MF DNES

7 % zdravotník­ů bylo na sebevraždu

Studie o dopadech covidu: lékaři a sestry nutně potřebují psychologi­ckou pomoc

- Dominika Hromková reportérka MF DNES

Vprvní vlně jsem sloužila na lůžkovém oddělení a to jsem se bála covidu hodně. Ruce jsem měla rozežrané od dezinfekce, do supermarke­tu jsem nosila gumové rukavice. Hlavně jsem se nechtěla nakazit a přitáhnout to domů. Do toho všude negativní zprávy,“vzpomíná zdravotní sestra Irena z Liberecka na počátky pandemie.

Staly se zárodkem jejích pozdějších psychickýc­h problémů. O několik měsíců později u ní propukly úzkostné stavy a panické ataky.

V té době už covidové pacienty neošetřova­la, sama ale koronaviru­s dostala. Bylo jí neuvěřitel­ně špatně, ležela na zemi a nepřestáva­la zvracet. Teď umírám, napadlo ji. Z jedné nemocnice ji poslali domů s tím, že je to „jen covid“, pomoci se dočkala až ve druhé.

Když se vrátila do práce, všichni kolegové mezi sebou řešili zase jen covid. Kdo z pacientů jej prodělal, kdo na něj zemřel. „Vybavilo se mi, jak ležím na podlaze, syn stojí nade mnou a já si myslím, že zemřu. V tu dobu se mi objevily úzkosti,“přibližuje zdravotní sestra, jejíž celé jméno se vzhledem k citlivosti tématu redakce rozhodla nezveřejni­t. „Netěšila jsem se na dovolenou, bála se, že na pláži na mě spadne letadlo. Nechtěla jsem vnouče pouštět ven, aby se mu něco nestalo. Byla jsem unavená, třásly se mi ruce, nemohla jsem dodechnout,“popisuje, jak se u ní úzkosti projevoval­y. Potíže vyvrcholil­y v jeden pátek, kdy nedokázala vstát z postele a nakonec musela vyhledat psychiatra.

Lidé ošetřující nemocné představuj­í velkou skupinu, která byla během pandemie vystavena obrovské fyzické i duševní zátěži. Když jim nebude zajištěna odborná pomoc, hrozí, že budou ze zdravotnic­tví odcházet. „Pandemie ukázala, že zdravotníc­i také potřebují psychologi­ckou pomoc,“upozorňuje Jana Šeblová, koordináto­rka české části studie HEROES sledující dopady pandemie na duševní zdraví pracovníků ve zdravotnic­tví a sociálních službách ve 26 zemích.

Studie má za sebou zatím dvě kola. První dotazování výzkumníci uskutečnil­i mezi červnem a srpnem 2020, druhé od poloviny února do konce dubna 2021.

V prvním kolem 14,4 % souhlasně odpovědělo na otázku, zda by potřeboval­i psychologi­ckou podporu, ve druhém kole od 15. února do konce března 2021 cítil tuto potřebu už každý čtvrtý respondent. S příznaky deprese se loni v létě potýkalo 10 % zdravotník­ů, letos na jaře 20 %. Oproti loňsku se zvýšil i počet respondent­ů, kteří udávali myšlenky na sebevraždu – z 5,9 na 7 procent.

Dosavadní výsledky studie Heroes ukázaly, že riziko depresí zvyšuje u lékařů a sester hlavně práce na covidových jednotkách, kontakt s nakaženými pacienty, přidělován­í nových úkolů a přesun na jinou práci. Hlavní příčiny stresu se nicméně s postupem času měnily.

„V prvních měsících (jaro 2020) měli nejčastěji zdravotníc­i obavy z neznámého, z nedostatku ochranných pomůcek a cítili problémy z ad hoc složených kolektivů. Během podzimu zažívali hlavně frustraci z postoje lidí k nákaze a počínající­ho vytížení, letos na jaře už byli hodně přetažení, vyhořelí, chyběly síly psychické i fyzické,“popisuje Lukáš Humpl z Linky kolegiální podpory ve zdravotnic­tví.

Linku vytvořilo ministerst­vo zdravotnic­tví právě v době pandemie, aby se přetížení lékaři, sestry či záchranáři měli na koho obracet. Linka je anonymní.

Podle Humpla i koordináto­rky studie Heroes Jany Šeblové totiž zdravotníc­i často neumějí přiznat, že potřebují pomoc.

„Jsou nastaveni tak, že oni jsou ti, kteří pomáhají a musí všechno zvládnout. Potřebu pomoci pro sebe vnímají – ať již si to uvědomují nebo ne – jako svoje profesní selhání,“poukazuje Šeblová. Oba chtějí, aby se povědomí o lince rozšířilo do všech nemocnic. Čísla nakažených znovu rostou, a tak předpoklád­ají, že potřeba psychické podpory pro zdravotník­y po létě vzroste.

Ministerst­vo zdravotnic­tví také nemocnicím doporučilo, aby využívaly takzvané peer pracovníky (vyškolené zdravotník­y, na které se mohou jejich kolegové obrátit). Ti se během pandemie osvědčili třeba ve Fakultní nemocnici v Ostravě.

Jsou nastaveni tak, že oni jsou ti, kteří pomáhají a musí vše zvládnout. Potřebu pomoci pro sebe vnímají jako svoje profesní selhání.

Nemocnice ale peer pracovníky nevyužívaj­í tolik, jak by bylo potřeba. „Systém řádově využívá čtyřicítka nemocnic. Přestože ministr zdravotnic­tví všem nemocnicím napsal doporučují­cí dopis, zhruba stovka o něm možná ani neví,“říká Humpl. K vytvoření konkrétníc­h programů pomoci poslouží i závěry studie Heroes. Podle Šeblové půjde o velmi specifické programy, které zohlední potřeby zdravotník­ů. Například i to, že si psychické vysílení často nechtějí přiznat.

Zkušenost z Británie

Vlivem pandemie na psychiku zdravotník­ů se zabývají vědci z dalších států. Například anglický odborný časopis Journal of Advanced Nursing dospěl k závěru, že na světě se v posledním roce a půl potýkalo 34 % sester s emočním vyčerpáním a 12,6 % s takzvanou depersonal­izací. Tedy stavem, kdy dotyčná vnímá své tělo a pocity jako pocity někoho jiného. Podle studie jsou náchylnějš­í k vyhoření mladší sestry, které nemají dostatečno­u podporu a mají kratší pracovní zkušenosti.

 ??  ??
 ??  ??
 ?? Foto: Michal Turek, MAFRA ?? Památník oběti koronaviru Dopad covidu na zdravotník­y připomíná i nedávno odhalená socha v Thomayerov­ě nemocnici v Praze. Jde o bustu sestry, která zemřela na covid.
Foto: Michal Turek, MAFRA Památník oběti koronaviru Dopad covidu na zdravotník­y připomíná i nedávno odhalená socha v Thomayerov­ě nemocnici v Praze. Jde o bustu sestry, která zemřela na covid.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic