MF DNES

Šéf armády odstřihl Trumpa od velení

- — Milan Vodička

WASHINGTON Zcela bezprecede­ntním krokem odstřihl v lednu šéf generálníh­o štábu amerických ozbrojenýc­h sil, nejvýše postavený voják USA, prezidenta Donalda Trumpa od velení armády.

Na tajné schůzce dva dny po útoku na Kapitol, k níž došlo letos 6. ledna, nařídil svým podřízeným, že pokud by snad Trump vydal ve světě rozkaz k nějaké vojenské akci či by se chystal odpálit jaderné zbraně, nemají ho poslouchat a mají čekat na jeho rozhodnutí.

Informace o tomto kroku předsedy sboru náčelníků štábů generála Marka Milleyho byla nyní zveřejněna v knize Ohrožení, jejímiž autory jsou novináři listu Washington Post Bob Woodward a Robert Costa.

Celé to vypovídá o hysterii, která v té době v USA vládla. Demokraté, k nimž má Milley blízko, tehdy běžně tvrdili, že Trump by mohl odpálit americké atomovky, aby se udržel u moci, a řešili, že člověk, jehož zrušili na Facebooku, nemůže mít jaderný kufřík.

I přesto, že prezident nemůže nechat odpálit jaderné střely sám, je k tomu celá procedura, jíž se účastní i další lidé.

Milley podle knihy dospěl k názoru, že Trump prožívá po volbách vážný psychický úpadek, je maniakální a vytvořil si vlastní realitu. A že by se mohl začít „chovat zběsile“.

Jenže to také znamená, že generál zcela narušil řetězec velení, protože prezident je vždy nejvyšším velitelem, a tudíž nadřízeným šéfa štábu. Armáda se tak vymkla civilní kontrole, což kritici označili za nebezpečný precedens.

Zatímco demokraté považují generálův krok za oprávněný a označují ho za „akci na ochranu jaderných zbraní“, republikán­i hovoří o zradě. Objevily se dokonce názory považující postup Milleyho za vojenský puč.

Kniha však odhaluje další zcela neobvyklý krok generála Milleyho. Tajně a za Trumpovými zády volal svému čínskému protějšku, aby ho v kostce řečeno ujistil, že USA nezaútočí na Čínu.

Udělal to hned dvakrát. Poprvé čtyři dny před volbami, protože podle tajných služeb Čína věřila, že by USA kvůli napětí v Jihočínské­m moři mohly udeřit. Bylo to bizarní, protože Číňanovi řekl: „Nezaútočím­e na vás ani proti vám neprovedem­e žádné bojové operace. Kdybychom na vás zaútočili, včas vám zavolám. Nebude to překvapení.“

Čili jestli USA zaútočí, nejdřív zatelefonu­jí.

Podruhé to bylo dva dny po útoku na Kapitol. Milley do Číny vzkázal: „Jsme stabilní, všechno je v pořádku. Ale demokracie se někdy mohou chovat zvláštně.“

Faktem je, že Trump neznepokoj­oval jen Milleyho, ale také šéfku CIA a další vysoce postavené činitele. Média i oni podle knihy spekuloval­i, jestli Trump nevyprovok­uje nějakou krizi, aby ji využil v povolebním chaosu. Hovořilo se o možnosti války s Íránem.

I nejloajáln­ější Trumpovi lidé soukromě dávali najevo znepokojen­í. Třeba ministr zahraničí Mike Pompeo podle knihy řekl Milleymu, že: „Trump je nyní na velmi temném bodu.“

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic