MF DNES

Nad broukem ještě není vyhráno

Kalamita by definitivn­ě mohla skončit za dva až tři roky, pokud vydrží příznivé počasí.

- Reportáž Robert Oppelt reportér MF DNES

Brdské lesy mají pověst místa, které kůrovcová kalamita příliš nezasáhla. Když ale někdo vystoupá od oblíbené cyklistick­é destinace Padrťských rybníků pod vrch Kočka, uvidí, že lýkožrout se dostal i sem. Letecké mapy na tomto místě ukazují les, ale realita je úplně jiná.

Místo vzrostlých stromů tu najdete paseku, na které občas stojí zdravé stromy, především buky nebo modříny. To je základ budoucího zdravého lesa. „Každý strom, který je životascho­pný, necháváme stát, ze semen pár modřínů dokážou na holině vyklíčit tisíce semenáčků,“vysvětluje Pavel Češka, vedoucí lesní výroby Vojenských lesů a statků.

Státní společnost má v Brdech pět lesních správ, které pečují zhruba o 23 tisíc hektarů lesa. Tady u vrcholu Kočka je kalamita asi nejhorší. Z pěti tisíc hektarů Lesní správy Nepomuk je vykáceno zhruba deset procent. V porovnání s Lužickými horami nebo Vysočinou je tu kalamita pod kontrolou.

Zvýšený výskyt kůrovce v Brdech znamenali lesáci v roce 2018, kdy se vylíhly až tři generace brouka. Jeden strom napadený kůrovcem znamená, že při každém dalším rojení to bude desetináso­bek – deset stromů, pak sto, pak tisíc.

Sucho a teplo dostaly správce lesa nejen v Brdech do těžko řešitelné situace. Kalamita, která se hnala českými lesy, nešla zastavit.

Lesákům pomohlo nejvíce počasí. Loňský i letošní rok byl chladný a vlhký a to kůrovec nemá rád. „Letos se vylíhnou jen dvě dceřiné generace, ale ta druhá nebude zcela dokončena a lýkožrout bude přezimovat v různých stadiích,“říká Češka. Během podzimu lesáci uvidí, jak bude vypadat příští rok. Pokud bude pokračovat příznivé počasí, odhadují, že by kalamita mohla skočit za dva až tři roky.

„Včas nalezený a zpracovaný strom zasažený kůrovcem je ještě zelený,“popisuje Češka. Podle něj může mezi turisty nebo místními vznikat dojem, že se kácejí zbytečně zdravé stromy, a nikoli ty suché, které si lidé s kůrovcem většinou spojují.

Nejspolehl­ivějším časným příznakem lýkožrouta jsou rezavé drtinky za šupinkami kůry na patě kmene. Později jehličí postupně rezne a začíná opadávat. Takové stromy po lese hledají hajní, označí je sprejem a zanesou do mapy. Stromy pak čeká rychlá asanace.

Zároveň se kůrovcová ohniska před jarním rojením osazují obrannými opatřeními, to jsou ty různé lapáky nebo zelené sítě napuštěné insekticid­em, které v posledních letech bohužel patří k většině českých lesů.

Na zalesnění kalamitníc­h holin mají správci lesa pět let. Je jasné, že nové porosty budou pestřejší než

Past na brouky

ty stávající, ale ne o tolik. Brdy patří mezi chráněné krajinné oblasti, proto je tu možné vysazovat jen původní druhy dřevin – buk, javor, dub, osiku, břízu, modřín a samozřejmě smrk. „Smrk v Brdech byl vždycky a vždycky tu i bude,“vysvětluje Češka.

Díky ponechaným zdravým stromům má les vyšší potenciál přirozené obnovy. Příkladem mohou být třeba lesy na Libavé. Kůrovcové holiny vykácené před pár lety už zaplavila džungle mladých stromů.

Kromě klasické výsadby probíhá v Brdech i jeden experiment. V bývalých vojenských prostorech měli nejdříve lesy prozkoumat pyrotechni­ci. Na to ale nebyl čas. Kůrovec proto donutil lesníky hledat alternativ­ní metody, jak obnovovat zničené lesy jinak než běžnou výsadbou sazenic lesních dřevin, kterou Vojenské lesy a statky vyhodnotil­y jako rizikovou.

„Zatímco při kalamitníc­h těžbách napadených stromů využíváme v lokalitách s pyrotechni­ckou zátěží harvestory a vyvážecí soupravy,

Na zelené sítě napuštěné insekticid­em dnes člověk narazí v každém lese. Mrtví brouci zůstanou na okraji sítí, ukazuje Pavel Češka z Vojenských lesů a statků. 2x foto: Michal Růžička, MAFRA

Včas nalezený a zpracovaný strom zasažený kůrovcem je ještě zelený, což lidi občas mate.

kde nedochází k zásahu do hloubky půdy, a pracovníci jsou navíc poměrně dobře chráněni v kabinách těchto strojů, u výsadby zasahujeme do hloubky několika desítek centimetrů a lidé nejsou nijak chráněni,“vysvětlil výrobní náměstek státní firmy Ondřej Vybíral.

Aby lidem sázejícím stromky nehrozilo nebezpečí, lesníci připravili ve spolupráci s vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářst­ví a myslivosti metodu upravenou pro obnovu kalamitníc­h holin. V rizikových lokalitách chtějí vysévat směs semen lesních dřevin s pískem. Půjde o semena osiky, jeřábu, břízy, borovice a smrku, která budeme vysévat na plošky o rozměru asi 50 krát 50 cm. Už letos na podzim a příští rok na jaře tak obnoví zhruba 80 hektarů brdských lesů.

Podle oficiálníc­h údajů Českého statistick­ého úřadu těžba dříví loni dosáhla rekordních 35,8 milionu metrů krychlovýc­h. Meziročně se tak zvýšila skoro o deset procent. V 95 procentech případů šlo o neplánovan­ou těžbu, kam spadá hlavně likvidace kůrovcové kalamity.

 ?? Foto: Michal Růžička, MAFRA ?? Tady byl také Kůrovec se nevyhnul ani středočesk­ým Brdům. Zůstala po něm holina pod vrchem Kočka nedaleko Padrtě.
Foto: Michal Růžička, MAFRA Tady byl také Kůrovec se nevyhnul ani středočesk­ým Brdům. Zůstala po něm holina pod vrchem Kočka nedaleko Padrtě.
 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic