Předvolební dotazník Měly by mzdy a důchody růst?
MF DNES zjišťovala, jak se k otázce stavějí experti politických stran a hnutí, jež mají šanci dostat se do Sněmovny
Jana Maláčová ČSSD
Pravicové vlády v minulosti nezvyšovaly mzdy ani důchody. Vůči zaměstnancům a seniorům tak vytvořily obrovský dluh, který se snažíme napravit. Před nástupem ČSSD dosahovala minimální mzda pouhých 8 500 korun a průměrný důchod byl jen něco málo přes 11 tisíc. Za sedm let ve vládě se nám podařilo minimální mzdu takřka zdvojnásobit a průměrný důchod rostl tak, že už příští rok přesáhne 16 tisíc korun. Ale v úsilí je potřeba pokračovat. Kupní sílu obyvatel teď navíc ohrožuje inflace, která se už centrální bance vymkla z rukou. Minimální mzda je nižší než na Slovensku či v Polsku a hluboko pod 50 procenty průměrné mzdy. Tedy výší, kterou prosazuje i EU. Proto chceme, aby do roku 2023 vzrostla minimální mzda alespoň na 20 tisíc korun a dále dosahovala vždy hranice alespoň 50 procent průměrné mzdy. Stejně tak musíme držet vysoké tempo růstu důchodů.
Zuzana Majerová Zahradníková TSS*
Jasně deklarujeme, že nebudeme zvyšovat daně a naopak chceme snížit míru odvodového zatížení podnikatelů i zaměstnanců. Takže nechceme zvyšovat minimální mzdu, ale chceme, aby lidem zůstalo více peněz v peněžence. Pokud jde o důchody, tak je nezbytné nejdříve připravit a realizovat důslednou důchodovou reformu, ze které vzejdou jednotlivé parametry včetně výše průměrného důchodu. Nekupujeme si voliče mezi seniory tím, že jim budeme slibovat nedosažitelné důchody.
Pavel Řežábek Přísaha
Růst minimální mzdy není aktuálně nejdůležitější ekonomické téma. Při současné nezaměstnanosti by minimální mzda neměla být v rámci mzdového vyjednávání tak významná. Poptávka po pracovnících je enormní, a proto lze nalézt lépe ohodnocenou práci. Minimální mzda nyní slouží spíše pro stanovení tarifů ve státní správě. V současné době není potřeba minimální mzdu zvyšovat. Je ale nutné se podívat na společnosti, které minimální mzdu používají, zda nepodvádějí a nefungují v šedé ekonomice. Co se týče důchodů, my v první řadě chceme řešit nerovnosti v důchodech žen, osob, které pečují o blízké, a důchody handicapovaných. Protože je výpočet valorizace závislý na více faktorech, není férové číslo pro 2025 slibovat. Seniorů si vážíme a chceme, aby bylo možné i nadále zvyšovat důchody nad povinnou valorizaci, která bude 500 až 800 korun ročně.
Jiří Dolejš KSČM
Mzda musí zajistit důstojný život a motivovat k práci. Jsme pro institut minimální mzdy a jeho automatické zvyšování. Současná minimální mzda je nižší i oproti Slovensku. Základem by mělo být v budoucnu dosažení hodnoty až 60 procent mediánové mzdy. To by letos odpovídalo 18 tisícům. Jde o postupný cíl na celé volební období. Odhad takové minimální mzdy na rok 2025 by byl 20 tisíc korun. Platy by také aktuálně měly být valorizovány o inflaci. U důchodů prosazujeme pravidelnou valorizaci, jsme také proti dalšímu zvyšování věku odchodu do důchodu. Hlavním problémem jsou dnes však podprůměrné důchody. Dosud se řešily zvýšením základní výměry, což je nedostatečné. Proto jsme pro vznik nultého pilíře, čímž bychom dosáhli vyššího zaručeného důchodu. Každý by měl stejný základ a druhá část by odpovídala výsledkům pracovní kariéry.
Chceme, aby do roku 2023 vzrostla minimální mzda alespoň na 20 tisíc korun.
Zvyšování minimální mzdy není správná cesta, chceme snížit odvody.
Minimální mzda nemusí vzrůst. Je ale třeba zkontrolovat, zda s ní firmy nepodvádějí.
V roce 2025 by měla být minimální mzda 20 tisíc korun. Musí se navyšovat o inflaci.