Knižní festival v čase nesnází
Po roční odmlce bude pražské Výstaviště hostit festival Svět knihy. Letošním čestným hostem je Francie. Knižní trh dostal podle nakladatelů velkou ránu, čtenáři si kupují knihy hlavně na internetu.
Již zítra začíná na Výstavišti čtyřdenní festival Svět knihy Praha. Jeho 26. ročník vyjadřuje mottem „Můj domov je v jazyce“záměr prozkoumat otázky vztahu děl a jejich autorů k jazyku, geografické i mentální příslušnosti k dané zemi.
Čestným hostem je literárně bohatá Francie. Mluvit se bude mimo jiné o „společném“autorovi Milanu Kunderovi, své dílo osobně českým čtenářům představí Laurent Binet. Ten si tuzemské publikum získal osobitým pohledem na pozadí atentátu na Reinharda Heydricha v románu HHhH. Na Svět knihy doprovází překlad své novinky Civilizace
BUBENEČ
postavené na alternativních dějinách. O historické fikci bude Binet debatovat s českou autorkou Alenou Mornštajnovou, která „co by kdyby“řeší v bestselleru Listopád.
Hosté z 27 zemí
Francouzkou tvorbu přiblíží festival v celé její šíři: od beletrie přes literaturu pro děti či komiks až po divadlo. „U příležitosti tohoto čestného pozvání jsme chtěli poskytnout vhled do tvorby a literatury vytvářené ve francouzském jazyce v celé její rozmanitosti, jakožto i poukázat na evropské stvrzení naší podpory překladu. Jsou to překladatelé a editoři, kteří iniciují překlady a přispívají k tomu, že se texty a myšlenky dostanou do oběhu,“říká velvyslanec Francie v České republice Alexis Dutertre.
Literární program se mimo Francie dotýká dalších 26 zemí a regionů. Velkou pozornost už při ohlášení hostů letošního ročníku vzbudili Angličan David Mitchell a Chimamanda Ngozi Adichie z Nigérie. Dvě země si vysloužily samostatný prostor: Polsko mimo jiné připomene svou pověstnou reportážní školu, Bělorusku je věnována sekce Literatura jako hlas svobody.
Chimamanda Ngozi Adichie
Nigerijská spisovatelka si pozornost získala autobiografickým románem Amerikána.
Francouzský spisovatel představí svou novinku Civilizace postavenou na alternativních dějinách.
Český knižní trh výrazně ovlivnila pandemie koronaviru. Vidět to bylo například na nákupu vlastnických práv. „Nakupuje se méně práv a opatrněji. Vydávání výpravnějších titulů se odkládá. Druhotně taky vznikl problém s tiskárnami a nedostatkem papíru, takže termíny dodání knih z tiskáren jsou výrazně delší,“informuje Ulrika Horáková z nakladatelství Argo, které se na festivalu představí jako jeden z celkem 288 vystavovatelů.
Praha nabízí na knižním trhu dle Horákové ve srovnání s dalšími částmi republiky více možností a větší nabídku. „Z autorů jsou v Praze nejprodávanější Dan Brown nebo Sally Rooneyová. Z českých Jan Novák, Michal Žantovský, Pavla Horáková či Lenka Elbe. Celkově se z naší produkce dobře prodávají dětské knihy, komiksy nebo reportážní
Laurent Binet knihy,“doplňuje Horáková. Pražská nakladatelství stále produkují přes polovinu knih na českém trhu. Ve 20. století to bylo dokonce 74 procent. Ostatní velká města se jí ve výrobě rovnat nemohou z více důvodů. „Praha má v rámci našeho knižního trhu jedinečné postavení, které je dáno počtem obyvatel, soustředěním vysokých i středních škol, akademických ústavů, nemocnic a nejrůznějších úřadů,“říká Vladimír Pistorius z nakladatelství Pistorius a Olšanská.
Výpadky tržeb se dle něj týkají jak aktuální podoby knižního trhu, tak i jeho dlouhodobějšího vývoje. „Výpadky tržeb při zavřených kamenných knihkupectvích ohrozily existenci zejména těch menších. Současně se zvýšil podíl internetových obchodů na celkovém prodeji knih a čtenáři si zvykli knihy častěji kupovat na internetu. V důsledku
David Mitchell obou těchto procesů bychom měli v budoucnu počítat s dalším snižováním počtu knihkupectví a s jeho další monopolizací, kdy knihkupectví budou přecházet do vlastnictví několika málo velkých řetězců,“sděluje Pistorius.
Nakladatelé jsou kvůli výpadkům nyní obezřetnější. Knih vychází méně a jsou dražší. V roce 2020 vyšlo o deset procent knižních titulů méně než v roce 2019, tedy zhruba o 1 600 titulů. Zvýraznil se tak dlouhodobý trend snižování titulové produkce. Zatímco v západní Evropě produkce nových knížek neustále roste, produkce Českých novinek od roku 2009 víceméně klesá a dnes je zhruba stejná jako před dvaceti lety. „Jak produkci novinek ovlivnily první letošní čtyři měsíce se zavřenými kamennými prodejnami, to teprve ještě uvidíme,“uzavírá Pistorius.