JAK POZNAT INFARKT

Čím mu předcházet a kdy volat záchranku

Téměř polovinu úmrtí v tuzemsku způsobí srdeční a cévní choroby. Patříme v tom mezi nejhorší státy na světě. Podle předního českého kardiologa profesora Aleše Linharta bychom na tom byli lépe, kdyby lidé změnili životní styl a včas vyhledávali lékařskou pomoc. „Někteří pacienti se snaží při příznacích infarktu problémy rozehnat studenou sprchou, procházkou, panákem nebo analgetiky. S každou minutou jim ale umírá část srdečního svalu,“varuje předseda České kardiologické společnosti.

Když se řekne senior a kardiologie, první mě napadne infarkt. Je to správná asociace, či je hrozeb více?

Infarkt myokardu je v pokročilém věku určitě jedna ze zásadních hrozeb. Máme sice pacienty, kteří jsou velmi mladí a přicházejí s ním už po třicítce, ale průměrný věk mužů, kteří utrpí infarkt, je zhruba 65 let. U žen 70.

A kromě infarktu?

Vyšším věkovým kategoriím můžou hrozit i poruchy srdečního rytmu, zejména fibrilace síní. U nás je velmi aktuální srdeční selhání, což je nedostatečnost srdce jako pumpy. Počty hospitalizací s ním za poslední dobu stouply o 60 procent. Příčinou může být předchozí infarkt, častěji ale vysoký krevní tlak, který mají ve vyšším věku prakticky tři čtvrtiny lidí.

Říkáte, že se zvyšují počty hospitalizací se srdečním selháním. Proč?

Populace stárne a poměrně dobře léčíme akutní stavy, jako je infarkt. Lidé ho sice přežijí, ale zase se dožijí srdečního selhání. Takže jsme trochu oběťmi vlastního úspěchu. V neposlední řadě se ten stav lépe diagnostikuje.

Přibývá u nás i infarktů?

Ubývá, dlouhodobě. Za posledních pětatřicet let se nám povedlo podstatně zmírnit vliv rizikových faktorů, především aterosklerózy. To je proces v cévách, který bychom mohli laicky připodobnit k zanášení vodovodních trubek. Jen tady jsou zanášeny cholesterolem a buňkami, které se snaží cholesterol likvidovat. Češi se začali jinak stravovat, více hýbat, klesla jim hladina cholesterolu.

Skutečně? Já naopak slýchám stížnosti lékařů na sedavý způsob života?

Samozřejmě, to jde proti tomu. Narůstají počty obézních lidí, přibývá cukrovkářů. Češi hodně pijí alkohol, což je nepřítel jak pohybu, tak i příčina některých onemocnění srdce a cév.

A přesto infarktů ubývá?

Ano. Je však otázkou, zda to tak bude i nadále. Potenciál toho, že se nám dařilo lépe, se dřív či později vyčerpá. V některých zemích se už vyčerpal. Tam, kde výskyt kardiovaskulárních chorob začal klesat daleko dříve než u nás.

Třeba v USA nebo v západní Evropě. Tam docházelo několik let k postupnému úbytku lidí, kteří prodělali infarkt či cévní chorobu. A pak se to najednou zlomilo a začalo to stoupat.

U nás to bude obdobné?

Myslíme si, že ano. Sedíme u počítače, přestáváme se hýbat, naše chuť stravovat se lépe má své hranice. Plno lidí dosahuje vyššího věku, kdy je riziko vyšší. Před 10 lety jsme měli v populaci pokles hladiny cholesterolu a teď stagnuje.

A bude růst?

Některá data z roku 2018 naznačují, že už růst začíná. Ale to vše bude zkresleno koronavirovou pandemií, která vedla k tomu, že spousta lidí do nemocnice nepřijela. V říjnu až prosinci loňského roku jsme viděli úbytek infarktů asi o pětinu. Je iluzorní si myslet, že by ho ti lidé neměli. Buď se báli přijet, že jim hrozí infekce, nebo mohli i zaměnit příznaky infarktu za covid.

Měli dýchací obtíže?

Přesně tak. Ti pacienti k nám potom doputují s komplikacemi. Důsledky mohou být srdeční selhání, poruchy srdečního rytmu, nebo opakovaný infarkt. Na to vše myslíme při léčbě infarktu. Pacient dostane na ty tři věci léčbu, která funguje. V okamžiku, kdy nepřijede, mu hrozí komplikace.

Lidé někdy nepřijedou?

V Česku se bohužel trochu rozmohl názor, že infarkt není nic strašného, že je tady úžasný systém péče a že se o něj nějak postará. Systém péče úžasný je, ale infarkt není těžší rýma. Úmrtnost v akutní fázi je kolem pěti procent, a to i v případě, že se dostanete hned do velkého kardiovaskulárního centra. Spousta lidí ale zavolá pozdě a spousta vůbec. To je to, co činí Česko jedním ze šampionů v kardiovaskulární úmrtnosti.

Myslíte v negativním slova smyslu?

Ano. Lidé si často rozmýšlí, než se nechají přivézt do nemocnice. A tu prodlevu bychom chtěli zkrátit. V úmrtnosti jsme celosvětově asi třetí od konce. Takže i když jsme zaznamenali pokles infarktů, nejsme na tom dobře. Ostatní státy běžely po stejné trati a běžely lépe. My jsme sice absolvovali závod, ale stále jsme na jeho chvostě. Na chvostě jsme však i vybíhali. Na konci totalitní éry jsme byli zemí s nejhoršími výsledky.

Vy jste v tu dobu začínal?

Ano. Tehdy bylo běžné, že přijížděli čtyřicátníci s infarktem. Nicméně stále platí, že polovina můžu dostane infarkt před 65. rokem života. V době, kdy by měli být ještě ekonomicky aktivní. To není dobrá zpráva, protože zbytek života následně stráví v nějaké nemoci. A v tom jsou Češi opět šampioni. Trávíme hrozně moc času v nemoci. Žijeme sice déle, ale nežijeme zdravě. Což ovlivňuje kvalitu život.

Muži mají obecně vyšší riziko infarktu než ženy, je to tak?

Ano, ale když vezmeme všechny kardiovaskulární choroby, tak ženy jsou na tom hůře. Vyrovnávají to ve vyšším věku, protože umírají na kardiovaskulární onemocnění častěji. V průběhu života jsou chráněny hormony a chovají se k sobě obecně o dost lépe než muži. Jenže pak muže doženou. Když žena dosáhne zhruba pětapadesáti let, hormonální ochrana začíná mizet. A pak je na tom podobně jako muž.

Většina lidí ví, že infarkt je ucpání cévy krevní sraženinou. Jak ale ta sraženina vznikne?

Většinou tak, že popraská takzvaný aterosklerotický plát, což je usazenina na stěně dané cévy. A ty praskliny se pak určité systémy krve snaží zacelit. Vysráží se tam krevní destičky, což znamená vznik sraženiny. I na plátu, který není veliký, může dojít ke vzniku infarktu. U člověka staršího pětapadesáti je raritní, aby nějakou aterosklerózu neměl. Takže ohrožení infarktem jsou všichni. Nejohroženější ti, kteří akumulují rizikové faktory. Nejhorší je kouření. Jistě, znáte lidi, kteří kouřili celý život, je jim 90 a nic jim není. Ale když vezmu v úvahu pacienty, kteří prodělali infarkt do 50 let věku, tak 99 procent z nich jsou kuřáci.

Jak to, že má kouření takový vliv?

Zrychluje usazování cholesterolu v cévách. Kdybyste kouřila a neměla žádný cholesterol, tak aterosklerózu mít nebudete. Ale většina lidí cholesterol

Foto: Jakub Stadler, MAFRA Kardiolog Profesor Aleš Linhart (1964) pochází z lékařské rodiny. Po absolvování 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nastoupil na II. interní kliniku kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde je od roku 2005 přednostou. Věnuje se převážně neinvazivní kardiologii a zobrazovacím metodám. Zaměřuje se také na výzkum aterosklerózy. Je autorem řady publikací a přednášek a vyučuje na své Alma Mater. Od roku 2019 je předsedou České kardiologické společnosti. Založil také portál 6000 kroků.cz, který se věnuje významu chůze. má a má ho zvýšený. Když k tomu budete mít cukrovku, vysoký krevní tlak, obezitu, stres a žádnou fyzickou aktivitu, kumuluje se to a je to problém. A co pasivní kouření? Není horší než to aktivní, ale má také vliv. Dle některých studií se stačí posadit do zakouřené hospody a během pár hodin už vám v cévách začnou kolovat odumřelé části cévní výstelky, která to nevydrží. Proto jsme jako kardiologové velmi vítali zákaz kouření v restauracích. Tam, kde k tomu v Evropě předtím došlo, se snížil počet infarktů v průměru o 17 procent. Když se vrátíme k infarktu. Jaké jsou jeho příznaky, kdy volat záchranku? Když mě tlačí, bolí, pálí na hrudníku, když se mi hůř dýchá, srdce mi poskakuje, je mi z toho úzko. Můžu mít pocity na zvracení a celkové nevůle. V tu chvíli volám záchranku, jde o každou minutu. Když dostanete infarkt a přivezou vás do hodiny od obtíží, jsme vás schopni ošetřit tak, že se vašemu srdci skoro nic nestane. Je vždy nutná operace? Skoro vždy. A následně je nutné dodržovat určité léčebné postupy. Nejen rekonvalescenci, ale především musíte brát léky, které se po infarktu dávají, aby se zabránilo opakovanému infarktu. Takže léky na ředění krve? Dá se to tak laicky říci. Jsou to léky proti srážení krevních destiček. Dáváme i léky na cholesterol a ty, které snižují krevní tlak. Pokud je pacient řádně užívá, jsme schopni riziko po infarktu výrazně snižovat. Pokud někdo bude mít infarkt, má zvýšené riziko, že se bude opakovat? Mnohonásobně. Riziko člověka, který infarkt prodělal, oproti člověku, který ho neprodělal, je deseti- až dvacetinásobně vyšší. Má na vznik infarktu vliv i genetika? Jsou lidé, kteří mají hroznou smůlu, protože mají rodinnou zátěž. Pokud vaše matka či otec prodělali infarkt v mladším věku, řekněme do 60 let, musíte se mít strašně na pozoru. To násobí pravděpodobnost. Jak by měl člověk pečovat o srdce a cévy, aby lékaře nepotřeboval? První zásada – normální je nekouřit. Druhá – je třeba zůstávat fyzicky aktivní. Je lepší být „aktivní tlouštík“než hubený „kavárenský povaleč“. Každý člověk by měl znát hodnoty svého cholesterolu, krevní tlak a hladinu cukru v krvi. Tudíž bychom měli chodit na preventivní prohlídky k lékaři? Přesně tak. Lidé mají často obavy z návštěvy lékařů, ale vědět, že mám počínající cukrovku či vysoký krevní tlak, neznamená, že si mám jít předplatit pohřeb. Existují moderní léky, které dokážou průběh onemocnění vylepšit. Jak by měla vypadat naše strava? Dieta by měla být středomořská, měli bychom omezit příjem vepřových masíček, klobásek a uzenin a snížit konzumaci bílého pečiva. To se zejména mužům někdy špatně vysvětluje. Cévní zdraví se netýká jen infarktů a mozkových příhod, ale celého kardiovaskulárního systému. A muži by na to měli slyšet. Aby měl chlap kvalitní sexuální život, musí mít zdravé cévy. V okamžiku, kdy cévy onemocní, schopnost erekce jde velmi rychle do oblasti zapomnění. Na to občas slyší i kuřáci. Co alkohol? Někdo doporučuje červené víno. Jako lékaři nemůžeme pacientovi doporučit, aby pil. Alkohol je prokazatelně toxický, rakovinotvorný. Na druhé straně, lidem, kteří popíjejí mírně, riziko vzniku srdečně cévních chorob rozhodně nestoupá. Mírně? Tedy sklenka vína denně? Spíš půl sklenky. A asi ani ne denně. V Česku ale málo lidí zůstane u jedné sklenky. A když si dáte sedmičku vína, či čtyři piva, tak si asi nepůjdete zaběhat. Srdce navíc už dostává toxickou dávku alkoholu. Máme i pacienty, kteří si srdeční selhání vypili. Není úplně banální věc vzít do ruky skleničku a rozhodně není normální pít denně.