Šéf armády odstřihl Trumpa od velení

WASHINGTON Zcela bezprecedentním krokem odstřihl v lednu šéf generálního štábu amerických ozbrojených sil, nejvýše postavený voják USA, prezidenta Donalda Trumpa od velení armády.

Na tajné schůzce dva dny po útoku na Kapitol, k níž došlo letos 6. ledna, nařídil svým podřízeným, že pokud by snad Trump vydal ve světě rozkaz k nějaké vojenské akci či by se chystal odpálit jaderné zbraně, nemají ho poslouchat a mají čekat na jeho rozhodnutí.

Informace o tomto kroku předsedy sboru náčelníků štábů generála Marka Milleyho byla nyní zveřejněna v knize Ohrožení, jejímiž autory jsou novináři listu Washington Post Bob Woodward a Robert Costa.

Celé to vypovídá o hysterii, která v té době v USA vládla. Demokraté, k nimž má Milley blízko, tehdy běžně tvrdili, že Trump by mohl odpálit americké atomovky, aby se udržel u moci, a řešili, že člověk, jehož zrušili na Facebooku, nemůže mít jaderný kufřík.

I přesto, že prezident nemůže nechat odpálit jaderné střely sám, je k tomu celá procedura, jíž se účastní i další lidé.

Milley podle knihy dospěl k názoru, že Trump prožívá po volbách vážný psychický úpadek, je maniakální a vytvořil si vlastní realitu. A že by se mohl začít „chovat zběsile“.

Jenže to také znamená, že generál zcela narušil řetězec velení, protože prezident je vždy nejvyšším velitelem, a tudíž nadřízeným šéfa štábu. Armáda se tak vymkla civilní kontrole, což kritici označili za nebezpečný precedens.

Zatímco demokraté považují generálův krok za oprávněný a označují ho za „akci na ochranu jaderných zbraní“, republikáni hovoří o zradě. Objevily se dokonce názory považující postup Milleyho za vojenský puč.

Kniha však odhaluje další zcela neobvyklý krok generála Milleyho. Tajně a za Trumpovými zády volal svému čínskému protějšku, aby ho v kostce řečeno ujistil, že USA nezaútočí na Čínu.

Udělal to hned dvakrát. Poprvé čtyři dny před volbami, protože podle tajných služeb Čína věřila, že by USA kvůli napětí v Jihočínském moři mohly udeřit. Bylo to bizarní, protože Číňanovi řekl: „Nezaútočíme na vás ani proti vám neprovedeme žádné bojové operace. Kdybychom na vás zaútočili, včas vám zavolám. Nebude to překvapení.“

Čili jestli USA zaútočí, nejdřív zatelefonují.

Podruhé to bylo dva dny po útoku na Kapitol. Milley do Číny vzkázal: „Jsme stabilní, všechno je v pořádku. Ale demokracie se někdy mohou chovat zvláštně.“

Faktem je, že Trump neznepokojoval jen Milleyho, ale také šéfku CIA a další vysoce postavené činitele. Média i oni podle knihy spekulovali, jestli Trump nevyprovokuje nějakou krizi, aby ji využil v povolebním chaosu. Hovořilo se o možnosti války s Íránem.

I nejloajálnější Trumpovi lidé soukromě dávali najevo znepokojení. Třeba ministr zahraničí Mike Pompeo podle knihy řekl Milleymu, že: „Trump je nyní na velmi temném bodu.“