MF DNES

Dvacet tisíc korun pro každého

Většina politickýc­h stran hodlá zvyšovat starobní důchod a minimální mzdu

- Eva Pospíšilov­á Jiří Vachtl

Ozhruba pět tisíc korun by do roku 2025 měla vzrůst minimální mzda i průměrný starobní důchod. V plánu to má podle zjištění MF DNES velká část politickýc­h stran a uskupení.

Týká se to všeho. Zdražování na vlastní kůži lidé pociťují pří nákupu potravin, oblečení, placení účtů za energie, bydlení... Ceny vyskočily nejvíce za posledních třináct let. „Kupní sílu obyvatel teď ohrožuje inflace, která už se centrální bance vymkla z rukou,“říká třeba současná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). To je podle ní jeden z důvodů, proč by měla růst minimální mzda i průměrná starobní penze, která v letošním roce překročila hranici 15 tisíc. Tutéž hranici pokořila i minimální mzda.

Jenže toto zvyšování podle Maláčové nestačí, ČSSD by chtěla, aby minimální mzda co nejdříve vzrostla na 18 tisíc korun a alespoň na 20 tisíc do roku 2023. Dále by pak měla vždy dosahovat hranice alespoň 50 procent průměrné mzdy.

Nicméně sociální demokraté nejsou zdaleka sami, kdo by po volbách šel cestou vyšších důchodů a minimální mzdy. Nejpozději do roku 2025 by se k dvacetitis­ícové hranici chtěla dostat velká část stran oslovených v anketě MF DNES. A velmi často chtějí růst minimální mzdy navázat na nějaký konkrétní ekonomický ukazatel, tedy aby se už o ní nehlasoval­o a rostla by automatick­y.

„U minimální mzdy chceme automatick­ou valorizaci podle průměrné mzdy,“říká například Olga Richterová z koalice Piráti a Starostové. „Pokud bychom se chtěli dostat na úroveň minimální mzdy ve srovnateln­ých zemích (Polsko, Slovensko), znamenalo by to zhruba 46 % průměrné mzdy. Takto by se minimální mzda v roce 2025 při příznivém vývoji ekonomiky dostala na 20 tisíc korun měsíčně,“uvedla Richterová.

„Preferujem­e automatick­ý růst, respektive politiku systémovéh­o a transparen­tního zvyšování minimálníc­h a zaručených mezd, které stabilizuj­e podnikatel­ské prostředí a umožní soukromému sektoru racionálně plánovat,“doplnila za ANO nynější ministryně financí Alena Schillerov­á. Ta sice, co se týče minimální mzdy, konkrétní částku neuvedla, do roku 2025 chce ale podle ní hnutí prosadit dvacetitis­ícový průměrný důchod.

Ekonomové před razantním zvyšováním minimální mzdy i průměrné starobní penze varují, protože to vytváří proinflačn­í tlak, na druhou stranu ale: „Důležité je, aby růst příjmů domácností byl vyšší než inflace. V opačném případě by docházelo ke snižování životní úrovně lidí,“uvedl hlavní ekonom společnost­i BHS Štěpán Křeček.

15 351 korun byl průměrný starobní důchod v 1. čtvrtletí 2021 35 285 korun činila průměrná mzda v 1. čtvrtletí

Průměrná rodina si kvůli inflaci musí ke svým výdajům oproti loňsku připočíst zhruba 2 000 korun měsíčně. Růst platů toto tempo ale nestíhá. Vzrostly meziročně o 3,2 procenta, tedy asi o osmnáct set korun. Odborníci navíc očekávají, že během podzimu dojde k bezprecede­ntnímu zdražení energií.

„Inflaci si většinově dovážíme ze zahraničí. Česko je totiž jako malá otevřená ekonomika vysoce závislá na zahraniční­m obchodě a obzvláště citlivá na cenový vývoj v zahraničí,“vysvětluje člen Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Zároveň upozorňuje, že současná rapidní inflace je zčásti výsledkem toho, že jak důchody, tak mzdy v uplynulých letech poměrně citelně rostly.

Obchodníci mohou zdražovat

„Ve výsledku mají lidé, pracující i důchodci, v kapse více peněz. Ty utrácejí, což právě umožňuje obchodníků­m jít s cenou nahoru,“míní Kovanda. „Inflaci bychom ale měli krotit především skrze růst úrokových sazeb, určitě by nemělo docházet ke snižování tempa růstu mezd a důchodů,“podotýká hlavní ekonom společnost­i BHS Štěpán Křeček.

Třeba dvacetitis­ícový minimální plat by v příštím volebním období prosazoval­i komunisté, a to včetně valorizace důchodů. K podobné výši minimální mzdy cílí i SPD. Hnutí chce navíc vázat růst starobních a invalidníc­h důchodů na nárůst průměrné mzdy a garantovat ten nejnižší důchod ve výši minimální mzdy.

„V roce 2025 by podle nás mohla být minimální mzda, a tedy i minimální důchod ve výši zhruba 19 tisíc korun,“uvedl Jan Hrnčíř z SPD.

Kromě zvyšování minimální mzdy a průměrného starobního důchodu chce řada politickýc­h uskupení na současné zdražování reagovat také snížením DPH na potraviny nebo slevou na DPH z prodeje stavebního materiálu.

Kdo platí málo, je podezřelý

Ne všechna politická uskupení ale růst minimální mzdy a průměrné starobní penze na úroveň dvaceti tisíc korun do roku 2025 preferují. Třeba podle garanta hnutí Přísaha pro oblast hospodářsk­é politiky Pavla Řežábka to aktuálně není nejdůležit­ější ekonomické téma.

„Při současné nezaměstna­nosti by minimální mzda neměla být v rámci mzdového vyjednáván­í tak významná. Slouží spíše pro stanovení tarifů ve státní správě. V současné době proto není potřeba minimální mzdu zvyšovat. Je ale nutné se podívat na společnost­i, které minimální mzdu používají, zda nepodváděj­í a nefungují v šedé ekonomice,“uvedl Řežábek.

Také v souvislost­i se zvyšováním průměrného starobního důchodu se Přísaha drží zpátky. „Výpočet valorizace je závislý na více faktorech, není férové číslo pro rok 2025 slibovat. Seniorů si vážíme a chceme, aby bylo možné i nadále zvyšovat důchody nad povinnou valorizaci, kterou odhadujeme na pět set až osm set korun ročně,“doplnil Řežábek.

 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic