Kam to bude, Václave? Přece zpátky do repre
Býval hvězdou fotbalové ligy, za národní tým střílel góly. Teď se jablonecký záložník Pilař znovu hlásí o pozornost
Není snadné si vybavit, kdy naposledy oblékl dres se lvíčkem. Jsou to dva roky? Čtyři? Nebo snad pět let?
Ne ne, samá voda, ještě přidejte! Ono se to nezdá, ale Václav Pilař, drobná rychlonožka s parádní střelou, nemá s fotbalovou reprezentací nic společného od června 2015.
„To víte, že bych ještě do reprezentace rád nakoukl, neříkám, že ne. Já mívám vždycky vysoké cíle,“pověděl ten chlapík před čtvrteční půlnocí a rozhodně to neznělo jako nějaké vychloubání. Brzy třiatřicetiletý Pilař má formu jako hrom. V lize dost možná nenajdete šikovnější křídlo, což je v českém fotbale nedostatkové zboží.
Pilař je zdánlivě schovaný v Jablonci, ovšem jeho výkony se přehlédnout nedají. Veze se na parádní vlně, naposledy unikal obráncům rumunské Kluže v Konferenční lize a za odměnu proměnil penaltu, která přinesla vítězství 1:0. Vůbec neváhal a v 52. minutě si postavil míč na puntík. Věděl, že může rozhodnout. Anebo všechno zpackat. Rozběh, rána uklizená přesně k tyči a úprk za gólovou oslavou.
Ač patří k nejmenším, během čtvrtečních pohárových zápasů byl nejvýraznější postavou všech tří českých klubů.
Pro Slavii zařídili vydřené vítězství 3:1 nad berlínským Unionem až ofenzivní náhradníci.
Sparta vydolovala remízu 0:0 v nezáživné bitvě o Kodaň.
A přehlížený Jablonec? Ten zase mile překvapil.
Díky bezvadnému týmovému pojetí a Pilařovi, který se nezdá. „Teď určitě hraje v reprezentační formě. Věk by neměl hrát roli, tu by měla vždycky hrát výkonnost,“pravil trenér Petr Rada, když se dohrálo.
Tolikrát byl Pilař odepsaný. Tolikrát
mu předpovídali, že už se nevrátí. Spíš jste ho viděli pajdat o berlích než na hřišti při tréninku. Přitom když přijdete na Strahov, kde sídlí fotbalová asociace, v síni slávy můžete během televizní projekce sledovat Pilařovy finty, slalomy i góly. S Plzní si zahrál Ligu mistrů proti Barceloně, na mistrovství Evropy 2012 dvakrát skóroval. Za více než padesát milionů ho koupil Wolfsburg, ale trenérský ras Magath přehnanými nároky natolik zhuntoval Pilařovo tělo, že se začaly kupit jen zdravotní problémy.
Kolenní vazy nevydržely. Svaly praskaly. Zápasy nenávratně mizely, protože o berlích se fotbal hrát nedá.
Jablonecký kouč Rada, ač je důsledný jako málokdo, brzy pochopil, že nesmí Pilaře ždímat. Jakmile krajního záložníka pobolívá tělo, radši si zajde na masáž, než by se hnal do tréninku. Kvůli tomu třeba vynechal minulý víkend ligu, aby byl připravený na Kluž. Vyplatilo se to maximálně. Nejen Jablonci, ale celému českému fotbalu, který si během čtvrtečního večera výrazně vylepšil koeficient.
Co bude dál? Záleží, jestli reprezentace zkusí vrátit do hry třicátníka, na kterého se pomalu zapomnělo. Pilař by se nebál: „Protože si fotbal znovu užívám.“