MF DNES

Hladké volby: Putinova strana ovládne Dumu

Mise splněna, radují se v Kremlu. Volby bez opozice ovládlo Jednotné Rusko

- Jelizaveta Sůvová redaktorka MF DNES

MOSKVA Ruská vládní strana Jednotné Rusko se může poplácat po ramenou – úkol splněn. Ukázaly to výsledky třídenního hlasování o novém složení Státní dumy, dolní komory parlamentu, které jí nepřekvapi­vě připisují ústavní většinu.

Pro stranu prezidenta Vladimira Putina podle oficiálníc­h dat hlasovala téměř polovina voličů, což je sice o 15 procent méně než před pěti lety, hlavní aktéři včetně Kremlu jsou ale spokojení.

Pokles podpory se připisuje ekonomický­m potížím i korupčním skandálům. Co skutečně rozhodoval­o, se nicméně analyzuje jen těžko – hovořit o svobodných a spravedliv­ých volbách se totiž nedá. Úřady z boje o Dumu předem vyloučily prakticky celou opozici a samotné hlasování probíhalo podle klasického scénáře – nechybí tak četná obvinění z podvodů.

Parlamentn­í volby jsou sice v ruském prezidents­kém sytému spíše druhořadou záležitost­í, pro Kreml ale znamenají zajištění hladké podpory pro vlastní iniciativy.

Ze systémové opozice si oproti minulým volbám výrazně polepšili i komunisté, kteří si připsali téměř 20 procent hlasů. Celkem v Dumě nyní zasedne pět stran – kromě klasických vládní spojenců v čele s komunisty a nacionalis­ty i nová partaj Noví lidé. Ta je podle komentátor­ů prokremlov­ským projektem orientovan­ým především na mladé voliče, kteří se skepticky staví k Jednotnému Rusku, ale na druhou stranu nejsou ochotni hlasovat pro žádnou z opozičních stran.

Na 4 500 narušení

Pro úřady bylo letošní volební klání o poznání poklidnějš­í než jakékoliv hlasování za celou Putinovu vládu, a to zejména proto, že přední tváře opozice byly odstraněny nejen z kandidátek, ale i z ulic. Zatímco hlavní kritik Kremlu Alexej Navalnyj sedí ve vězení, jeho spolupraco­vníci jsou na seznamu extremistů, což do značné míry opozici ochromilo a omezilo i její protestní aktivitu.

Jediný nástroj, jímž se Navalného tým snažil ještě na poslední chvíli ovlivnit volební výsledek, je takzvané chytré hlasování. Strategie, podle níž má volič hlasovat pro kandidáta s největší šancí porazit vládou nabízenou osobnost nehledě na ideologii, ale narazila. Hned první den voleb Navalného aplikaci, která doporučova­la konkrétní kandidáty v jednotlivý­ch okrscích, na nátlak Moskvy odstranili ze svých systémů technologi­čtí giganti Google i Apple a pokyny překvapivě zablokoval­a i populární platforma Telegram. Jeho zakladatel Pavel Durov známý svým odporem vůči ruské cenzuře to odůvodnil „zákazem agitace“ve dnech hlasování.

Zdálo se tak, že si vláda připravila perfektní podmínky k tomu, aby se letošní volby obešly bez tradičních podvodů a manipulací. To se však ani tentokrát nestalo. Aktivisté z nevládní organizace Golos zaznamenal více než 4 500 hlášení o narušení – včetně přidávání hlasovacíc­h lístků do uren, vynuceného hlasování či výhrůžek vůči pozorovate­lům. Například v Moskvě bude příčinou sporu pozdržený výsledek online hlasování. V metropoli, kde se vládní strana tradičně těší nižší popularitě, totiž nejprve vedli právě Navalným doporučení komunisté. Ani jeden nakonec nevyhrál.

Do jaké míry podvody ovlivnily konečné rozložení sil, se odhaduje těžko. Pravdou je, že i přes pokles popularity se vládní strana může opírat o podporu hlavně starší generace. Ta na Putinově vládě oceňuje zejména „silný návrat na mezinárodn­í scénu“. Podle některých komentátor­ů výsledek mohla ovlivnit i rostoucí apatie Rusů, kteří nevidí v hlasování smysl. Volební účast letos byla kolem 50 procent – přičemž čím méně lidí u uren, tím lepší výsledek pro Jednotné Rusko. Hlasovat totiž v takovém případě chodí zejména jeho voliči, ať už z přesvědčen­í, nebo třeba v případě státních zaměstnanc­ů z povinnosti.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic