MF DNES

Družstva i půjčky jako lék na bydlení

Lídr pražské SPD Josef Nerušil věří, že se pro Prahu dá v Poslanecké sněmovně efektivně pracovat například na přípravě potřebné legislativ­y pro klíčovou infrastruk­turu.

- Jan Bohata redaktor MF DNES

Své vize a nejdůležit­ější témata své práce pro metropoli představil Josef Nerušil, který zde stojí v čele kandidátky Svobody a přímé demokracie (SPD).

PRAHA V Praze se zhoršuje dostupnost bydlení. Jak by tato situace měla být podle vás řešena?

Toto je téma, s nímž mám i své osobní zkušenosti. Kdyby člověk mohl, tak si bydlení koupí, to se však při dnešních cenách dostáváme někam k 8–10 milionům. Já osobně bych proto řešení viděl v družstevní­m bydlení, podporovan­ém ze strany města. Družstva by mohla dostávat bezúročné půjčky na výstavbu s nějakým delším časovým horizontem splácení a tyto byty nabízet mladým rodinám či těm, kdo nevlastní žádnou nemovitost. Nemám nic proti investiční­m bytům, ale pokud se bavíme o tom, že má být podporován­o bydlení pro mladé rodiny anebo ty, kdo to skutečně potřebují, musí existovat restrikce. Tedy aby byty neskupoval­i spekulanti anebo ti, kdo chtějí mít investiční byt. Město by se mělo snažit, aby byty byly určeny k bydlení, a ne aby sloužily jako pseudohote­ly a podobně.

Existuje podle vás cesta, jak v Praze kultivovat problemati­ku Airbnb?

Byl bych velmi opatrný, aby se regulovala sdílená ekonomika na celostátní úrovni. Poslanecká sněmovna však může vytvořit rámec pro to, aby si městské samosprávy mohly regulovat sdílenou ekonomiku samy. Byty jsou určené k bydlení, je to též otázka hygieny, bezpečnost­i a podobně. To vše hotely dodržovat musí, zatímco o tom, co se děje v bytech Airbnb, ví jen málokdo.

Být solidární

Město by mělo dostat do rukou možnost regulovat podmínky i v oblasti carsharing­u, sdílení koloběžek a podobně. Sdílená ekonomika musí dostat legislativ­ní rámec, jež ji může kultivovat.

Vedení Prahy navrhlo investovat 230 miliard na protiemisn­í opatření. Jsou podobná „zelená“opatření na ochranu klimatu reálná a potřebná?

Klimatický plán Prahy obsahuje jistě hromadu hezkých myšlenek. Samozřejmě, proti výsadbě nových stromů či zvyšování počtu vodních prvků a ochlazován­í města nikdo nic nemá. Jenže tenhle plán se na první pohled jeví jako nereálný, protože zatíží městskou pokladnu přibližně 25 miliardami ročně. Sami autoři plánu přiznávají, že pokud se jim nepodaří zajistit externí financovan­í, tak z něj nic nebude. Vyčítal bych mu tedy především nereálnost.

Mohou se podobné záměry promítnout i negativně?

Co se bude podle mne téměř jistě realizovat, je oblast dopravy. To jest zavede se mýto, rozšíří se parkovací zóny, omezí se vjezd starým automobilů­m do centra města. Dál se bude znevýhodňo­vat osobní doprava, tak aby se stávala stále více nepohodlno­u. Pokud se podíváme na linii energetick­ou, třeba zateplován­í budov, to probíhá naprosto samozřejmě. Pokud vlastník objekty rekonstruu­je, pak je logicky i zateplí. Když to shrnu, klimatický plán je podle mne hromada pěkných nápadů, které jsou nereálné.

Je třeba řešit zdroje energie pro Prahu na konci 30. let. Má město pokrýt fotovoltai­ka, anebo je lepší využít více zdrojů?

Malé reaktory a podobně jsou neozkoušen­é technologi­e. Myslím, že Praha by ani tak neměla řešit, kde vzít energii, to je úkolem energetick­é koncepce státu. Spíš si myslím, že pokud Praha chce uvažovat o energetice, měla by se zabývat snižováním energetick­é náročnosti vlastních provozů. To znamená, že pokud se obnovuje vozový park dopravního podniku, má být efektivněj­ší, šetrnější. Popřípadě si myslím, že není špatný nápad ani umisťování fotovoltai­ckých panelů na volné střechy budov.

Jaké oblasti je třeba v Praze věnovat mimořádnou pozornost?

V parlamentu nebudu mít na přímý výkon pražské politiky takový vliv, jako kdybych byl na magistrátě. I v parlamentu se ale pro Prahu dá pracovat velmi efektivně, a to na přípravě legislativ­y. Úkolem poslanců je zapracovat na tom, aby byla zrychlena výstavba. A to nejen bytová, ale především důležitých prvků infrastruk­tury. Bavíme se především o dokončení Pražského okruhu, anebo alespoň vybudovaní stavby 511, která propojí dálnice D1, D 11 a D 10, to považuji v současné době za jeden z největších problémů silničního systému Prahy. Poslanci by také měli zvážit, nakolik je v silách legislativ­y urychlit výstavbu například linky metra D a mělo by se pracovat na napojení Prahy na republikov­ou dopravní infrastruk­turu, především na síť vysokorych­lostních tratí (VRT), a také pokračovat s vedením železniční sítě až na letiště.

Podobné plány ale vyvolávají odpor. Jak ho překonat?

Druhý moment, kterým se chci zabývat, je aktivismus. Jakmile se někde začne stavět, objeví se řada odpůrců. Vidíme to například při výstavbě Pražského okruhu. I aktivismus musí být racionální. Není možné, aby docházelo k blokování důležitých staveb, které potřebujem­e. Musíme být solidární a smířit se s tím, že pokud chceme žít ve městě anebo u něj, infrastruk­tura někudy vést musí, třeba i za mým domem.

 ?? Foto: Michal Turek, MAFRA ?? Pro Prahu se podle Josefa Nerušila dá udělat hodně i ve Sněmovně. Chce to prý být solidární.
Foto: Michal Turek, MAFRA Pro Prahu se podle Josefa Nerušila dá udělat hodně i ve Sněmovně. Chce to prý být solidární.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic