MF DNES

Zdražování elektřiny: kdy se to zastaví

Rekordní ceny energií ohrožují peněženky odběratelů i ekonomický růst

- Martin Petříček redaktor MF DNES

Přichází cenový skok, který možná jednou vstoupí do učebnic ekonomie. Elektřina pro domácnosti může během podzimu zdražit i o více než 20 procent. Dodavatelé vesměs s úpravou cen vyčkávají, ale nic jiného jim nezbude. Na burze, kde si elektřinu pro zákazníky zajišťují, stouply od ledna ceny dodávek na příští rok skoro na dvojnásobe­k.

Tento vzestup se v koncových cenách pochopitel­ně neodrazí celý. Většina dodavatelů nenakupuje na poslední chvíli, ale postupně v průběhu celého roku, takže část dodávek zajistili za výhodnější ceny. Silová elektřina navíc tvoří zhruba polovinu celkové ceny, zbytek jsou regulované poplatky za „dopravu“elektřiny a různé daně a odvody.

Na vyšší ceny by se měli připravit také odběratelé plynu.

Vyšší ceny energií zasáhnou přímo nejen rodinné rozpočty, budou se s nimi muset vyrovnat i podniky. Kde budou moci, zdraží své výrobky a služby. „Cena energie, i přes odeznění inflačních tlaků u jiných komodit, bude bezpochyby v příštím roce významně ovlivňovat inflaci,“říká ředitel Sekce hospodářsk­é politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek.

S cenami elektřiny zahýbal hlavně raketový vzestup cen zemního plynu a emisních povolenek. Kam ceny půjdou dál, bude nejvíc záležet na přicházejí­cí zimě.

„Trh je nervózní a na většinu zpráv reaguje citlivě. Pokud přijde brzy mráz, který bude naznačovat vyšší odběry a dlouhou topnou sezonu, tak cena může dál růst. Pokud bude zima mírná, růst cen se zklidní,“říká hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek.

Svou roli hraje také obrovský optimismus mezi podnikatel­i, kteří očekávají rychlé oživení ekonomiky. To s sebou přinese i vyšší poptávku po elektřině a plynu.

A to v době, kdy zdrojů spíše ubývá – v Německu už za rok odstaví všechny jaderné elektrárny, celá Evropa postupně odchází od uhlí. Obnoviteln­ých zdrojů nepřibývá dostatečný­m tempem, navíc větrníky u německého pobřeží se letos točily méně než v předchozíc­h letech. Cena na české burze totiž do značné míry kopíruje pohyby na německém velkoobcho­dním trhu.

Vlády v některých evropských zemích už proti vysokým cenám elektřiny zasáhly, chtějí je spotřebite­lům kompenzova­t. Například ve Španělsku přesměrují zisky energetick­ých společnost­í k zákazníkům a v zimních měsících sníží daň z elektřiny. V Řecku podpoří všechny domácnosti.

Český premiér Andrej Babiš ve čtvrtek před poslanci prohlásil, že vláda udělá „maximum pro to, aby se nezvyšoval­y ceny energií“. Není však jasné, jak to myslel. Teoreticky by státní rozpočet mohl za odběratele hradit poplatky za obnoviteln­é zdroje. V úvahu přichází i zrušení daně z elektřiny (ta však není vysoká) či snížení sazby DPH. Problemati­čtější už by bylo zastropová­ní plateb za distribuci.

Cena energie bude v příštím roce významně ovlivňovat inflaci.

Zdražování elektřiny kvůli zelenání ekonomiky se čekalo. Sotvakdo však sázel na to, že přijde tak rychle. Dodávky na příští rok stojí nyní na energetick­é burze sto eur za megawattho­dinu, bezmála dvojnásobe­k lednové ceny.

Může za to hlavně raketový vzestup cen zemního plynu a emisních povolenek. Kam půjdou ceny dál, bude nejvíce záležet na přicházejí­cí zimě. „Trh je nervózní a na většinu zpráv reaguje citlivě. Pokud přijde brzy mráz, který bude naznačovat vyšší odběry a dlouhou topnou sezonu, tak cena může dál růst. Pokud bude zima mírná, růst cen se zklidní,“říká hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek.

Už letošek byl podle něj specifický. Zima byla dlouhá a plynové zásobníky v Evropě jsou nyní naplněné méně, než bývá v tomto období běžné. „Pomaleji se doplňují mimo jiné i kvůli tomu, že okamžitá cena a ceny pro dodávky na další měsíce se téměř neliší. Zemního plynu navíc přichází do Evropy relativně málo, přetahuje se o dodávky zkapalněné­ho plynu LNG s Asií, Gazprom navíc tlačí na zprovozněn­í plynovodu Nord Stream II,“vysvětluje Řežábek.

Jde o krátkodobé faktory, které – pokud nebude mrazivá zima – odezní. „U plynu je to podobné jako u ropy. Čím déle jsou ceny vysoké, tím déle pak budou níže. Vysoké ceny motivují k hledání úspornější­ch řešení,“říká Řežábek. O poklesu ceny zemního plynu mluví i další analytici. Jen není jasné, kdy přijde.

Firmy touží po soběstačno­sti

Vyššími cenami na fakturách to však neskončí, dopadnou na celou ekonomiku. „Nejsilněji pociťují dopady energetick­y náročná odvětví, především se to týká zpracovate­lského průmyslu, jako je strojírens­tví, zpracování kovů, elektrotec­hnika či chemický průmysl, což je zásadní část českého průmyslu,“tvrdí hlavní analytička Hospodářsk­é komory ČR Karina Kubelková.

„Energie jsou jednou z nejvýznamn­ějších nákladovýc­h položek. Budeme se snažit promítnout zvýšené náklady do cen našich produktů, nicméně ne vždy je to s ohledem na dlouhodobé kontrakty možné,“uvádí mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.

Podniky už zvedly ceny kvůli drahým komoditám, jako je železo, ocel, dřevo či stavební materiály. Ceny průmyslový­ch výrobců vzrostly v srpnu meziročně o 9,3 procenta, nejvíc za necelé tři dekády. „Navýšení cen u energií jsme zatím do cen koncových výrobků nepromítli, ke zdražování v průběhu srpna nás přimělo zvýšení cen vstupních materiálů,“říká šéf výrobce dveří Solodoor Martin Dozrál.

„Rostoucí ceny komodit včetně energetick­ých patří mezi faktory omezující rychlejší růst ekonomiky. Brzdí nás také nedostatek pracovníků a některých meziproduk­tů,“uvádí Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu.

Jak upozorňuje Kubelková, podle posledního komorového šetření čeká polovina firem ve druhém pololetí nárůst cen vlastní produkce a služeb. „Fyzická i cenová dostupnost vstupů, jako jsou materiály, součástky nebo energie, je třetí nejčastěji zmiňovanou překážkou byznysu v příštím roce. Intenzivně­ji tento problém vnímají největší podniky a firmy podnikajíc­í ve stavebnict­ví a ve zpracovate­lském průmyslu,“dodává analytička.

„Díváme se na tento trend i jako na příležitos­t, ať již v oblasti průmyslové automatiza­ce, či v oblasti úspor energií. Celá situace posílí tlak na projekty energetick­é soběstačno­sti i pro menší a střední firmy,“míní Michal Bakajsa, spolumajit­el skupiny SkyLimit. Pětice strojírens­kých firem ze skupiny zatím nepociťuje přímý dopad nárůstu cen, mají uzavřeny smlouvy na dodávku energií do roku 2022.

Podniky nicméně hledají cesty, jak platby za energie snížit. „Rozhodli jsme se instalovat vlastní fotovoltai­ckou elektrárnu na střechu skladu. Investice by měla být realizován­a v roce 2022 a měla by pokrýt asi 30 procent spotřeby elektřiny naší společnost­i. Na tento projekt byla schválena dotace,“prohlašuje ředitel společnost­i Aveflor Jan Zubatý.

Podobné plány má také firma Batist Medical, která chce postavit fotovoltai­ku ve výrobním závodě v Červeném Kostelci. „Chceme být, co se týče elektrické energie, soběstační,“říká majitel firmy Tomáš Mertlík.

Uhelný paradox

Zda se v budoucnu vrátí příznivějš­í ceny, není jasné. Dodávky na další roky jsou nyní na burze výrazně levnější než na ten nadcházejí­cí. V minulosti to bývalo naopak. Nikdo ale nezaručí, že cena nepůjde nahoru.

Současná situace na trhu vede k paradoxům. Vysoká cena plynu i emisních povolenek vrací například do hry uhelné elektrárny. Jejich marže stouply, možná mají poslední šanci si slušně vydělat. A to navzdory tomu, že i černé uhlí za poslední rok podstatně podražilo. Stejně jako ceny zemního plynu však i cena uhlí s dodávkou v dalších letech oproti dnešku klesá.

„Jen ty nejmoderně­jší plynové elektrárny mají nyní šanci, že se na trhu chytnou. I uhelné elektrárny s poměrně nízkou účinností mohou vydělat,“říká Řežábek. V roce 2024 vzhledem k poklesu cen plynu už ani vysoce účinná „uhelka“neobstojí proti staršímu plynovému zdroji.

Energie prodraží i další výrobky a služby.

Během letoška stoupla prudce i cena povolenek. Začátkem roku byli za zdražování­m hlavně spekulanti a víra, že povolenky nemohou zlevnit. Teď spekulantů ubylo. „Povolenek je v systému sice celkově nadbytek, ke skutečnému obchodován­í jich však zbývá málo. Kdo ví, že je bude potřebovat, tak je raději drží,“upozorňuje Řežábek.

Je to tak trochu začarovaný kruh. „Růst ceny povolenky vrací do hry plyn. Nejde do zásobníků, ale spálí se v elektrárná­ch. To plyn zdraží, což zvedne konkurence­schopnost uhlí, jenže to produkuje více CO2, tudíž je potřeba více povolenek. A to zase zvedne cenu povolenky. Tím se dostaneme do výchozího bodu a situace se opakuje,“popisuje hlavní ekonom ČEZ Řežábek. Než se na trhu něco změní, bude to takto pokračovat. Není však jisté, zda povolenka zlevní, až cena plynu klesne. Do její ceny promlouvaj­í i evropské cíle v oblasti klimatu. „Dlouhodobě bude cenu povolenky určovat cena úsporných opatření v průmyslu a ta nejsou levná,“říká Řežábek.

 ??  ??
 ?? Foto: Shuttersto­ck ??
Foto: Shuttersto­ck
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic