Metropole roste i během pandemie
Populaci hlavního města dál zvedá stěhování ze zahraničí
STRAŠNICE Obyvatel Prahy v prvním pololetí letošního roku meziročně přibylo, a to o 6 286. Za prvních šest měsíců roku sice více lidí zemřelo, ale zároveň se meziročně narodilo více dětí, vzrostl počet přistěhovalých a rovněž počet sňatků. Vyplývá to z aktuální analýzy Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze v 1. pololetí 2021, kterou zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Hlavní město je jedním z pouhých čtyř krajů, kde došlo během prvního pololetí 2021 k nárůstu počtu obyvatel. V absolutním vyjádření zaznamenala Praha druhý nejvyšší nárůst po Středočeském kraji. Také v přepočtu na tisíc obyvatel bylo zvýšení druhé nejvyšší mezi kraji,“uvedl Adam Vlč z Oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ.
Populace Prahy během letošního prvního půlroku rostla navzdory vyšší úmrtnosti a úbytku obyvatel přirozenou měnou (zemřelo více lidí, než se narodilo), a to především díky migraci. Ve zmíněné době v hlavním městě matriky zaznamenaly 7 787 úmrtí, o půldruhého tisíce více než ve srovnatelném období předchozího roku. Pro porovnání, v předcovidovém prvním pololetí 2019 v metropoli zesnulo 6 063 osob, o rok dříve 6 364 Pražanů. V přepočtu na tisíc obyvatel počet mrtvých v meziročním srovnání loni narostl z 9,4 na 11,7.
Jak se v Praze umírá a přichází na svět
Přirozenou měnou se v prvním pololetí počet obyvatel meziročně snížil přibližně o pět set lidí. „Jelikož počty narozených zůstaly zhruba stejné, je úbytek přirozenou měnou způsoben výhradně zvýšeným počtem zemřelých,“vysvětlil Adam Vlč. Nárůst počtu úmrtí přibližně o pětinu vyhlíží poněkud dramaticky, z pohledu statistiky a v porovnání se zbytkem republiky je na tom ovšem hlavní město ještě dobře. „Na tisíc obyvatel vykázala Praha spolu s Krajem Vysočina nejvyšší počet živě narozených dětí, nejnižší počet zemřelých a nejnižší přirozený úbytek,“vysvětluje zmíněná analýza.
Metropole v prvním pololetí 2021 registruje též více než sedm tisíc novorozenců. V meziročním srovnání to představuje přibližně o tři desítky dětí více.
Do velkoměsta a z něj
Na přírůstku stěhováním se podílelo podle ČSÚ výhradně stěhování ze zahraničí. Přistěhovalce do Prahy láká široká nabídka pracovních příležitostí a mzdy, které jsou zde nad republikovým průměrem. „Praha má bezkonkurenčně největší regionální koncentraci těchto osob,“vysvětlil Jiří Mejstřík z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Téměř každý pátý Pražan nyní pochází ze zahraničí. V Praze žije okolo 36 procent všech cizinců evidovaných na území České republiky. Prahu ovšem obyvatelé také opouštějí a míří především do jiných regionů České republiky. Lidé v letošním prvním pololetí odcházeli opět hlavně do Středočeského kraje. Stěhování z metropole tradičně zalidňuje oblasti v bezprostředním sousedství, tedy okresy Praha východ a západ.
„Jde o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají vysoké přírůstky stěhováním. Počet přistěhovalých osob byl výrazně nejvyšší ve srovnání s ostatními okresy,“objasnil Pavel Hájek, vedoucí oddělení informačních služeb středočeské krajské správy ČSÚ.
Devítka vede
V rámci Prahy vzrostla v prvním pololetí populace nejvíce v devátém obvodu, kde přibylo takřka devět stovek lidí. Podle expertů je to dáno hlavně novou výstavbou. „V rezidenční čtvrti Suomi Hloubětín vyroste téměř 900 bytů,“popsala jeden z probíhajících developerských projektů na devítce Marcela Kukaňová ze společnosti Crestcom. Během prvního pololetí vzrostl podle statistiků také počet obyvatel Prahy 5 či Prahy 1.