bandu odhalili při přípravě zastřelení dalších tří tygrů.
Kromě toho v Česku zabíjeli i další chráněné živočichy – v mrazácích nebo na policích měli trofeje medvědů, vlků, tetřevů, rysů zastřelených na Šumavě, bobra, losa či tetřeva. K tomu dováželi z celého světa trofeje lvů, slonů nebo třeba levhartů. Je to největší zdokumentovaný případ pytláctví v České republice.
Čeští celníci se díky spolupráci se slovenskými kolegy v srpnu roku 2017 dozvěděli, že se v České republice chystá další nebezpečný lov. Tři Slováci zaplatili každý v přepočtu zálohu čtvrt milionu korun za to, že si budou moci ve volné přírodě zastřelit tygra. Dohromady 30 tisíc eur. „Do pronajaté honitby měla být zvířata tajně vypuštěna a odlovena touto skupinou ze Slovenska. Vypuštění tygrů do neohraničené a nezabezpečené honitby by znamenalo enormní riziko pro veřejnost. Bylo pro nás zarážející, když jsme zjistili, že nemá jít o první lov těchto exotických zvířat ve volné přírodě České republiky, ale že se tyto pseudolovy nebo zvrácené lovy v minulosti už odehrávaly,“komentuje vedoucí oddělení na celní správě, které lovy vyšetřovalo, Pavel Kuchyňka. Tvrdí, že přesné místo, kde k vypouštění tygrů mělo docházet, celníci nezjistili.
Tygři jsou velmi nebezpeční a zároveň patří k nejpřísněji chráněným živočichům mezinárodní úmluvou CITES.
V kauze figurují tři hlavní lidé – člověk, který fungoval jako zprostředkovatel mezi lidmi, kteří chtěli tygra zastřelit, a gangem, který to organizoval. Ten zároveň po zastřelení zvířata preparoval a od slovenských lovců vybral „poplatek“třicet tisíc eur. Druhým byl člověk, který měl dodat tygry. Gang mu vyplatil zálohu sto tisíc korun. Muž sliboval, že tygry do honitby vypustí na konci roku 2017, postupně to ale oddaloval a vymlouval se. Nakonec z obchodu vycouval a tygry prodal do ciziny. Podle zjištění MF DNES mimo Evropskou unii, legálně, se všemi doklady o prodeji zvířat.
To, proč se nakonec rozhodl tygry raději prodat, souvisí dle zjištění MF DNES s jinou razií. Se zásahem, kdy celníci přišli v Doksech na Českolipsku do domu preparátora Miloše Hrozínka a odhalili tu „tygří jatka“. Porcoval tu zabité tygry a z jejich těl a kostí vařil lektvar, jehož cena byla na černém trhu závratná – gram stál 1 500 korun. Celníci o něm informovali v červenci
2018, tedy v době, na kterou gang vypuštění tygrů plánoval. „Po tomto případu a razii dostal dodavatel tygrů, které se chystal vypustit do přírody, strach a vycouval. Případy tedy nejsou propojeny osobami, ale jen se vzájemně ovlivnily,“říká zdroj MF DNES z vyšetřování.
Hrozínek dostal tři roky vězení, odvolal se k Nejvyššímu soudu. Ludvík Berousek, známý provozovatel zooparku, který měl tygry dodávat, dostal tříletou podmínku. Celníci v dubnu 2019 spustili velkou razii, kdy objevili při devíti domovních prohlídkách 204 exemplářů chráněných živočichů. Medvědy, vlky, rysy, tetřevy, lvy, pumy, levharty i dravé ptáky. Část zvířat už byla vycpána, část tvořily vypreparované kůže či vybělené lebky a část byla celá mrtvá těla nebo části nacpané v pultových mrazácích. V jednom domě nalezli celníci třináct mrazáků, ve kterých byli přísně chránění rysi ukryti pod mraženým hráškem, stovky tlejících kůží, paroží. V domě se po zemi povalovaly zbytky těl.
Celníci v mrazáku nalezli i pytlík s medvědím masem s cedulkou. Stálo na ní: brum-brum.
Pokračování ze strany 1
V červenci loňského roku se celníci pustili do druhé razie, při které našli vypreparovaného medvěda, vlka nebo levharta. Podle posudku Agentury ochrany přírody a krajiny byla hodnota nalezených zabitých chráněných zvířat téměř 7,7 milionu korun.
Všechna objevená těla začal zkoumat tým inspektorů z oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES České inspekce životního prostředí a pitval je pak patolog Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Podle genetické analýzy, kterou vypracoval Ústav biologie obratlovců Akademie věd, pocházela nalezená těla rysů ze šumavské, karpatské i baltské populace.
Zastřelit a vypreparovat
U rysa ostrovida uloveného na Šumavě v listopadu 2018 mají celníci zmapované samotné zastřelení, převoz těla na preparaci i následné vyzvednutí exponátu lovcem. Ten zastřelil čtyřletou rysí samici Michelle, která se v okolí Prachatic pohybovala už od roku 2014 a v době smrti vodila šestiměsíční mládě.
Její pohyb znají lidé ze snímků z fotopastí. „Lovec nepřímo způsobil i smrt kotěte, které nemělo žádnou šanci po smrti matky přežít,“řekla včera Tereza Mináriková z organizace Alka Wildlife.
A celníci našli i další tělo rysa – opět v mrazáku, tentokrát myslivce z malé obce blízko Nýrska Bohumila M. Zabavili mu i jiné trofeje – vycpaného bobra, losa, tetřevy nebo tetřívky. Pracují s tím, že jeho rys byl upytlačen loni v honitbě Kameňák, kterou spravuje právě myslivecké sdružení, jehož je Bohumil M. předsedou. Ten má však pro to, kde vzal mrtvá zvířata, jiné vysvětlení.
„Volali mi turisté, že u cesty leží sražený chcíplý rys. Byl jsem v té době několik dní v Praze, takže jsem tam jel až další dny. Bylo mi to (tělo rysa, pozn. red.) líto vyhodit, sebral jsem to a že to dám vypreparovat, aby děti věděly, jak takové zvíře vlastně vypadá. Dneska už to ani nevědí. Jenže mě udal můj dobrý kamarád,“řekl včera MF DNES.
A vysvětlení má i pro další trofeje – losa mu dovezli prý lovečtí turisté z Ruska, bobra byl střílet v Německu, kde to měl povolené, a tetřevy a tetřívky zase ulovil legálně ve Švédsku.
„Když přišli celníci, nic jsem nezapíral, rysa jim vydal, k exemplářům teď dohledávám doklady a budu žádat o jejich navrácení,“říká Bohumil M., který prozatím nebyl policií obviněn. Celníci včera ale zopakovali, že „podezřelý k trofejím chráněných živočichů nedokázal prokázat původ“. Konkrétně k losu evropskému, tetřevu hlušci, káněti lesnímu, bobru evropskému, včelojedu lesnímu nebo zmraženému tělu krahujce.
Nebezpečí ve volné přírodě
Klíčová otázka celého případu ale zní, jak chtěli organizátoři „lovů tygrů“pro úřady vysvětlit jejich úhyn . K chovu těchto ohrožených zvířat musí mít každý povolení a všechna zvířata by tak měla být registrována. Představa, že nějaké zvíře jen tak zemře a zmizí ze seznamu, není v pořádku. „Když uhyne zvíře ze seznamu ohrožených CITES, vždy se musí provést pitva, která určí příčinu,“vysvětluje majitel zoologické zahrady v Táboře Evžen Korec, který tygry chová.
Tygři střílení v českých lesích by tedy museli být mimo registraci. To ale nebyli minimálně poslední tři, které gang na odstřel plánoval. Jejich chovatel je nakonec legálně prodal mimo Evropskou unii, což znamená, že získal povolení k takovému obchodu.
„Museli získat takzvanou výjimku z obchodních činností, tedy souhlas krajského úřadu odboru životního prostředí s prodejem. To ale lze samozřejmě získat jen na zvíře, které je legálně drženo,“popisuje Korec a kroutí hlavou nad tím, že se našel někdo, kdo touží po odstřelu kriticky ohroženého zvířete, i nad tím, že si někdo riskne vypustit do volné přírody nebezpečného tygra, jehož reakci nelze podle něj předvídat.
Není tak jasné, jak chtěl gang úřadům následně vysvětlit, že tygři zemřeli. Všem hrozí tresty až pět let vězení.