Nové album Vladimíra Mišíka
Po šesti Anděly oceněném albu Jednou tě potkám je tu Vladimír Mišík s novinkou Noční obraz, již opět připravil s producentem a skladatelem Petrem Ostrouchovem a jeho kapelou Blue Shadows.
Vdobě covidové letargie jsem četl spoustu detektivek a občas se zašel osvěžit,“svěřuje se Vladimír Mišík.
Musím říct, že se mi líbí, jak je album dramaturgicky vystavěné, pestré a jak přirozeně graduje.
To jsme s Petrem Ostrouchovem několikrát probírali telefonicky, protože mám za to, že řazení písniček na desce je důležité. Začíná zvesela, rozverně, pak se trochu zklidní, zvážní, pak se atmosféra zase odlehčí. Tak to jde až do finále.
Nebýt Petra Ostrouchova, Noční obraz by nejspíš nevznikl, že?
Je to tak. Nakopl mě k další práci. Já už jsem mu nějaký čas před nahráváním poslal nějaké texty, abych dokázal, že nelenoším, ale nenapadlo by mě, že začnu pracovat na další desce. Nedokázal jsem si představit, jak bych navázal na tu předchozí Jednou tě potkám, která měla takový úspěch. Přece jenom šest Andělů je šest Andělů, ani nevím, jestli se to někdy někomu podařilo dostat tolik cen za jedno album. No ale když jsme to oslavovali, ptal se mě Petr, co jako budeme dělat dál. Já jsem mu řekl, že až dají nebesa a shůry spadnou nějaké nápady, můžeme se do něčeho pustit. No a on mi asi za dva měsíce poslal dema, ale už hotová, nahraná s kapelou. Během covidové koncertní pauzy se scházeli ve studiu a natočili asi sedm demáčů. Poslal mi to a domluvili jsme se, že nebudeme nijak tlačit na pilu. Jeho písničky se mi líbily, jemu zase texty, které jsem mu poslal, takže jsme se dohodli, že je natočíme a uvidíme, co s tím dál.
Nesvazovali jste se tím, že je třeba za každou cenu natočit desku?
Vůbec, všechno probíhalo v naprosté pohodě. Já byl rád, že mě Petr vytrhl z letargie, kdy jsem si celý den četl detektivky, jen odpoledne jsem si zašel v domě, kde bydlím, do restaurace osvěžit se. Takže jsme prostě natáčeli, třeba jednu písničku za čtrnáct dní, nikam jsme nespěchali, a když jsme usoudili, že všechno funguje, jak má, došli jsme k závěru, že opravdu pracujeme na dalším albu.
Ta nezávaznost a lehkost je z výsledku ostatně znát.
No ale byly i okamžiky, kdy jsem myslel, že to nedám. Přece jen můj zdravotní stav už není nejlepší, několikrát jsem se při zpěvu dusil, ale nakonec se to povedlo. Vzal jsem si k natáčení pivko, placatku s dobrou whisky a obklopen dobrým kolektivem jsem se po těch vypjatých a namáhavých chvílích vždycky nakonec uvolnil. Petr Ostrouchov je úžasný producent, který netlačí na pilu. Navíc se při nahrávání chová jako dobrý psycholog, nenápadně mě dokáže přimět k nejlepšímu výkonu. Navíc je to člověk, který dokáže do písničky Šedesátá léta sehnat třeba pěvecký sbor Blind Boys Of Alabama, což je úžasné.
Jak se s nimi zkontaktoval?
Poslal jim tu písničku po mailu, oni si to připravili po svém. Ale jelikož je to gospelový sbor, chtěli poslat text a nejvíc je zajímalo, jestli je tam něco o bohu. V téhle skladbě naštěstí ano, zpívá se tam, že když hráli Beatles, pánbůh stepoval, což se jim líbilo.
Dá se říct, že ten, v souvislosti s názvem alba a písní Noční chodec, „noční“klid, který z alba vyzařuje, byl do určité míry záměrný?
Nevím, jestli jsme to tak úplně chtěli, ale vyšlo to. Nálada písniček a textů prostě v tomhle případě taková je, narušují ji pouze ty moje odrhovačky, které jsme ale zařadili záměrně, aby to bylo pestřejší a vyváženější.
Poslední písnička na albu Děkuji je zhudebněný text Davida Stypky, čí to byl nápad?
Napadlo to Petra Ostrouchova, který se s ním znal a je v kontaktu s jeho rodinou. Když David zemřel, zbylo po něm několik textů a Petr jeden vybral a konzultoval s jeho blízkými, jestli by jim nevadilo, kdybych ho nazpíval. Oni souhlasili s tím, že David měl rád to, co jsem dělal s Etc... a že by tam nahoře mohl mít radost.