Stát omezuje byznys s odvracením pokut
Přestupkový zákon ztíží práci firmám, které mají živnost ze zdržování řízení
Zdaleka ne každý řidič je schopný uznat chybu a zaplatit pokutu za překročení rychlosti nebo jiné přestupky. Toho už řadu let využívají firmy, které za úplatu nabízejí vidinu beztrestnosti nebo šanci na zpětné odmazání trestných bodů.
Tyto praktiky, kdy firmy záměrně zdržují přestupková řízení nebo v nich hledají kličky, teď má ztížit novela zákona o přestupcích. Řada těchto firem zastupuje přistižené řidiče na základě plné moci z pozice takzvaného obecného zmocněnce. V řízení před úřady se totiž člověk nemusí nechat zastupovat jen advokátem, ale prakticky každým, komu důvěřuje a komu správu svých věcí svěří. Na rozdíl od advokáta si však takovýto zmocněnec nesmí z této činnosti udělat byznys, tedy zastupovat lidi opakovaně a brát si za to od nich peníze. Takovéto počínání by nový přestupkový zákon považoval za nepřípustné zastoupení a zavazoval správní úřad, aby takového zmocněnce z přestupkového řízení vyloučil.
„Úprava skutečně reaguje primárně na působení obecných zmocněnců v řízení o dopravních přestupcích, v nichž tyto osoby využívají obstrukční praktiky a zahlcují správní orgány (často nesmyslnými) podáními. Již podle současné právní úpravy se přitom takové osoby dopouštějí neoprávněného podnikání, vykonávají-li takovou činnost opakovaně a za úplatu, nicméně správním orgánům doposud chyběl účinný nástroj, jak čelit obecným zmocněncům v konkrétním (probíhajícím) řízení o přestupku,“řekla MF DNES mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Podjatost a prázdné papíry
Triků, které firmy na ochranu svých klientů využívají, je celá řada. Postupně se navíc tato paleta postupů musí obměňovat v souvislosti s tím, jak se je správní orgány učí řešit, případně s postupující judikaturou, která tyto návrhy zamítá. Příkladem může být stížnost na podjatost úředníků, kteří jako zaměstnanci obecních úřadů mají zájem o co nejvyšší pokuty, které jsou příjmem obecních pokladen. Dalšími běžně využívanými fígly je klasické zdržování v podobě posílání prázdných dopisů, záměrně nečitelných, anebo souborů v textovém formátu, který nejde otevřít nebo přečíst a kvůli kterým musí úřady majitele vozidla opakovaně vyzvat k podání vysvětlení. Pak jde o úmyslně chybná vyjádření s nesprávně napsaným jménem a podobně.
Všechny tyto snahy o zdržování už však úředníci znají a jsou na ně připraveni. Zmocněné firmy proto stále přicházejí s novými způsoby, jak přestupkové řízení dostat do patu. Nejnovější způsob je pravým opakem známého schovávání se za osobu blízkou. Spočívá v tom, že pachatel přestupku se nejprve k řízení vozidla přizná. Děje se tak ještě před zahájením správního řízení při podání vysvětlení. Následně se však takový člověk správního řízení neúčastní a nakonec svoje původní přiznání popře. „Nejvyšší správní soud to shodil, protože samopřiznání není samo o sobě důkazem, že konkrétní člověk vozidlo skutečně řídil,“uvedl Milan Janča z dopravního odboru v Klatovech. Přes to všechno drtivá většina přestupků nakonec skončí zaplacením pokuty.
„Co se týče procenta správních řízení, která končí rozhodnutím o vině přestupce a následně například zaplacením pokuty vůči zastavení z různých důvodů, například zastavení z důvodu promlčení, je to přibližně 95 procent ku pěti procentům,“uvedl vedoucí odboru agendy řidičů na olomouckém magistrátu Ivan Rašťák. Nižší je i počet řízení, ve kterých se lidé nechávají zmocněnci zastupovat.
Hlavně slušně
Další případy by mohla omezit i aktuálně projednávaná legislativa.
„Zastupovat bude moci jen osoba znalá práva, která je vázána advokátními a stavovskými předpisy, odpadne tak agresivní jednání, často nad rámec obecné slušnosti, amatérské obstrukční jednání a podobně ,“uvedl ředitel odboru dopravně správních činností na pražském magistrátu Milan Hubka.
Podle něj se však už potenciál ochránců proti pokutám vyčerpal tím, jak na jednotlivé finty reagovaly soudy a označily je čistě za obstrukční praktiky. Zkušenosti magistrátních úředníků společně s oporou v rozsudcích Nejvyššího správního soudu pak vedou k tomu, že ani přes natahování řízení se jim nedaří dosáhnout požadované tříleté lhůty na promlčení.
„Přímo v Praze se „obstrukční“zmocněnci spíše přesunuli k jednotlivým úřadům městských částí, které v současnosti řeší přestupky spáchané v zónách placeného stání a celé řízení se teprve učí,“dodal Hubka.
Tyto osoby využívají obstrukční praktiky a zahlcují správní orgány podáními.