Sv. Ludmila měla předkus a světlé oči
Průměrná mzda doktora v malé nemocnici překročila 100 tisíc
Po jedenácti stoletích znají Češi podobu své první světice a kněžny, svaté Ludmily. Mezinárodní tým odborníků kolem Brazilce Cicera Moraese digitálně sestavil z jednotlivých částí obličejovou část lebky, a tedy vrátil tvář kněžně Ludmile. Babička svatého Václava byla zavražděna 15. září 921 na středočeském Tetíně.
Při práci vycházel tým z nových digitálních modelů, pořízených kombinací laserového skenování a metod digitálních metrických analýz obrazu. Samotné lebky se nedotkli. „Jde o způsoby dokumentace, jež jsou v současnosti považovány za nejpřesnější a také za nejbezpečnější. Jsou totiž absolutně bezkontaktní, a proto nacházejí své uplatnění při dokumentaci těch nejvzácnějších historických artefaktů,“řekl jeden ze členů týmu Matěj Šindelář.
Přímé studium lebky nahradily materiály shromážděné v 80. letech 20. století profesorem Emanuelem Vlčkem. Díky jeho analýzám měl tým antropologický posudek, rentgeny a dobrou představu o zdravotním stavu kněžny. Dalším zdrojem informací jsou výsledky moderních analýz kosterních ostatků dalších Přemyslovců.
U Ludmily dlouho panovala nejistota, zda se práci podaří dokončit kvůli nekompletnosti lebky. Bylo potřeba znovu anatomicky sestavit celou obličejovou část. Teprve potom začala samotná rekonstrukce obličeje.
Vedení nemocnic se snaží všemi možnými způsoby přitáhnout nové pracovníky.
Využívají k tomu specializované „lovce hlav“. Konkrétně čáslavská radnice do městské nemocnice povolala externí poradenskou firmu a personální agenturu, které mají půl roku na to, aby krizi vyřešily.
„Hledáme doplnění lékařských týmů na ARO, chirurgii a interně,“řekla jednatelka poradenské společnosti New Dimension Radka Šušková. V čáslavské nemocnici má na starosti krizové řízení. Aktuálně probíhají jednání s několika internisty, aby se mohl provoz příslušného oddělení co nejdříve obnovit. V listopadu nastoupí posila na chirurgii.
I trutnovské nemocnici pomáhali s hledáním posil externisté z personální agentury. Po 14 měsících se nakonec podařilo najít nového primáře porodnice a doplnit tým lékařů. Provoz oddělení by se tak měl od 1. října plně obnovit.
Boj o pracovníky ale nekončí a bude třeba řešit napjatou situaci na dalších odděleních. „Počet lékařů i sester sice umožňuje běžný provoz, ale s velkým zatížením stávajících zaměstnanců a bez možnosti vytvoření rezervy při výpadku z důvodu nemoci,“připouští Procházka z trutnovské nemocnice. Citelně chybějí lékaři a sestry na dětském i radiodiagnostickém oddělení. Často musejí nemocnice nabízet i nadstandardní ohodnocení, aby zdravotní personál přitáhly. Pro srovnání, ve státních zařízeních v uplynulých třech letech narostl průměrný měsíční hrubý plat lékaře z 80 860 na 95 669 korun, tedy o 18,3 procenta. Průměrná hrubá mzda lékaře v soukromém zařízení (kam se počítají i ta městská) ve stejném období vzrostla z 54 582 na 61 211 korun, tedy o 12,1 procenta.
Náborový příspěvek pro lékaře
Konkrétně trutnovská nemocnice nabízí nástupní mzdu lékaře 43 tisíc korun, lékaři s kmenem 55 tisíc korun a atestovanému 70 tisíc korun. „Průměrná mzda lékaře za poslední tři měsíce činila 118 tisíc korun (včetně služeb) a u zdravotních sester 48 tisíc korun (také včetně služeb),“uvedl Procházka.
Již zmíněná Čáslav nabízí podle veřejně dostupných inzerátů nástupní plat lékařům až 60 tisíc korun, primářům až 110 tisíc korun. Se započtením služeb se dostanou na řádově vyšší částky.
Pro menší nemocnice může být ale přetahovaná s lékaři o cifry na výplatních páskách cestou do záhuby. Buď nebudou zvyšovat mzdy a přijdou o personál, nebo budou přidávat, ale skončí v platební neschopnosti. Konkrétně čáslavská radnice do svého špitálu posílá několik milionů ročně. Karlovarský kraj zase do Karlovarské krajské nemocnice,
Přetahovaná kam patří i nemocnice v Chebu, poslal loni 333 milionů korun. Některé kraje to řeší plošnými dotačními programy pro celý region. Třeba Jihočeský kraj chce nalákat lékaře do jižních Čech tím, že každému nově příchozímu dá motivační příspěvek 600 tisíc korun a během pěti let celkem 400 tisíc korun na bydlení. Podmínkou ale bude, že dotyčný v kraji zůstane aspoň pět let.
Regionální medicína netáhne
Lákání lékařů primárně na peníze ale v některých případech moc nezabírá. Zejména mladé doktory práce v provinční nemocnici často neláká. Na některé obory nemají možnost získat atestaci. „Lékaři se zajímají o akreditace nemocnice, o další vzdělávání, vybavení oddělení. Lákavé pro mladé lékaře je, že se opravdu dostanou k zákrokům a získají kýženou praxi,“říká Radka Šušková z Čáslavi.
Podle Michala Čarvaše, předsedy představenstva Nemocnice Prachatice, které rovněž chybějí internisté, anesteziologové a chirurgové, se čeští doktoři do malých nemocnic obecně moc nehrnou.
Cílí spíš na velké špitály nebo jdou rovnou do zahraničí. Velké nemocnice mají navíc pro uchazeče nespornou výhodu – nabízejí prostředí, ve kterém se dá stále dělat špičková medicína. To je pro část lékařů důležitější než finanční ohodnocení. I prachatická nemocnice se snaží konkurovat výší platů, ale vzájemné přeplácení se s ostatními nemocnicemi nemůže podle vedení fungovat donekonečna.
Co na to ministerstvo zdravotnictví? Šéf resortu Adam Vojtěch se chce zaměřit na vzdělávání. Spolu s ministerstvem školství v minulých letech spustil akční plán na navýšení počtu mediků a učitelů působících na lékařských fakultách.
V letech 2019 až 2029 tak do českých lékařských fakult poputuje téměř sedm miliard korun. Peníze jim umožní zvýšit kapacity o patnáct procent a navýšit platy učitelům.