Nové soláry a větrníky začnou nahrazovat uhlí

Bude záležet na příští vládě, jak moc se otevřou dveře pro nové obnovitelné zdroje.

Dveře ke vzniku nových větrných a solárních elektráren se pootevřely. Poslanci před týdnem schválili zákon, který umožní vládě vypisovat aukce na podporu pro nové obnovitelné zdroje. Firmy zároveň mohou přihlašovat své solární projekty do Modernizačního fondu. Pro mnoho podniků i domácností budou zdroje vlastní energie jednou z možností, jak uniknout před vysokými cenami energie.

Rozvoj obnovitelných zdrojů se v Česku po zpackané a přepálené podpoře pro fotovoltaické elektrárny na více než deset let zasekl. Sektor zamrzl, nevznikly témě žádné velké zdroje. Až v posledních letech se začal zvedat počet instalací na střechách. Nyní by mohly začít vznikat i další zdroje, třeba na brownfieldech nebo na střechách průmyslových hal.

„Aukční podpora pro solární elektrárny je nejlevnější cesta k zajištění dekarbonizace české energetiky, ke které se vláda dobrovolně zavázala. Právě princip soutěže je výhodný pro spotřebitele, neboť se na trh dostanou jen projekty, které nabízí levnou energii,“říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Stát přitom původně chtěl fotovoltaiku z aukcí vyloučit. Podle odborníků by to byla chyba. Vláda bude moci rozhodovat, kdy a pro jaké zdroje aukce vypíše. Konkrétnější plán, jak se bude při aukcích postupovat, zatím chybí. Normu ještě musí podepsat prezident, pak ji Česko pošle k notifikaci do Bruselu. „To, že zákon zavádí aukce, ještě automaticky neznamená, že se musejí konat,“upozorňuje šéf Solární asociace Jan Krčmář.

Vláda by ale byla sama proti sobě. Bez obnovitelných zdrojů se ve chvíli, kdy chce země odejít od uhlí, neobejde. Navíc Evropa chce zpřísnit cíle pro podíl obnovitelných zdrojů. Podle propočtů Komory OZE to bude pro Česko znamenat navýšení cíle na 29 procent v roce 2030 (ze současných zhruba 16 procent). „Není to nic nerealizovatelného, je jen nutné, aby obnovitelné zdroje byly pro vládu prioritou,“ říká šéf Komory OZE Štěpán Chalupa.

Aukce mohou pomoci cíle plnit. Je to výhodné i pro celý trh, protože postupné aukce na konkrétní výkon umožňují připravit se stavebním a instalačním firmám, distribučním firmám, a zdroje se tak budují postupným organickým způsobem. „Fotovoltaické elektrárny na střechách, brownfieldech, v bývalých dolech nebo na dalších průmyslových plochách jsou pro Česko vhodným zdrojem pro plnění klimatických cílů, které Evropa stále navyšuje,“říká mluvčí ČEZ Barbora Peterová.

„Obnovitelné zdroje mají potenciál nahradit uhlí v elektroenergetice. Není pravda, že v Česku nefouká a nesvítí slunce. Pokud odečteme export, potřebujeme nahradit zhruba 21 terawatthodin, které se dnes vyrábějí z uhlí. Podle Fotovoltaické elektrárny na střechách a fasádách mají potenciál 18 terawatthodin, větrná energetika má potenciál 18,8 terawatthodiny v realizovatelném scénáři,“říká Chalupa.

A navíc cena může představovat jen jakousi garantovanou částku, kterou provozovatel dostane. Díky provozní podpoře snadněji dosáhne na bankovní financování. Modelů aukcí je v Evropě víc, někde na tom, pokud jsou ceny na trhu vyšší než garantované, může vydělat i stát. Podle Krčmáře je škoda, že v novele neprošla možnost licence pro akumulaci. Baterie navíc u solárního parku by totiž umožnily lépe vyhlazovat špičky v dodávkách.

Projekty mohou žádat také o investiční podporu z Modernizačního fondu, kde jsou zdroje z výnosů emisních povolenek. Jejich cena v poslední době stoupla, proto by v něm na modernizaci energetiky mohlo nakonec být více než původně plánovaných 150 miliard korun. Pro fotovoltaické elektrárny už stát vypsal první dvě výzvy, liší se instalovaným výkonem.

„Ve výzvě RES+ určené pro fotovoltaické elektrárny do jednoho megawattu bylo doposud předloženo na třicet projektů s požadavkem na podporu ve výši přibližně 15 procent vyhlášené alokace výzvy. Ve výzvě pro velké fotovoltaiky zatím neevidujeme žádnou přijatou žádost, konzultace nad projekty ale probíhají a dá se očekávat, že většina projektů bude podána až v posledních dnech příjmu žádostí, tedy na konci října,“říká mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová.

Tyto projekty nad jeden megawatt instalovaného výkonu budou mezi sebou o podporu soutěžit. Body jim budou přidělovány podle několika kritérií na základě nákladové efektivity, technické úrovně projektu či kraje, v němž se bude fotovoltaika stavět. Body navíc získají například projekty z uhelných regionů. Své projekty hodlá přihlásit ČEZ, nyní připravuje podklady, ale konkrétní lokality zatím nechce sdělit. Své projekty chystají podle informací MF DNES i další hráči.

Rozvoj nových fotovoltaických elektráren podle všeho pomáhají spustit i drahé energie. Týká se to především firem, kde mají energeticky náročnou výrobu. Například Lanex v Bolaticích ze skupiny BR Group. K výrobě lan se tam používá řada strojů vysoce náročných na energie. Podobné je to i v plastikářské divizi skupiny, kde jsou hlavním výrobním zařízením lisy s vysokou spotřebou elektrické energie.

„Rozhodli jsme se jít cestou budování lokálních fotovoltaických elektráren pro jednotlivé firmy s využitím státních dotací. Pilotní projekt je naplánován v Lanexu, kde by podle předběžných odhadů mohla fotovoltaika doplněná o úložiště energie pokrýt až 70 procent celkové spotřeby. V dalších společnostech prověřujeme technické možnosti takového řešení a zjišťujeme jeho ekonomické přínosy,“říká ředitel pro strategii skupiny BR Group Radek Horák.

Potřebujeme nahradit zhruba 21 terawatthodin, které se teď vyrábějí z uhlí.