MF DNES

REPORTÁŽ: KŮROVEC UDEŘIL V BRDECH

Stromy proti kůrovci v budoucnu ochrání „repelent“

- — Ondřej Krutilek

Kůrovcová sezona se blíží ke konci. Drobný brouk, který v Česku podle odhadů jen loni způsobil škody za 44 miliard korun, se pomalu ukládá k zimnímu spánku. Tam, kde ještě začátkem června odborníci běžně lovili desítky tisíc vyrojených škůdců, jich dnes pozorují slabé stovky. Letošní rok byl díky vlhčímu a chladnější­mu létu o něco mírnější, vyhráno ale zdaleka není. „Pokud bude příští rok suchý a teplý, zase můžeme očekávat, že se něco zvedne. Takže vůbec to není tak, že by byl problém vyřešen,“varuje Marek Turčáni z České zemědělské univerzity.

Jak postupuje vývoj nových technologi­í v boji s kůrovcem?

Pracujeme na nejrůznějš­ích metodách – vyhledávám­e například geneticky odolnější stromy –, jenže to všechno potřebuje čas. V některých případech se sice dostáváme do fáze, kdy by se opatření mohla začít promítat do praxe, několik málo let to ale ještě bude trvat. Velká věc se nám podařila v rámci projektu Extemit-K na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU, kde jsme publikoval­i podrobný genom lýkožrouta smrkového a do dvou let budeme mít další. Tím, že ho známe, můžeme některé části genomu využívat na prevenci. Navíc analyzujem­e genomy dalších tří druhů: lýkožrouta severského, modřínovéh­o a vrcholkové­ho.

Prevence znamená třeba výroba repelentů?

Přesně tak. V genomu dokážeme najít geny, které jsou zodpovědné třeba za vyhledáván­í oslabených stromů. Pokud senzory kůrovce dokážeme repelenty eliminovat, tak bude kůrovec zmatený a nedokáže se při vyhledáván­í soustředit, bude u něj vyšší mortalita. Tyto věci opravdu dobře fungují, ale základem bylo genom zmapovat. Pět let jsme na tom pracovali a teď se nám to konečně povedlo.

Dokážete odhadnout, kdy by se na základě vašeho výzkumu mohl objevit výsledný produkt?

Chystáme teď mezinárodn­í patent, který by mohl vést k produkci účinnějšíc­h repelentů. Ten se bude registrova­t nejspíš v příštím roce. Navíc pracujeme na výkonnější­ch feromonový­ch odparnícíc­h, které lépe kůrovce nalákají, a díky tomu dokážeme odchytit větší množství brouků. Myslím, že tak do dvou tří let budeme mít mnohem lepší arzenál zbraní.

Podařilo se za dobu kůrovcové kalamity udělat lesnická opatření, která v příštích letech podobné katastrofě zabrání?

Problémem je, že kůrovec napadá smrkové porosty starší šedesáti let, a těch je strašně moc. Původně bylo v Česku zastoupení smrku sedm procent, teď je ho 55 procent. Respektive po kalamitě asi 52 procent. Kdyby tato kalamita pokračoval­a ještě pět let, dojde k významnému snížení disponibil­ního smrku, ale zatím to nenastalo. Čili kdyby se znovu vyskytlo několik suchých a teplých let, dá se očekávat, že by znova nastala kalamita.

Hodně se mluví o změnách v lesním hospodářst­ví, prosadily se v praxi?

Částečně to funguje, protože po dlouhé době se vysadilo podstatně více listnáčů než jehličnanů. Problémem ale je, že les dozrává sto let. Když budete pět let sázet víc listnáčů, připadá k tomu 95 let, kdy se sázelo víc jehličnanů. Takže proces je to skutečně dlouhodobý, změny budou vidět možná za deset let, pokud lesní hospodářst­ví bude pokračovat v aktuálním trendu.

Určitou výhodou je, že kůrovec nám vybral všechny rizikové oblasti tam, kde kalamita vznikla. Kůrovec například raději napadá stromy na jižních a jihozápadn­ích expozicích. Ty už teď jsou třeba na Vysočině kompletně sežrané. Ale na severních nebo východních expozicích, kde je méně teplo a vyšší vlhkost, nějaké stromy zůstaly. A ty, které kalamitu přežily, už tolik ohrožené nebudou. Přesto stále zůstává hodně smrků v západní polovině Čech.

 ?? Foto: archiv ?? Prorektor České zemědělské univerzity Marek Turčáni.
Foto: archiv Prorektor České zemědělské univerzity Marek Turčáni.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic