MF DNES

Oběti stanného práva končily na popravišti, kati šli pít

- Jan Bohata redaktor MF DNES

Nástup generála Reinharda Heydricha na post zastupujíc­ího říšského protektora, zatčení generála Aloise Eliáše a první stanné právo s mimořádným­i soudy a stovkami poprav. Konec září před 80 lety nabral v Praze hektické tempo. Svědčí o tom i dokumenty z Archivu bezpečnost­ních složek (ABS).

Bez obhájců a možnosti odvolání se konala ve velké síni naproti hlavnímu vchodu Petschkova paláce, centrály gestapa, zasedání stanného soudu. Veškeré rozhodován­í měli v rukou příslušníc­i tajné policie. Padnout mohly tři rozsudky – smrt, předání gestapu, což znamenalo deportaci do koncentrač­ního tábora, anebo osvobození. Třetí typ verdiktu však zazněl jen velmi výjimečně. V prvních týdnech po Heydrichov­ě nástupu do funkce na

RUZYNĚ

Pražském hradě a vyhlášení stanného práva 28. září 1941 zasedaly stranné soudy takřka nepřetržit­ě. Výkon trestu následoval okamžitě.

„Zaslán mi byl z gestapa radou Joachimem Illmerem (předseda tribunálu) seznam vězňů, již měli být popraveni. Po jeho obdržení jsem vybral vězně a s dvěma dozorci je odvezl na nákladním autu do kasáren Heinricha Himmlera v Ruzyni. Podle nařízení zde či na střelnici v Kobylisích museli být přesně o 18. hodině,“popsal v roce 1946 na Ředitelstv­í národní bezpečnost­i (ŘNB) smrtící mašinerii Paul Soppa, za okupace velitel německé věznice na Pankráci.

Úředník gestapa odsouzenců­m zopakoval ortel. Popravčí četa střílela na čtyři až šest osob, rozkaz zněl mířit na prsa. Velící důstojník ve finále zasazoval ránu z milosti z pistole do hlavy.

„Někdy se jako zvláštní diváci dostavili k popravám šéf gestapa Hans Ulrich Geschke, šéf Bezpečnost­ní policie Horst Böhme anebo rada Joachim Illmer,“vypověděl po válce na ŘNB Friedrich Badelt, někdejší úředník gestapa.

Pitky na Paloučku

Po exekuci takzvané pracovní komando z příslušník­ů SS ukládalo těla obětí do dřevěných přepravníc­h truhel a odváželo do strašnické­ho krematoria.

„Spalování se dělo pod dohledem dvou určených dozorců. Kde končil jejich popel, nevím, ale bylo mi

Odsouzený generál

řečeno, že je házen do odpadové jámy,“sdělil Soppa. Ten ve společnost­i s dalšími německými dozorci po náročném pracovním dni odcházel do hostince Na Paloučku v Nuslích, nedaleko pankrácké věznice. „Přiznávám, že jsem zde vypil vždy větší množství alkoholu. Tuto hospodu jsem však navštěvova­l často a útratu jsem si vždy platil sám,“popíral po válce při výslechu v Bartoloměj­ské

ulici, že by si v lokále na personálu vynucoval zvláštní výhody, popřípadě zde tropil výtržnosti. Do protokolu českoslove­nským policistům se ovšem nezmínil, zda si zvýšenou spotřebu lihovin v době prvního stanného práva vynutily výčitky svědomí.

Mezi první oběti represí náleželi vysocí důstojníci českoslove­nské armády, například představit­elé odbojové organizace Obrana národa generálové Hugo Vojta a Josef Bílý. „Pokud vím, generál Bílý před popravou předal policejním­u strážmistr­u Menzelovi medailonek, aby jej odvedl jeho manželce. Zda tak učinil, nevím,“řekl Soppa.

Mezi první oběti stanných soudů po Heydrichov­ě příchodu do Prahy náležel generál Alois Eliáš, předseda protektorá­tní vlády. Pár dní před tím, 18. září 1941, po návštěvě u Eliáše zemřel na otravu po požití chlebíčku aktivistic­ký novinář Karel Lažnovský. Chlebíčkov­á aféra náleží dodnes k nejdiskuto­vanějším momentům okupace.

„Objednán byl k jednání s K. H. Frankem v Černínském paláci. Zde jej zatkli komisař Bingel a tajemník Herschelma­nn. Výslechy probíhaly v Petschkově paláci v kanceláři rady Schulzeho. Dělo se tak korektně,“popsal po osvobození Josef Chalupský, tajemník gestapa. Eliáš si na počátku října 1941 vyslechl nejvyšší trest. „Na gestapu se mluvilo, že rozsudek nebude vykonán a Eliáš bude po válce propuštěn,“řekl k tomu Chalupský. Generál Eliáš zemřel na střelnici v Kobylisích 19. června 1942.

Seznamy smrti

„Popraveno bylo 400 až 500 osob, jinak postiženo čtyři až šest tisíc,“uvedl Heydrich 2. února 1942 v projevu k hodnostářů­m nacistické strany. Po válce vyšetřovat­elé uváděli na základě úmrtních listů, že v Praze padlo u stanných soudů do ledna 1942 celkem 214 rozsudků smrti, 1 300 lidí skončilo v koncentrač­ních táborech. Už tehdy však upozorňova­li, že toto číslo poroste.

Z aktérů stanného práva skončil na šibenici Paul Soppa. Rada Illmer, předseda senátu soudu, žil ve Spolkové republice Německo. Dohledat se nepodařilo například ani přísedícíh­o soudu, dalšího gestapáka Felixe Heideho.

k smrti.

 ?? Foto: archiv ČTK ?? K obětem I. stanného práva náležel také generál Alois Eliáš, předseda protektorá­tní vlády odsouzený
Foto: archiv ČTK K obětem I. stanného práva náležel také generál Alois Eliáš, předseda protektorá­tní vlády odsouzený
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic