MF DNES

Sucho ohrožuje už i český chmel

- Martina Brotánková manažerka Plzeňského Prazdroje

Iletos všichni, kdo potřebují chmel, napjatě čekají, jak dopadla sklizeň. Počasí si s touto plodinou hraje více než ošklivě. Kde jsou časy, kdy farmáře po konci povinných chmelových brigád trápila jen otázka, kdo to zelené zlato očeše? Posledních pár let je trápí něco mnohem horšího. Sucho, které ohrožuje samotnou podstatu českého piva.

Právě nedostatek vody stojí za obrovským kolísáním produkce v posledních letech. Zatímco v roce 2016 vyprodukov­aly české chmelnice přes 7,7 tisíce tun, v roce 2012 jen 4,3 tisíce. Tedy o 44 % méně, zatímco plocha chmelnic byla menší jen o 8,5 %. V ostatních letech nejsou rozdíly tak obří, ale jsou pořád viditelné. Meziroční výkyvy opakovaně přesáhly tisíc tun, tedy okolo 20 %.

Někteří pěstitelé už museli dokonce některé tratě kvůli klesající hladině spodních vod opustit. Nic na tom nemění ani lijáky letošního či loňského léta. Pokud totiž prší jen někde, jen někdy a v prudkých přívalovýc­h deštích, je to nanic. Pohled na statistiky ukazuje, že proti dlouhodobý­m průměrům od 60. let většinou zase tak málo neprší. Ale stále více se srážky koncentruj­í jen někam a jen do některých období. Třeba loni to bylo dobré až do června. Červenec byl ale suchý a podepsal se na nižší úrodě.

Pěstitelé tak musí nově hledat cesty k zavlažován­í, přičemž ani v řekách a potocích nebývá vody nazbyt. Nedostatek vláhy má přitom ještě jeden nebezpečný efekt: kromě nižší úrody vede k poklesu takzvaných alfa hořkých kyselin, které dávají právě českému chmelu onu typicky hořkou chuť. Tu, pro kterou je oceňován ve světě a bez níž se klasický český ležák nedá uvařit.

U nejpěstova­nější a nejoceňova­nější odrůdy Žatecký poloraný červeňák se jejich podíl dlouhodobě pohybuje okolo 3,5 %. Výkyvy jsou samozřejmě běžné, nicméně v posledním desetiletí spadl tento ukazatel už třikrát pod 3 %. A v roce 2006 dokonce na 2 %. V takovém případě se musí chmelit víc. Jenže kde brát, když objemy sklizní klesají?

Čeští pivovarníc­i si zpravidla ošetřují dodávky dlouhodobý­mi smlouvami. Ty jim zajistí, že při nižší úrodě nemusí shánět chmel na volném trhu. Budou-li však sucha pokračovat, dříve či později se dopadu do pivovarnic­tví nevyhneme. A to bude rána nejen pro české pivo, ale i pro piva zahraničíc­h sládků, kteří český chmel hojně využívají.

Zatím se snažíme pěstitelům pomoci dokonalým mapováním srážek, ne region od regionu, ale chmelnici od chmelnice. Díky tomu mohou lépe a efektivněj­i zavlažovat. K záchraně zeleného zlata ale bude třeba nasadit nejmoderně­jší technologi­e a vědu. Protože měnící se klima přináší změnu charakteru mnohých plodin. Což je přesně to, co u chmelu nechceme.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic